Jak zlepšit ekonomickou úroveň hospodaření v lesích
(16.6.2006 21.05, Milan Košulič st.)
1.
Snížení nákladů na ochranu lesa proti
zvěři
Jde
o zcela zásadní opatření,
podmiňující
ekologizaci i ekonomizaci lesnictví.
V
kritických oblastech, zejména ve všech
pohraničních
horách, tzn. kde se vyskytují smrkové
monokultury v přestavbě a škody zvěří (i
bočním
okusem) se vyskytují na více než 10 %
jedinců
nárostů a kultur, je nutno radikálně
snížit
stavy býložravé spárkaté
zvěře
a)
buď zrušením volného chovu
škodícího
druhu zvěře a jeho dočasným
přemístěním do
záchovných obor,
b)
nebo zásadní redukcí zvěře na
únosný
stav profesionálními lovci, zavedením
motivujícího zástřelného a
zásadními
úpravami způsobů lovu.
2.
Výrazné zvýšení
rozsahu přirozené
obnovy podpůrnými opatřeními
a)
prodloužením zákonné lhůty k
zalesnění
na 5-7 let,
b)
rozšířením přípravy půdy
v roce
očekávání semenné
úrody hlavních
dřevin, a to s využitím jak ruční
přípravy
na dílčích menších
plochách, resp. pro
přimíšené dřeviny, tak
vhodného herbicidu,
resp. kombinací chemické a mechanické
přípravy
(využití chemie 1× za obmýtí
by se nemělo
považovat za neekologické); opatření se
týká
jak obnovy hlavních hospodářských
dřevin pod
mateřskými porosty, tak založení
přípravných
porostů pionýrských dřevin na holinách
(pro
zpožděné dolesnění cílovými
dřevinami
v rámci napodobování sukcese),
c)
nízkou těžební intenzitou ve fázi
semenné
seče,
d)
rozšířit počet porostů
s využíváním
skupinovitě výběrné seče, resp.
pěstební
metody cílových tlouštěk se soustavnou
podporou
C1-stromů, zaměřenou jak na světlostní přírůst
tak na přípravu přirozené obnovy, a to
s možností
úplného vyloučení úklidu
klestu.
3.
Prodloužení lhůty k zalesnění
Připustit
odklad zalesnění skutečných a
redukovaných
holin na 5 let, resp. vůbec výrazný odklad
zalesnění
s dočasným ponecháním plochy
přirozenému
vývoji,
a)
v každém případě
s vyloučením
pasečného úklidu a podstatným
snížením
kultivačních nákladů,
b)
připustit nezalesněná místa o výměře
do 0,01
ha do 10 % (u přirozené obnovy do 20 %)
celkové
porostní plochy na každé ploše
určené
k obnově (zalesnění),
c)
do zajištěného stavu kultury nebo
nárostu započítat
i plošné části zalesněné
nebo nalétnuté
pionýrskými dřevinami do 50 %
celkové
plochy se stanovením termínu dolesnění
cílovými
dřevinami,
e)
doplnění přípravných porostů
cílovými
dřevinami (MZD), pokud nejsou součástí
prvního
zalesnění, provést až po uplynutí 10
let po
založení přípravného porostu, resp. po
uplynutí termínu pro jeho vznik přirozenou
obnovou,
pokud do té doby na ploše nevzniknou
spontánně.
V odůvodněných případech by
orgán SSL
mohl tento termín na žádost vlastníka
lesa
prodloužit o dalších 10 let
(žádoucí pro
zvýšení různověkosti
budoucího porostu
cílových dřevin.
4.
Zlevnění umělé obnovy lesa
zjednodušením
druhové skladby
a)
připustit na silně zabuřenělých holinách po
neúspěšném
čekání na přirozenou
obnovu cílových či
pionýrských dřevin
zalesnění smrkovou monokulturou s tím,
že její
úprava na cílovou skladbu bude provedena
dodatečně do
10-15 let, a to maloplošnou rekonstrukcí
s vyžitím
části smrkové kultury jako ochrany
k dosadbě
chybějících MZD,
b)
připustit náhradu části
cílových MZD
vhodnými pionýrskými dřevinami
(zvláště
na stanovištích živné řady, resp.
stanovištích
naopak vyžadujících dlouhodobou půdní
úpravu
biologickou cestou), a to ve skupinách; tyto skupiny
přípravných dřevin vzhledem k jejich
kratšímu
obmýtí umožní dosáhnout
skupinovité
různověkosti budoucího porostu a
zabrání se
tak vzniku velkých stejnověkých porostů
například
po kalamitách, současně se v řádově
kratším
obmýtí dosáhne produkce již dnes
žádaných
sortimentů např. z břízy nebo olše,
c)
připustit změnu druhové skladby
v obnovním
cíli, dojde-li k ní přirozenou obnovou
jiné
vhodné dřeviny (např. obnovou javoru či jasanu
místo
buku na odpovídajících
stanovištích)
5.
Snížení intenzity a frekvence péče o
nárosty
a)
využitím prodloužené doby autoredukce
nárostů
přinejmenším do stadia slabé mlaziny
až tyčkoviny
za pomoci clony mateřského porostu, a to
v závislosti
na její intenzitě a trvání;
využívat
jen odstraňování
poškozených jedinců při
těžbě a přibližování dříví
a
jakostní korekce odstraňováním typicky
netvárných stromků; podmínkou je
střední
až silná clona při zakmenění
mateřského
porostu cca 0,5-0,7 (dle dřeviny a stanoviště)
nejméně
15-20 let, tzn. vyloučit předčasné
dotěžování
porostů nad zmlazením!
b)
výchovný zásah v podrostu
dokončovat až
po dotěžení mateřského porostu
jakostní a
kvantitativní selekcí, dle možností i
schématickým zásahem
kombinovaným
s individuálním výběrem na
ponechaných
částech podrostu.
6.
Snížení intenzity péče o kultury a
mlaziny
a) buď
ošlapáváním nebo
vyžínáním
buřeně jen těsně kolem sazenic, zvláště zcela
vyloučit
celoplošnou, resp. v širokých
mezipruzích
prováděnou úplnou likvidaci buřeně, při
které
se odstraní velký počet
žádoucích
jedinců různých dřevin z náletu,
b) připustit
snížení intenzity výchovy ve
smíšených,
méně jakostních mlazinách
jejím
soustředěním jen na omezený počet
vybraných a
zřetelně označených jedinců relativně
nejlepší
jakosti (v cca 1,5 násobku počtu C-stromů
v mýtním
věku) s tím, že ostatní část
porostu
mezi nimi se ponechá bez zásahu.
7.
Racionalizace výchovy porostů
probírkového věku
a) prokácením
přibližovacích linií pro perspektivní
přibližovací prostředek a zaměřením
výchovy
jen na cílové stromy s jejich
individuální
úpravou, pokud ji vyžadují
(vyvětvení), a
s ponecháním prostoru mezi nimi
vlastnímu
vývoji,
b) omezením
až vyloučením podúrovňové
výchovy
snížit těžební náklady (efekt
„kusové
hmotnatosti“), zlepšit zpeněžení
dříví z
výchovných těžeb a současně zlepšit
výchovný
účinek probírek,
c)
pokračováním probírek
zaměřených na
strukturalizaci, diferenciaci a
zušlechťování porostů trvale
vytvářet příznivé podmínky
jak
pro zvyšování hodnoty a
relativního přírůstu
zůstávající stromové
zásoby, tak
pro brzké zahájení a
dlouhodobé
pokračování zralostního
výběru.
8.
Omezení holosečí
Omezením
holých sečí snížit podíl
nezralého
slabého hůře zpeněžitelného
dříví v
dodávkách a snížit náklady
na obnovu a
zajištění porostů. Kruh se
uzavírá.
9.
Ostatní opatření
a) cca 10 %
porostní plochy vůbec ponechat
spontánnímu
vývoji podle jistých zásad a pravidel,
b) větší
využití levnější sadby sazečem,
c) pěstování
části sadebního materiálu ve
vlastních
semeništích (např. pro jd, bk, jv, js)
přímo
v porostech, kde se chybějící dřeviny
mají
podsazovat,
d) v rámci
žádoucí pestrosti různých
pěstebních
postupů využívat na části
probírkových
porostů i některou součást „skupinové
probírky“
(např. na cca 20 % plochy se vytýčí 0,5
až 1
arové hloučky stromů, které se
ponechají zcela
bez zásahu, ale uvolní se po jejich obvodu),
e) na
některých lokalitách (hlavně ve
vyšších
polohách a na exponovaných lokalitách)
se
provede „neúplné
zalesnění“, tzn. jen
k pařezům a jiným zřetelným
záštitám
(k nekvalitním předrostům, zbytkům dřeva, balvanům
a
na vyvýšená místa, někde -
u velkých
pařezů - i po 2-3 rostlinách) se zbytkem plochy pro
spontánní vývoj,
f) ověřovat
náhradu standardních způsobů ochrany kultur proti
zvěři způsoby zavětřování na bázi
lidského
pachu apod. odpuzovadly.
Závěr
Z návrhu
je zřejmé,
že mnohá navrhovaná opatření
vyžadují
podstatné legislativní úpravy.
Milan Košulič
st.
Červen, 2006
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com