Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Obmýtní doba

(22.8.2006 21.43, Milan Košulič st.)

Prof. HAŠA (1929) popsal dobu obmýtní jako pevný věkový a dostatečně široký rámec, vyměřený podle různých hospodářských hledisek, aby v něm jednotlivé porosty hospodářské skupiny dosáhly podle svého stavu, růstových poměrů a používané pěstební techniky mýtní vyspělosti. Mýtní seč, po níž následuje obnova, postihuje pravidelně jednou za tuto dobu všechny porosty hospodářské skupiny. Dnes se doba obmýtní ještě výrazněji diferencuje podle hospodářských souborů. Obmýtní doba není jen rámcovou produkční dobou. Spolu s obnovní dobou je i důležitou taxační veličinou pro výpočet ukazatele mýtní těžby. Oba ukazatele, „dílčí těžební procento“ a „normální paseka“ (příloha č. 5 k vyhlášce MZe č. 84/1996) s oběma časovými údaji přímo operují.

Nevím, jak daleko současná lesnická praxe chápe problematiku obmýtní doby. Zda ještě platí POLENOVO (1999) konstatování, že jistá vyhrocená situace v problematice obmýtí do značné míry vychází z nepochopení jejího vývoje a současného významu. Není pravda, že doba obmýtní určuje věk těžby stromů. Není dokonce ani pravda, že by určovala mýtní věk porostů. Konkrétní mýtní věk se od této rámcové charakteristiky může odlišovat zpravidla v hranicích doby obnovní. Průměrný mýtní věk všech porostů v hospodářském souboru se však má rovnat době obmýtní. Obráceně definováno to znamená, že obmýtní doba odpovídá v zásadě aritmetickému průměru mýtních věků porostů.

Všeobecně se o obmýtní době ví, že s jejím vzrůstem klesá výše mýtní těžby a naopak s jejím poklesem se tato těžba zvětšuje. Co je s tím spojeno pěstebně a ekologicky, to se obvykle nedomýšlí. O kvantifikaci výsledných rozdílů různě dlouhé obmýtní doby se ví, jak se domnívám, také dost málo.

Proto chci v tomto článku ukázat na příkladech 4 dob obmýtních, k jakým těžebním rozdílům a z toho plynoucím důsledkům dochází jednak při snížení, jednak při zvýšení doby obmýtní o 10, resp. 20 let, a to v rozpětí obmýtních dob 90–120 let u dřeviny smrku. Posledním podnětem k následující úvaze byl výrok pana Ing. J. Kořínka, výkonného ředitele ČAPLH, v rozhovoru v LP 5/2006 o aktuální situaci kolem LČR. Řekl totiž, že by souhlasil se zvýšením těžby, které by vedlo nejen k lepšímu zásobování dřevozpracujících podniků a k lepším ekonomickým výsledkům LČR (a tedy i ostatních vlastníků lesů), ale hlavně proto, že by se tak učinil první významný krok ke snížení průměrného věku obmýtí, který je v ČR příliš vysoký. Skutečně by to byl významný krok, ale pochybný z pěstebně-ekologického hlediska, což autorovi jaksi uniklo. Nevzpomínám si, kdy naposledy, pokud vůbec, jsem se setkal s pochybností, že se zvýšením těžby poklesem obmýtí dojde ke značným pěstebním komplikacím. Pokusím se touto úvahou ukázat, jaké komplikace by to byly.

Zadání pro výpočty ukazatelů mýtní těžby

Úvaha se týká modelového LHC o výměře 1000 ha porostní plochy a modelových základních taxačních veličin (věku, porostní plochy, zakmenění a bonity). Pro tento modelový LHC jsem provedl výpočty porostních zásob a ukazatelů mýtní těžby pomocí růstových tabulek a vzorců uvedených v publikaci „Lesní zákon v teorii a praxi“ J. STAŇKA (1997), str. 341–346 a 390–391. Použité mýtní porosty, o které zde v prvé řadě jde, jsou v rozpětí 8. až 13. věkového stupně. Přitom za mýtní považuji poněkud zjednodušeně porosty posledních dvou věkových stupňů před obmýtím a starší. To znamená, že při posunu obmýtí o každých 10 roků nahoru se celková plocha mýtních porostů v daném okamžiku výpočtů zmenšuje vždy o jeden věkový stupeň, jak vyplývá ze sloupce 5 tabulky 1. Přitom jsem uplatnil obnovní doby 20 – 40 let. Podle obnovní doby, průměrné zásoby věkového stupně a těžebního procenta jsem odvodil objem mýtní těžby daného věkového stupně, jako první ukazatel mýtní těžby, poté mýtní etát i druhým způsobem jako „normální paseku“, a plánovanou mýtní těžbu na decennium jsem upravil podle § 8, odst. 4 vyhlášky č. 84/1996. Součástí zadání je fiktivní odhad neplánovaných těžeb (nahodilých, mimořádných, přetěžby v předmýtních porostech apod.) ve výši 25 % upraveného ukazatele mýtní těžby a dále předpoklad lesního hospodáře, že 30 % mýtních porostů bude obhospodařováno výběrovou sečí s průměrnou těžební intenzitou 80 m3/ha/dec. (přibližně odpovídající běžnému přírůstu za 10 r.); dále s tím, že rozsah dalších hospodářských způsobů – skupinovitě clonné obnovy s průměrnou těžební intenzitou 30 % porostních zásob a holosečné obnovy bude vypočítán postupem uvedeným v LP 5/1999, s. 215–218.

Tab.1. Základní údaje o souboru hodnocených porostů:

poř. číslo


doba obmýtní


celkem porostní plocha v ha


mýtní porosty

věk. stupeň

ha

zásoba (m3)

zásoba (m3/ha)

prům. zakmenění

1

2

3

4

5

6

7

8

1

90

1000

8. – 13.

266

121 132

455

0,675

2

100

1000

9. – 13.

231

104 962

454

0,659

3

110

1000

10. – 13.

185

81 824

442

0,628

4

120

1000

11. – 13.

125

53 624

428

0,598


K výpočtům

Z porovnání obou ukazatelů mýtní těžby vyplynulo, že při obmýtní době 90, 100 a 110 roků je ukazatel „těžební procento“ vyšší než „normální paseka“; to znamená, že pro úpravu ukazatele mýtní těžby podle § 8 odst. 4 vyhlášky č. 84/1996 Sb. je nadbytek mýtních porostů; to znamená, že mýtní těžba navržená „plánem“ musí být na 90ti % ukazatele „těžební procento“, kdežto při obmýtní době 120 roků se jeví nedostatek mýtních porostů, takže mýtní těžba navržená „plánem“ musí být na 110ti % ukazatele „těžební procento“. Pro orientaci jsem z výpočtů mýtní těžby pomocí „těžebního procenta“ v rámci jednotlivých věkových stupňů odvodil i zastoupení podílu 100%tní těžební intenzity, tzn. holých sečí (sl. 9 tab. 2).

Součástí posouzení účinků výše mýtní těžby při jednotlivých obmýtích je kromě celkového objemu mýtní těžby a poměru jejich průměrné těžební intenzity (m3/ha) k průměrné zásobě mýtních porostů před těžbou (a tím pro posouzení vhodnosti pro zahájení přirozené obnovy) i možnost uplatnit jemnější hospodářský způsob, a to výběrovou sečí v rámci tří hospodářských způsobů, jak uvedeno shora. Přitom jsem také vypočítal výši nutných kompenzačních holosečí k vyrovnání nižších těžebních intenzit ostatních dvou obnovních postupů, aby se vůbec mohl naplnit vypočtený etát mýtní těžby.

