Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Co by se mělo změnit v lesním zákonu

(16.6.2006 21.30, Milan Košulič st.)

Zákon o lesích č. 289/1995 (dále jen zákon) byl schválen dost bolestivě v době, kdy se začínalo i u nás výrazněji měnit pojetí obhospodařování lesů směrem k trvalé udržitelnosti, a to nikoliv jen produkce dřeva, ale i mimoprodukčních funkcí. Právě prošlo desetileté výročí zákona. Je to pro hodnocení dost nebo málo? Řekl bych, že tak akorát. Po 10 letech se tedy na lesnickém obzoru objevuje vznik nového zákona. Dovoluji si do diskuse předložit názory na to, co by se v něm mělo změnit, aby lépe reflektoval ekologické potřeby doby.

Z mnohého je zřejmé, že české lesnictví sice v podstatě přijalo úmysl obhospodařovat lesy ekologicky, ale praxe je často jiná. Víceméně ještě převažuje holosečné hospodářství, i když „v mezích zákona“. Špatné důsledky, které z toho plynou, činí z trvalé udržitelnosti jen iluzi. Genekologické součásti pěstění lesa jsou často periferním zájmem jen hrstky nadšenců, extrémně ekonomicky pojaté lesnictví válcuje jeho ekologickou náplň, množí se „černé“ těžby. Ostatně sám stávající zákon má kvůli některým ustanovením dost pochybnou ekologickou hodnotu a chybám při obhospodařování lesů v podstatě napomáhá. Například:

Podle mého názoru je nutné změnit řadu dalších ustanovení, aby ekologizace lesnictví byla i legislativně skutečně naplněna. Přitom se mně vůbec nelíbí pomyšlení, že by se nový zákon měl zásadně liberalizovat a ponechat vlastníkům lesa co největší volnost. Myslím, že k tomu ještě nenastala správná doba. Dosud se totiž výrazně nezměnil jednak vlastnický vztah k privátnímu lesu jako k mnohageneračnímu rodovému majetku, známý z minulosti, jednak zde není obecný vztah nás ostatních Čechů k lesům, jaký existuje třeba u Finů. Neboť všeobecný cit a úcta k lesu je základní předpoklad pro citlivé hospodaření, absenci všemožného chytračení v jeho správě a pro zamezení zneužívání případné volnosti zákona v okamžitý ekonomický prospěch. Možná, že k takovému stavu jednou opravdu dojde, protože tomu tak u zahraničních sousedů většinou je – a i u nás tomu tak kdysi bývalo. Ale až pak bude liberalizace zákona oprávněná. Tím zdaleka nechci navodit dojem, že u nás je obhospodařování lesa všeobecně špatné. Není. Lesníků s citlivým smyslem pro les a jeho ekologickou správu skutečně přibývá.

Nicméně se mně zatím zdá ještě potřebné, aby se nový zákon ekologicky naopak zpřísnil, aby v něm měla ekologická správa lesů mnohem větší oporu než dosud, ať se to zdá být v době nutné ekonomizace lesního hospodářství jakkoliv problematické. Dnes se již totiž ví, že „co je ekologické, bude přinejmenším dlouhodobě i ekonomické“. A právě to by měl nový zákon správně navodit.

Rozšířená náplň pojmu „trvale udržitelné“

Kdyby šlo v požadavku „trvalé udržitelnosti“ jen o trvalé zachování lesního fondu na každé lesní ploše a trvalé těžební možnosti, bylo by to jednoduché: přímo lesním zákonem a pak státním dozorem nekompromisně zajistit přirozenou či umělou obnovu každé vytěžené plochy a disponovat dobrým regulačním těžebním nástrojem. To je však pro lesníky dávno vžitou a samozřejmou povinností. Jenže ono jde o víc: o zachování a rozvíjení určitých vlastností a funkcí lesních ekosystémů, definovaných velmi obecně např. v základních principech státní lesnické politiky. Základní otázka zní: co vlastně lze či nelze v obhospodařování lesa považovat ještě za „trvale udržitelné“?

