Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativní lesnický časopis

Výnosový význam intenzity obnovní těžby

(29.3.2004 6.23, Milan Košulič st)

Snad pro každého, kdo jen trochu svědomitěji studoval lesnickou fakultu, se kapitola o přírůstech v nauce o hospodářské úpravě lesů stala v očekávání nastávající zkoušky tak trochu zlým snem. Proto ani v lesnické praxi není nijak oblíbenou. Ale „prokousat“ se jí je nezbytné, máme-li vážný úmysl usilovat o maximalizaci výnosu svého lesa. Přírůst stromu a porostu je totiž rozhodujícím hmotným základem jejich výnosovosti. Mám v úmyslu přispět v tomto článku k prohloubení poznatků o vlivu intenzity obnovní těžby na přírůst.

Je známo, že různé obnovní postupy se vyznačují různou obnovní i dílčí obnovní dobou (dobou zmlazovací) a celkovými počty těžebních zásahů během těchto dob. Tedy i různě intenzivním poklesem zakmenění a proto i proměnlivou intenzitou obnovní těžby, tj. různě velkým objemem hmoty těžené jedním zásahem. Lze tudíž tušit, že to vše může mít (a také má) vliv na objemový přírůst celého porostu. O tom se lze snadno přesvědčit v podstatě jednoduchými modelovými kalkulacemi pomocí výnosových tabulek, které obsahují přírůsty při změnách (snížení) zakmenění. Zkusme to:

Využijeme k tomu porovnání příbuzných, ale co do intenzity obnovní těžby principiálně odlišných obnovních postupů: výběrové seče a seče clonné. Každá z nich „je něco úplně jiného, jak to konečně vyplývá i ze znění zákona (clonné seče a výběr)“ (POLENO, 1998); v čem tyto rozdíly spočívají?

Právě většinou podstatný rozdíl intenzity jednotlivých těžebních zásahů výběrové a clonné seče je vhodný k posouzení jejich vlivu na celkový objemový výnos, příp. i jiné taxační veličiny pomocí modelových kalkulací. Toho lze v podstatě nejsnadněji dosáhnout využitím (odhadnutého) průměru přírůstových procent (pp%) skupiny těžených stromů a redukované porostní zásoby (po těžbě).

Modelové kalkulace

Příklad 1: Obnovní těžba výběrovou sečí (VS) nízké intenzity (přibližně ve výši běžného přírůstu)

1a) při správném výběru jednotlivých stromů k obnovní těžbě

tj. tlustších s nižším průměrem přírůstových procent těžených stromů, než se předpokládá u tenčích stromů.

Předpokládá se (údaje na 1 ha):

- porostní zásoba 450 plm s průměrným p% = 2,0 %,

- 5letá těžba (VS) = 40 plm s průměrným p% = 1 %.

Otázka: k jaké potenciální (nerealizované) přírůstové ztrátě by došlo na vytěžených stromech a tím poté i na redukované zásobě (po těžbě) ? (Ta by měla být co nejnižší)

Výpočet:

  1. pp%: průměrné p% redukované zásoby (po těžbě): 450 × 0,02 = 9; 40 × 0,01 = 0,4; 9 – 04 = 8,6; 100 × 8,6/(450-40)=2,098 %,

  2. Pz: pětiletá přírůstová ztráta na 40 plm vytěžených stromů:40 × 0,01 × 5 = 2 plm,

  3. Př: pětiletý přírůst redukované zásoby: 410 × 0,02098 = 43,009 plm.

1b) při chybném výběru jednotlivých stromů k obnovní těžbě

tj. tenčích s vyšším průměrem p%, než se předpokládá u tlustších stromů.

Předpokládá se (údaje na 1 ha):

- porostní zásoba 450 plm s průměrným p% = 2,0%,

- 5letá těžba 40 plm s průměrem p% = 3,0%.

Výpočet:

  1. pp% = 1,902 %,

  2. Pz = 6,0 plm,

  3. Př = 38,991 plm.

Při chybném výběru jednotlivých stromů k těžbě (v daném případě tenčích stromů s vyšším pp%) nízké intenzity dochází v tomto případě k větší ztrátě na přírůstu redukované zásoby za dalších 5 let o 4,018 plm/ha.

Příklad 2: Obnovní těžba clonnou sečí s těžební intenzitou 30% porostní zásoby

2a) při správném výběru stromů k obnovní těžbě

tj. tlustších s pp% nižším, než mají tenčí stromy.

Předpokládá se (údaje na 1 ha):

- porostní zásoba 450 plm s pp%= 2,0,

- pětiletá těžbě 135 plm s pp% = 1,0 %.

Výpočet:

  1. pp% = 2,428 %,

  2. PZ = 6,75,

  3. Př = 38,241 plm.

2b) při chybném výběru jednotlivých stromů k obnovní těžbě

tj. tenčích s vyšším pp%, než mají stromy tlustší.

Předpokládá se (údaje na 1 ha):

- porostní zásoba 450 plm s pp% = 2,0 %,

- obnovní těžbě 135 plm s pp = 3,0 %.

Výpočet:

  1. pp% = 1,571,

  2. PZ = 20,250 plm,

  3. Př = 24,743 plm.

Při chybném výběru jednotlivých stromů (v daném případě tenčích s vyšším pp%) k obnovní těžbě vyšší intenzity (30 % zásoby, tj. 3,38 × vyšší než při výběrové seči) dochází k vyšší 5ti leté přírůstové ztrátě redukované zásoby ve výši 13,498 plm.

Tab. 3: Přehled výsledků (objemové údaje v plm na 1 ha):

Obnovní postup

Typ výběru

Porostní zásoba

Obnovní těžba

Pp%reduk. zásoby a)

5letá přírůstová ztráta b)

5letý přírůst reduk.zásoby c)

m3

pp%

m3

% zásoby

pp%

Typ stromů

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Výběrová seč A)

1a) správný

450

2,0

40

9

1,0

Tlustší s nižším pp%

2,098

2,00

43,009

1b) chybný

3,0

Tenčí s vyšším pp%

1,902

6,00

38,991

Rozdíly (1a-1b)






-2,0


0,196

-4,00

4,018

Clonná seč B)

2a) správný

450

2,0

135

30

1,0

Tlustší s nižším pp%

2,428

6,75

38,241

2b) chybný

3,0

Tenčí s vyšším pp%

1,571

20,25

24,743

Rozdíly (2a-2b)






-2,0


0,857

-13,50

13,498

Rozdíly (1a-2a)

Správný výběr



-95

-21



-0,330

-4,75

4,768

Rozdíly (1b-2b)

Chybný výběr



-95

-21



-0,330

-14,25

14,248



Z posouzení příkladů výnosových vlivů různé těžební intenzity dvou rozdílných obnovních sečí - seče výběrové a seče clonné - provedených správným a chybným výběrem co do přírůstavosti těžených stromů vyjádřené průměrem jejich přírůstových procent (pp%), pomocí modelových kalkulací, vyplývají tyto celkové závěry:

Jiné zajímavé výnosové a pěstební porovnání poskytne modelová těžební kalkulace při sledování vývoje těžeb výběrovou a clonnou sečí během předpokládaných obnovních dob.

Postatou výběrové seče co do výše objemu těžené hmoty je zcela jednoznačně vymezení nejnižším možným těžebním objemem, který je nutné v pravidelných intervalech nejméně realizovat, aby se vývoj porostu trvale udržoval „v pohybu“ a porostní zásoba se v pokročilém věku porostu neúnosně nezvyšovala. Jde tedy o trvale nízkou těžební intenzitu, nejnižší z možných, která se přibližně shoduje s běžným přírůstem porostu za těžební interval. V následující modelové kalkulaci využívám pro přírůstové hodnoty smrkového porostu s redukovanou zásobou (sníženým zakmeněním) ASSMANN-FRANZových růstových redukčních tabulek (1963).

Podstatou těžební intenzity clonné seče pro výnosové kalkulace mohou být mj. dílčí těžební procenta určená vyhláškou č. 84/1996 Sb. v příloze č. 5 pro stanovení decenálního etátu mýtní těžby pro jednotlivé hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou. Pro výpočet těžební intenzity komparativní clonné seče tato dílčí těžební procenta využívám - viz tab. 3, sl. 7.

Tab. 2: Vývoj přírůstu, zásoby, zakmenění a obnovní těžby výběrovou sečí ve výši periodního běžného přírůstu (mimo 1. decennium) během 50 leté obnovní doby a 100 leté doby obmýtní (údaje v plm na ha).

Věk porostu

Zásoba před těžbou (PZ)

Zakmenění před těžbou (z)

Běžný přírůst za 10 let (BP)

Poč.zásoba + přírůst (PR)

Těžba za 10 et (T)

Tabulková zásoba ke konci decennia

m3

% zásoby

1

2

3

4

5

6

7

8

71-80

586

0,90

158

744

60

8

745

81-90

684

0,91

140

824

140

17

821

91-100

684

0,83

116

800

116

15

881

101-110

684

0,78

96

780

96

12

926

111-120

684

0,74

81

765

81

11

958

Sa

684

0,74

591

1177

493



Průměrný věkový přírůst hlavního porostů za 120 let = 9,80 plm/ha/120r.

Tab. 3: Vývoj týchž taxačních veličin jako v tabulce 2, ale při obnovní těžbě clonnou sečí podle dílčích těžebních procent během 50tileté obnovní doby a 100leté doby obmýtní (údaje v plm na ha).

Věk porostu

Zásoba před těžbou (PZ)

Zakmenění před těžbou (z)

Běžný přírůst za 10 let (BP)

Poč.zásoba + přírůst (PR)

Těžba za 10 et (T)

Tabulková zásoba ke konci decennia

m3

% zásoby

1

2

3

4

5

6

7

8

71-80

586

0,90

158

744

89

12

745

81-90

655

0,88

138

793

230