Početní výsledky

Tab. 2. Ukazatele mýtní těžby a upravený etát dle §8 odst 4 vyhlášky č. 84/1996


poř. číslo

doba obmýtní

ukazetele mýtní těžby

neplán. těžba – m3 (%)

plánovaná mýtní těžba sl. 6–sl.7

holá seč (viz pozn.)

prům. obnov. doba

těžební % (T%)

normální paseka

a/ 90% T% b/110% T%

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1

90

30,7

91 840

50 556

a/ 82 660

=311m3/ha

20 660

=25%

62 000

=233m3/ha

125

68%

2

100

30,08

69 200

45 400

a/ 62 280

=270m3/ha

15 570

=25%

46 710

=202m3/ha

55

59%

3

110

28,8

45 250

40 180

a/ 40 720

= 220m3/ha

10 200

=25%

30 520

=165m3/ha

46

50%

4

120

26,9

27 980

35 700

b/ 30 780

=246m3/ha

7 700

=25%

23 080

=185m3/ha

37

57%

Poznámka ke sloupci 9:  v horní části řádku je uvedena plocha odpovídající těžebnímu % 100 (= holá seč) při výpočtu ukazatele mýtní těžby „podle těžebních procent“ dle věkových stupňů, v dolní části řádku pak intenzita těžby v procentech zásoby před těžbou (2. ř. sl. 6 tab.2 : sl. 7. tab.1).

Tab. 3. Zastoupení hospodářských způsobů s určujícím předpokladem výběrného způsobu na 30 % plochy mýtních porostů lesního majetku a neplánované těžby 25 %

poř. číslo

doba obmýtní

hospodářský způsob

výběrný

clonný

holosečný

celkem

m3

ha

m3

ha

m3

ha

m3

ha

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1

90

6 400

10%

80

30%

12 000

20%

84

31%

43 600

70%

102

39%

62 000

100%

266

100%

2

100

5 500

12%

69

30%

12 800

27%

90

39%

28 400

61%

72

31%

46 700

100%

231

100%

3

110

4 400

14%

55

30%

12620

42%

95

52%

13500 44%

35

18%

30 520

100%

185

100%

4

120

3 040

13%

38

30%

7 260

31%

53

42%

12780

56%

34

28%

23 080

100%

125

100%


Tab.4: Kvantifikované změny objemu mýtní těžby a těžební intenzity při změnách doby obmýtní.

snížení obmýtí: z r. – na r.

zvýšení mýtní těžby

změny těžební intenzity

z m3 na m3

tj. o m3 sa

tj. v %

z m3/ha na m3/ha

tj. ± m3/ha

tj. v %

1

2

3

4

5

6

7

a) o 10 roků

ze 120 r. na 110 r.

ze 30780 na 40720

+9940


+32

z 246 na 220

–26

–11


ze 110r. na 100r.

ze 40720 na 62280

+21560

+53

z 220 na 270

+50

+22,7

ze 100r. na 90r.

ze 62280 na 82660

+20380

+33

z 270 na 311

+ 41

+15,2

b) o 20 roků

ze 120r. na 100r.

ze 30780 na 62280

+31500

+102

z 246 na 270

+ 24

+ 9,7

ze 110r. na 90r.

ze 40720 na 82660

+41940

+103

z 220 na 311

+91

+41,3

Zvýšení mýtní těžby při snižování obmýtí

K největšímu objemovému a současně i procentickému zvýšení mýtní těžby došlo při snížení obmýtí ze 110 r. na 90 r., a to o +41940 m3 , tj. o +91 m3/ha (+103 %), ze 120 r. na 100 r. ve výši +31500 m3 (+102 %) a ze 110 r. na 100 r. ve výši +21560 m3 (+53 %).

Hlavním důvodem vzrůstu objemu mýtní těžby při poklesu obmýtí je to, že se při posunu obmýtí do nižšího porostního věku zvyšuje celková zásoba porostů před těžbou (sl. 6, tab.1), ze které se vypočítává ukazatel mýtní těžby „dle těžebních procent“; tzn. přechodem porostů nižšího věkového stupně (předmýtních) mezi porosty mýtní, rozhodující pro výpočet ukazatele mýtní těžby (etátu); indexy zásoby mýtních porostů před těžbou v daném decenniu při obmýtí 120–110–100–90 r. jsou 100–153–196–226, a to se změnami v zastoupení plochy mýtních porostů dle věkových stupňů, jak uvedeno ve sl.4 a 5, tab.1.