Podrobnou analýzou, jaké musí být lesní ekosystémy, aby trvalou udržitelnost mohly plnit, dospějeme k poznatku, že musí být přírodě blízké. V tom dosud nebyla všeobecná shoda. Byl to však názor i předního českého lesnického ekologa I. MÍCHALa (1992), a mnoha jiných, když napsal: „Lesy budou přirozené nebo nebudou vůbec“. Chápu to takto: charakteristika přirozeného lesa obsahuje něco, čím je nutné doplnit dnešní definici trvale udržitelného obhospodařování lesů, a to „trvalou autoregulační schopnost“ jako přírodní proces s dalekosáhlými ekonomickými efekty. Ty jsou vyvolány spojením trvalosti užitků z lesa s povinností zvyšovat jeho biologickou hodnotu, a mají být zajišťovány udržováním určitých „zdravých“ vztahů v biocenóze lesa a zdravím jednotlivých složek (MÍCHAL, 1992); zkrátka: využíváním přírodních procesů i v hospodářském lese, které je výrazně ekonomizují. Zatímco z trvalé udržitelnosti hospodaření v lesích je legislativně přímo ošetřena trvalost lesního fondu, vyrovnanost těžeb, a koneckonců i trvalost produkční schopnosti půdy (minimálním podílem MZD), autoregulační schopnost (biologická automatizace) v ekosystému lesa není legislativně konkrétními opatřeními ošetřena vůbec (nelze ztotožňovat s reprodukční schopností z definice trvale udržitelného obhospodařování lesa). To by měl nový zákon zásadně napravit, jak několika příklady dále naznačím.

Navrhuji zpřesnit nebo nově definovat některé pojmy:

Další navrhované změny (dodatky) v lesním zákoně

Pro trvalost účasti MZD v lesních porostech, pro zachování přirozených genekologických vlastností všech cílových dřevin a pro posílení jejich ekologické stability se všechny dřeviny cílové skladby (s dočasnou výjimkou pro smrk a borovici) kultivují způsobem, uvedeným v popisu obnovního cíle (buď podsadbami pod mateřské porosty nebo na holinách větších než 0,3 ha nejméně na 50 % plochy až pod přípravné porosty pionýrských dřevin, jakmile se stanou ekologicky pro ten účel funkční).

Do zajištěného stavu kultury nebo nárostu se započítávají i plošné části zalesněné nebo nalétnuté pionýrskými dřevinami do 50 % celkové plochy. Plošná část nad tento limit musí být zalesněna cílovou dřevinou i v případě, že celá plocha byla před tím zmlazena pionýrskými dřevinami; výjimku z této povinnosti může jako odklad dolesnění MZD povolit OSSL.

Při poklesu zakmenění pod stupeň 0,7 nebo na holých plochách lze čekat na přirozenou obnovu 5 let, u smrku 7 let; OSSL může tento termín na žádost vlastníka lesa prodloužit až na dvojnásobek, a to i na části plochy, shledá-li ještě nadějnost (možnost) podmínek pro přirozenou obnovu. Čekání na přirozenou obnovu dle porostů a délky čekací doby musí být pro kontrolní účely na správě hospodářské jednotky od počátku evidováno. Nedojde-li k náletu v daném termínu, musí být plocha zalesněna do 2 let po jeho uplynutí. Sledování vzniku přirozené obnovy vyžaduje dvojí evidenci: vzniku zmlazení jako nejbližšího cíle, a zajištěného zmlazení jako konečného cíle samoobnovy, v obou případech s definovanými parametry.

Těžební plochy větší než 0,01 ha včetně produktivní redukované holiny při zakmenění 0,7 a nižším, pokud se na nich neočekává přirozená obnova, musí být zalesněny, do 5 let po jejich vzniku a kultury na nich zajištěné do dalších 10 let, tj. do 15 let od jejich vzniku. Dolesnění ploch nejdříve zalesněných nebo zmlazených pionýrskými dřevinami, jako přípravnými porosty, cílovými dřevinami (MZD), pokud nejsou součástí prvního zalesnění, musí být provedeno do 10 let po založení přípravného porostu, resp. po uplynutí termínu pro jeho vznik přirozenou obnovou. V odůvodněných případech může orgán SSL tento termín na žádost vlastníka lesa prodloužit o dalších 10 let.

Zalesnění lze vynechat pro očekávané zmlazení (nezalesnit) nejvýše na 30 % dané plochy, určené k zalesnění, a to celkem v rozsahu až do výše 1/3 zalesňovací povinnosti na hospodářské jednotce, vyplývající z evidence holin. Na žádost vlastníka lesa může OSSL povolit nezalesnění celé holiny o ploše do 0,3 ha; přitom musí být uveden termín, do kterého lze čekat na přirozenou obnovu nebo do kterého musí být plocha zalesněna.

K zajištění co největší pravděpodobnosti, že účast přimíšených MZD bude trvalá až do mýtního věku porostu, musí být tyto dřeviny přimíšeny do dřeviny základní maloplošně v hloučcích až skupinkách (3-10 arů), tzn. pro daný účel v nejvhodnějších obnovních prvcích. Ve výjimečných případech, na žádost vlastníka lesa může OSSL povolit jiný způsob smíšení (např. řadový), s výjimkou přimíšení jednotlivého.

O všech udělených výjimkách musí být vedena evidence umožňující lokalizaci opatření v terénu a kontrolovatelnost termínů.

Zajištění minimálního procentního podílu MZD v lesích se vztahuje na HS; přitom se nepřipouští jejich plošné soustředění do jednoho či několika málo míst v rámci téhož HS většího (větších) než 0,20 ha, a výhledově by měly být zastoupeny pokud možno rovnoměrně na celé ploše HS, ale s přihlédnutím ke konkrétním stanovištním poměrům.

Připouští se zahajovat obnovu porostů ještě v předmýtních porostech s tím, že v nich k tomu účelu může OSSL na žádost vlastníka lesa povolit obnovní těžbu jako výjimku.

Nepodaří-li se do 4 let od schválení tohoto lesního zákona upravit stavy spárkaté zvěře tak, aby nechráněná obnova lesa nebyla poškozena na více než 10 % jedinců (při roční ochraně na ploše do 1 % porostní plochy organizační jednotky), musí OSSL v dané chovatelské oblasti nařídit zrušení volného chovu konkrétního druhu spárkaté zvěře a vypsat veřejnou soutěž o zavedení jejího oborního chovu s dotačním přispěním státu, příp. i vlastníka honitby (V diskusi se vyskytl i tento názor: setrvat na koncepci dosažení rovnováhy mezi lesem a četností zvěře odpovídajícím (zpravidla vysokým) odlovem prováděným profesionálními lovci, přičemž by stát výrazně přispíval vlastníkovi honitby na náklady s tím spojené a ostatním lovcům hradil vysoké zástřelné). Zrušení volného chovu bude posuzováno podle stavu biocenózy (zejména na náletech a kulturách lesních dřevin). Nesplnění tohoto úkolu do 4 let od jeho stanovení, bude pokutováno s možností okamžitého zrušení nájemní smlouvy na honitbu.

Na každých 5 ha nového zalesnění nebo 1 ha porostu rozpracovaného k přirozené obnově musí být založena 1 kontrolní oplocenka minimální výměry 1 ar a tomu odpovídající srovnávací plocha.

V pěstebně kritických oblastech (s výskytem smrkových monokultur v přestavbě nejméně na 50 % plochy LHC) se stavy spárkaté zvěře působícími nadlimitní škody na lese může vlastník lesa kdykoliv požádat o zrušení volného chovu kteréhokoliv druhu spárkaté zvěře; OSSL může zrušení volného chovu zvěře podmínit dodatečným zřízením obory do stanoveného termínu pro zachování genofondu toho druhu zvěře, jehož chov ve volnosti se ruší.

Ustanovení o reprodukčním materiálu lesních dřevin (RMLD) je nutné doplnit vnitřními genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány mimo jejich původ i genotypovou skladbou populace v závislosti na světelných poměrech místa předchozího pěstování. V průvodním listu RMLD musí být uvedeno, zda byl RMLD pěstován na stíněných nebo osluněných plochách. Pro podsadby se má přednostně využívat materiál z polostinného (až stinného) předpěstování.

Při umělé obnově se u všech tříd sadebního materiálu připouští nedodržení spodní hranice výšky podle příslušné normy o ½ výšky spodní hranice u 20 % jedinců z důvodu zachování větší genetické proměnlivosti.

Z pěstebních a genetických důvodů se nepřipouštějí redukce hektarových počtů sazenic podle hlavní a přimíšené dřeviny a při použití krytokořenného RMLD, s výjimkou odrostků. U odrostků všech dřevin se připouští hektarový počet snížený až na 2500 ks (místo dosavadních 500 ks/ha).

Závěr

V novém zákonu by se měl uplatnit vyšší stupeň ekologického obhospodařování lesů. Návrh úprav v novém zákonu hospodaření v lesích na jedné straně zpřísňuje a současně poněkud zdražuje (např. sníženým plošným limitem pro holou seč a plošným limitováním účasti holosečného hospodářství), na straně druhé však změkčuje a zlevňuje, ale ekologicky vhodným způsobem (připuštěním většího podílu pionýrských dřevin, čekáním na samoobnovu na částech ploch určených k zalesnění apod.). Usiluje o ekonomicko-ekologickou vyváženost zákonných limitů hospodaření v lesích, zejména pak o razantní vyřešení škod zvěří na lesích proti všem dosavadní opatřením, která dlouhodobě vůbec k ničemu nevedla, a nadále zásadním způsobem ohrožují ekologizaci péče o les. Kvůli dlouhému životu stromů, než dozrají do mýtnosti, si ekologicky uvědomělá část lesníků pravděpodobně navykla starat se o lesy spíše ve prospěch budoucí než současné generace. Lesní hospodářství tak do jisté míry zvýrazňuje vysoké morální ideje, jako žádná jiná oblast lidského konání. Tím se stav lesů stává jistým zrcadlem morální úrovně společnosti. Kéž by se to promítlo i do lesnického zákonodárství.

Audemars Piguet Replica Watches www.hitop.me

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky Slevové kódy Sperky-image z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz