Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativní lesnický časopis

1 Jak dosáhnout únosných stavů zvěře

Diskutujte o tom, jak dosáhnout únosných stavů zvěře, co by měla udělat státní správa a LČR, případně co by se mělo změnit ve vyhláškách a v zákonech.

Článek i s Vašimi příspěvky bych chtěl nabídnout Lesnické práci, uzávěrka je 14.1.

---

reakce na podněty-pokračování

13.2.2008 23.12, Ignác Hoza

Něco málo důkazů:těžké stroje,více chemie,nedodržování osevních postupů, rozorání všeho co se rozorat dá (cesty,meze).Jediný ukazatel je zisk,myslivci nejsou partneři.Až budeme o součastném zemědělství moci konstatovat, že je přírodě blízké,tak to my už tu nebudem!Návrat do 19 stol. a obnovení množství zvěře roku 1948 je jenom Vaším zbožným snem. SNĚTE.

---

reakce na podněty-pokračování

13.2.2008 22.57, Ignác Hoza

A o dopadech součastného velkoplošného kapitalistického zemědělství si dovolím kvalifikovaně tvrdit, že je mnohem intenzivnější a k přírodě bezohlednější, než zemědědělství socialistické. Těžko se to vyvrací, protože byla historická možnost srovnání.

---

reakce ne podněty

13.2.2008 22.49, Ignác Hoza

Paní Petrová, již velikost výměry Vámi uváděné monokultury mě přesvědčuje o tom, že se zásadně nemůžete s mysliveckou veřejností domluvit, protože vaše velkoplošné zemědělství není v souladu se současnými trendy. Nechápu proč chcete zemědělskou půdu vyjmout z honebních pozemků (respektive chápu),ale tento Váš požadavek je prakticky nerealizovatelný. Snížení výměry honiteb na 115 ha je vedeno asi úvahou malá honitba=málo zvěře=málo škod.Nevím o jakých dotacích EU pro majitele honebních pozemků hovoříte, když většina majitelů těchto pozemků o ně nejeví zájem (někteří ani neví kde je mají) a na těchto pozemcích hospodaří zemědělská družstva.

---

Požadavky Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR

13.1.2008 19.42, Věra Petrová

V současné době už není pochyb, že stohektarové zdevastované lány zemědělských monokultur nejsou honitbami ve smyslu zákona o myslivosti. Je zapotřebí je z honiteb vyjmout a prohlásit za nehonební. Tím se však zmenší honitby, mnohde nedosáhnou na zákonem předepsanou minimální výměru 500 ha. Navrhujeme proto snížit minimální výměru na předúnorových 115 ha (tj. 200 jiter císaře Franze Josefa I. z roku 1849) s tím, že vlastníci honebních pozemků pak mohou pomocí dotací z EU na zvelebení krajiny přivést postupně své pozemky do stavu, aby mohly být opět bohaté zvěří, jako byly před únorem 1948. Na tyto dotace z EU totiž myslivci nikdy nedosáhnou. Současně navrhujeme, aby se přijal předúnorový způsob jednání na valných hromadách HS, kdy majoritní vlastník nesměl mít víc hlasů než 50 %, a dále si myslíme, že v případě, kdy se vlastník nemůže jednání zúčastnit a dá plnou moc někomu jinému, nesmí pověřený zastupovat už nikoho jiného.

---

poznámky

12.1.2008 17.01, Věra Petrová

Automatické příspěvky na pěstební činnost dostávají pouze majitelé lesů do 50 ha. Pokud přijde na kontrolu ČIŽP a uvidí zkousané kultury, dostane pokutu majitel lesa, ne myslivec. Myslivce musí kontrolovat státní správa, ale ta si to dobře rozmyslí; jednou je bude pokutovat a víckrát nedostane pozvánku na hon, o odstřelu trofejního kusu nemluvě. Ale to jen na okraj. Důležité je, že i na srnčí se dají dělat speciální hony - proberte si časopisy z první republiky. Já sama jsem se to dočetla v Brehmově životě zvířat, vydání z roku 1928 a konzultovala jsem to s pamětníky. Vytipuje se houští, mlazina, zkrátka místo, kde zvěř prochází, na okraji se postaví opravdu, ale opravdu dobří střelci a středem volně prochází honec. Opatrně plaší zvěř, aby ta pomalu vyšla a byla dobrým terčem. Je to práce pro 5 - 7 lidí - a to je praktikovatelné jen u soukromých honiteb a na pozemku samotného vlastníka. Jinak se myslivecké sdružení dostane do hádek ("toho pozvali, mě ne, oni si tyhle věci dělají jen pro šéfy, my jsme jim dobří tak na krmení a sušení sena", atd., atd....) Ovšem tohle je řešitelné až v létě. Zkrátka, musí se změnit zákon, vytvořit pro opravdu důstojný, nestresový odstřel podmínky a těm současný zákon prostor nedává.

---

Jak docílit rovnováhy?

9.1.2008 10.54, Jan Duda

Současnou situaci lze i přes možné lokální výjimky shrnout takto: Stav zvěře není v rovnováze s prostředím. Škody působené zvěří jsou nepřiměřené, stejně jako náklady na ochranu před nimi. Poměr pohlaví zdaleka neodpovídá optimálnímu. Přesto, že se tato skutečnost obtížně prokazuje, početní stavy spárkaté zvěře výrazně převyšují normované, tedy maximálně přípustné. Je tím porušován zákon,ale státní správa tuto situaci neřeší. Hlavní problém spočívá v mysliveckém plánování. Navrhuji tato opatření: 1. Definovat stav rovnováhy mezi stavy spárkatou zvěří a prostředím 2. Vypracovat provozně jednoduchou a reprezentativní metodiku hodnocení stavu prostředí. 3. Vypracovat metodiku sestavení plánu lovu na základě výsledku hodnocení prostředí. 4. výše uvedené body zakotvit v zákoně o myslivosti. Je nutné stanovit jednoznačnou povinnost a odpovědnost za řádný chov zvěře uživateli honitby, potažmo mysliveckému hospodáři jako osobě nejvýše kvalifikované. Vlastníku lesa přísluší součinnost. V žádném případě na něj nelze alibisticky zodpovědnost.

---