Zvyšování těžební intenzity (m3/ha) při snižování obmýtí

K největšímu zvýšení došlo při snížení obmýtí ze 110 r. na 90 r., a to o +91 m3 (=41,3 %), dále. ze 110 r. na 100 r. o +50 m3 (= +22,7 %) a ze 100 r. na 90 r. o +41 m3 (=15,2 %).

Těžební intenzita v procentech průměrné zásoby mýtních porostů před těžbou při různém obmýtí [(m3 : m3pz)×100]

90 r.– 68 %, 100 r. – 59 %, 120 r. – 57 %, 110 r. – 50 %, ,

Z kalkulací souhrnně vyplývá:

Závěr

Abych podpořil svůj odpor proti snižování obmýtních dob u všech našich dřevin, nemusím vymýšlet nic nového. Udělali to za mne mj. dvě velké osobnosti. Jeden přírodovědec, druhý jako ekologický lesník, jejichž výroky si dovoluji vypůjčit, abych před snižováním obmýtních dob varoval:

Prof. V. Úlehla (1947) totiž napsal: “Velkou vododržnost projevuje les s vysokým obsahem ‚vodních jímek‘, (…) mladší lesy nevyvinou vůbec vodní jímky. Teprve v lese 150 až 200letém je vodní jímka v plném rozvoji,(…) tj. v době, až mu lesníci říkají les přestárlý“. Z autorovy práce jasně vyplývá, že teprve tlusté, staré stromy a porosty jsou perlami vododržnosti lesa; pokud přitom nárůst nahnilého dřeva není zásadně příliš velký, ekologicky vzato, není to lesu nijak na závadu, spíše naopak, neboť to poslouží zvýšení biodiverzity;

CH. MASER (překlad 1996) uvádí:

„Starý les…je nejstabilnější stadium. (…) Zřetelná ekologická stabilita těchto starých porostů, a tedy i stromů, souvisí s jejich diverzitou. (…) Ta je největší ve starém lese.“

 „Při přeměně lesů je našim záměrem výrazně a trvale snižovat věk stromů. Tím ovšem měníme celou dynamiku lesa, aniž bychom měli sebemenší představu či údaje o tom, jak taková činnost ovlivní trvalost lesa v čase. Abychom dnes dosáhli co největších výnosů dřevní hmoty, hrajeme hazardní hru s existencí zítřejších lesů. (...) Po dobu několika tisíců let končily civilizace v troskách. Příčinou jejich zániku bylo stále totéž rozhodnutí – rozhodnutí pro krátkodobý ekonomický efekt. (…) Zkrátka pojem lesního hospodářství s krátkou obmýtní dobou je pojem ekonomický a nemá nic společného s biologií lesů“ (i to dnes nejdelší obmýtí u smrku 120–140 let je ve skutečnosti jen cca třetinou fyzického věku smrku, a tedy v tomto smyslu krátké, ačkoliv obecně v lesnictví považované za dlouhé – moje poznámka). (...)

„Dřevařský průmysl se musí změnit a stát se pouze jedním z řady na lese závislých průmyslových odvětví. (…) Dovolujeme, aby dřevařský průmysl mluvil za všechna na lese závislá průmyslová odvětví, i když ve skutečnosti hledá jen svůj vlastní prospěch: usiluje o co nejvyšší okamžité zisky, čímž narušuje biologické fungování lesa.“ 

Bohužel je nutné konstatovat i to, že při zjemňování obnovních postupů zpravidla objektivně nelze vytěžit decenální etát mýtní těžby bez jistého podílu holých sečí. A to ani tehdy, když se mýtní těžba provádí převážně jen podrostním způsobem různými clonnými sečemi s průměrnou těžební intenzitou cca 30 % porostní zásoby, tzn. bez výběrných sečí. I přitom je totiž při stávajícím ukazateli mýtní těžby nutná těžební kompenzace holou sečí, ačkoliv v nevelkém rozsahu.


Červenec 2006

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: pbl.fri13.net

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.cartier replica

Yeminli Tercüme ingilizce tercüme istanbul dershane Ankara Kolej

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

< Asus Notebook Servisi Çankaya Web Tasarım

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

ASHRAE 62.1Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na Silvariu.

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa.

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání. fake watches https://www.effwatch.com

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz