http://pbl.fri13.net/ – Alternativní lesnický časopis
(22.8.2006 21.43, Milan Košulič st.)
Prof. HAŠA (1929) popsal dobu obmýtní jako pevný věkový a dostatečně široký rámec, vyměřený podle různých hospodářských hledisek, aby v něm jednotlivé porosty hospodářské skupiny dosáhly podle svého stavu, růstových poměrů a používané pěstební techniky mýtní vyspělosti. Mýtní seč, po níž následuje obnova, postihuje pravidelně jednou za tuto dobu všechny porosty hospodářské skupiny. Dnes se doba obmýtní ještě výrazněji diferencuje podle hospodářských souborů. Obmýtní doba není jen rámcovou produkční dobou. Spolu s obnovní dobou je i důležitou taxační veličinou pro výpočet ukazatele mýtní těžby. Oba ukazatele, „dílčí těžební procento“ a „normální paseka“ (příloha č. 5 k vyhlášce MZe č. 84/1996) s oběma časovými údaji přímo operují.
Nevím, jak daleko současná lesnická praxe chápe problematiku obmýtní doby. Zda ještě platí POLENOVO (1999) konstatování, že jistá vyhrocená situace v problematice obmýtí do značné míry vychází z nepochopení jejího vývoje a současného významu. Není pravda, že doba obmýtní určuje věk těžby stromů. Není dokonce ani pravda,replica watches že by určovala mýtní věk porostů. Konkrétní mýtní věk se od této rámcové charakteristiky může odlišovat zpravidla v hranicích doby obnovní. Průměrný mýtní věk všech porostů v hospodářském souboru se však má rovnat době obmýtní. Obráceně definováno to znamená, že obmýtní doba odpovídá v zásadě aritmetickému průměru mýtních věků porostů.
Všeobecně se o obmýtní době ví, že s jejím vzrůstem klesá výše mýtní těžby a naopak s jejím poklesem se tato těžba zvětšuje. Co je s tím spojeno pěstebně a ekologicky, to se obvykle nedomýšlí. O kvantifikaci výsledných rozdílů různě dlouhé obmýtní doby se ví, jak se domnívám, také dost málo.
Proto chci v tomto článku ukázat na příkladech 4 dob obmýtních, k jakým těžebním rozdílům a z toho plynoucím důsledkům dochází jednak při snížení, jednak při zvýšení doby obmýtní o 10, resp. 20 let, a to v rozpětí obmýtních dob 90–120 let u dřeviny smrku. Posledním podnětem k následující úvaze byl výrok pana Ing. J. Kořínka, výkonného ředitele ČAPLH, v rozhovoru v LP 5/2006 o aktuální situaci kolem LČR. Řekl totiž, že by souhlasil se zvýšením těžby, které by vedlo nejen k lepšímu zásobování dřevozpracujících podniků a k lepším ekonomickým výsledkům LČR (a tedy i ostatních vlastníků lesů), ale hlavně proto, že by se tak učinil první významný krok ke snížení průměrného věku obmýtí, který je v ČR příliš vysoký. Skutečně by to byl významný krok, ale pochybný z pěstebně-ekologického hlediska, což autorovi jaksi uniklo. Nevzpomínám si, kdy naposledy, pokud vůbec, jsem se setkal s pochybností, že se zvýšením těžby poklesem obmýtí dojde ke značným pěstebním komplikacím. Pokusím se touto úvahou ukázat, jaké komplikace by to byly.
Úvaha se týká modelového LHC o výměře 1000 ha porostní plochy a modelových základních taxačních veličin (věku, porostní plochy, zakmenění a bonity). Pro tento modelový LHC jsem provedl výpočty porostních zásob a ukazatelů mýtní těžby pomocí růstových tabulek a vzorců uvedených v publikaci „Lesní zákon v teorii a praxi“ J. STAŇKA (1997), str. 341–346 a 390–391. Použité mýtní porosty, o které zde v prvé řadě jde, jsou v rozpětí 8. až 13. věkového stupně. Přitom za mýtní považuji poněkud zjednodušeně porosty posledních dvou věkových stupňů před obmýtím a starší. To znamená, že při posunu obmýtí o každých 10 roků nahoru se celková plocha mýtních porostů v daném okamžiku výpočtů zmenšuje vždy o jeden věkový stupeň, jak vyplývá ze sloupce 5 tabulky 1. Přitom jsem uplatnil obnovní doby 20 – 40 let. Podle obnovní doby, průměrné zásoby věkového stupně a těžebního procenta jsem odvodil objem mýtní těžby daného věkového stupně, jako první ukazatel mýtní těžby, poté mýtní etát i druhým způsobem jako „normální paseku“, a plánovanou mýtní těžbu na decennium jsem upravil podle § 8, odst. 4 vyhlášky č. 84/1996. Součástí zadání je fiktivní odhad neplánovaných těžeb (nahodilých, mimořádných, přetěžby v předmýtních porostech apod.) ve výši 25 % upraveného ukazatele mýtní těžby a dále předpoklad lesního hospodáře, že 30 % mýtních porostů bude obhospodařováno výběrovou sečí s průměrnou těžební intenzitou 80 m3/ha/dec. (přibližně odpovídající běžnému přírůstu za 10 r.); dále s tím, že rozsah dalších hospodářských způsobů – skupinovitě clonné obnovy s průměrnou těžební intenzitou 30 % porostních zásob a holosečné obnovy bude vypočítán postupem uvedeným v LP 5/1999, s. 215–218.
Tab.1. Základní údaje o souboru hodnocených porostů:
|
poř. číslo
|
doba obmýtní
|
celkem porostní plocha v ha
|
mýtní porosty |
||||
|
věk. stupeň |
ha |
zásoba (m3) |
zásoba (m3/ha) |
prům. zakmenění |
|||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
1 |
90 |
1000 |
8. – 13. |
266 |
121 132 |
455 |
0,675 |
|
2 |
100 |
1000 |
9. – 13. |
231 |
104 962 |
454 |
0,659 |
|
3 |
110 |
1000 |
10. – 13. |
185 |
81 824 |
442 |
0,628 |
|
4 |
120 |
1000 |
11. – 13. |
125 |
53 624 |
428 |
0,598 |
Z porovnání obou ukazatelů mýtní těžby vyplynulo, že při obmýtní době 90, 100 a 110 roků je ukazatel „těžební procento“ vyšší než „normální paseka“; to znamená, že pro úpravu ukazatele mýtní těžby podle § 8 odst. 4 vyhlášky č. 84/1996 Sb. je nadbytek mýtních porostů; to znamená, že mýtní těžba navržená „plánem“ musí být na 90ti % ukazatele „těžební procento“, kdežto při obmýtní době 120 roků se jeví nedostatek mýtních porostů, takže mýtní těžba navržená „plánem“ musí být na 110ti % ukazatele „těžební procento“. Pro orientaci jsem z výpočtů mýtní těžby pomocí „těžebního procenta“ v rámci jednotlivých věkových stupňů odvodil i zastoupení podílu 100%tní těžební intenzity, tzn. holých sečí (sl. 9 tab. 2).
Součástí posouzení účinků výše mýtní těžby při jednotlivých obmýtích je kromě celkového objemu mýtní těžby a poměru jejich průměrné těžební intenzity (m3/ha) k průměrné zásobě mýtních porostů před těžbou (a tím pro posouzení vhodnosti pro zahájení přirozené obnovy) i možnost uplatnit jemnější hospodářský způsob, a to výběrovou sečí v rámci tří hospodářských způsobů, jak uvedeno shora. Přitom jsem také vypočítal výši nutných kompenzačních holosečí k vyrovnání nižších těžebních intenzit ostatních dvou obnovních postupů, aby se vůbec mohl naplnit vypočtený etát mýtní těžby.
Tab. 2. Ukazatele mýtní těžby a upravený etát dle §8 odst 4 vyhlášky č. 84/1996
|
poř. číslo |
doba obmýtní |
ukazetele mýtní těžby |
neplán. těžba – m3 (%) |
plánovaná mýtní těžba sl. 6–sl.7 |
holá seč (viz pozn.) |
|||
|
prům. obnov. doba |
těžební % (T%) |
normální paseka |
a/ 90% T% b/110% T% |
|||||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
|
1 |
90 |
30,7 |
91 840 |
50 556 |
a/ 82 660 =311m3/ha |
20 660 =25% |
62 000 =233m3/ha |
125 68% |
|
2 |
100 |
30,08 |
69 200 |
45 400 |
a/ 62 280 =270m3/ha |
15 570 =25% |
46 710 =202m3/ha |
55 59% |
|
3 |
110 |
28,8 |
45 250 |
40 180 |
a/ 40 720 = 220m3/ha |
10 200 =25% |
30 520 =165m3/ha |
46 50% |
|
4 |
120 |
26,9 |
27 980 |
35 700 |
b/ 30 780 =246m3/ha |
7 700 =25% |
23 080 =185m3/ha |
37 57% |
Poznámka ke sloupci 9: v horní části řádku je uvedena plocha odpovídající těžebnímu % 100 (= holá seč) při výpočtu ukazatele mýtní těžby „podle těžebních procent“ dle věkových stupňů, v dolní části řádku pak intenzita těžby v procentech zásoby před těžbou (2. ř. sl. 6 tab.2 : sl. 7. tab.1).
Tab. 3. Zastoupení hospodářských způsobů s určujícím předpokladem výběrného způsobu na 30 % plochy mýtních porostů lesního majetku a neplánované těžby 25 %
|
poř. číslo |
doba obmýtní |
hospodářský způsob |
|||||||
|
výběrný |
clonný |
holosečný |
celkem |
||||||
|
m3 |
ha |
m3 |
ha |
m3 |
ha |
m3 |
ha |
||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
|
1 |
90 |
6 400 10% |
80 30% |
12 000 20% |
84 31% |
43 600 70% |
102 39% |
62 000 100% |
266 100% |
|
2 |
100 |
5 500 12% |
69 30% |
12 800 27% |
90 39% |
28 400 61% |
72 31% |
46 700 100% |
231 100% |
|
3 |
|||||||||