Diskuse k článku Jedle - dřevina smíšeného lesa
Přidat příspěvek
Bravo Athensville!
14.9.2015 10.04, Berenice
email: cgic6n1g6m6 (zavináč) mail (tečka) com, url: http://www.facebook.com/profile.php?id=100003469771282
Bravo Athensville! Edo sto Chicago exo dokimasei areteks fores Pakistanikes lixoudies. Xerome pou h Athina ginete pio polpolitismikh kai pos yparxoun anthropoi opos esi pou to apolamvanis!
O výchově borových porostů ...
16.6.2004 11.38, Václav Nárovec, VS Opočno
email: narovec (zavináč) vulhm (tečka) opocno (tečka) cz, url: http://vulhm.opocno.cz/homepages/narovec/
Vážený pane inženýre, uvítal jsem publikování Vašeho příspěvku "Jiný pohled na pěstování borových porostů" (rukopisu z května 2002) na Vašich internetových stránkách. Dovolil jsem si odkaz na tento text vložit na náš útvarový webový server (http://vulhm.opocno.cz) ke článku Ing. Luďka Chrousta, CSc., pojednávajícím o výchově borových porostů (http://vulhm.opocno.cz/on-line/ch021220.html). S pozdravem "Lesu zdar!" Václav Nárovec, Výzkumná stanice Opočno
K příspěvku pana Pelíška
11.4.2004 15.44, Milan Košulič ml.
email: , url:
Podle Inž. Jureckého z Nadlesnictwa Prudnik jde v oblasti mezi Krakovem a Radomí o jedli na krasovém podloží. Nebyly ty zmiňované výskyty JD v Chorvatsku a Abruzii také na vápencích?
Jedle v Polsku
6.4.2004 11.29, Vladimír Pelíšek
email: Vladimir (tečka) Pelisek (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Připojuji se se svým zážitkem z pozorování neuvěřitelně vitálních jedlových lesů, tentokrát v oblasti středojižního Polska, v mírně zvlněné krajině mezi městy Krakov a Radom. Oblast nikterak zvlášť jedli zaslíbená: nadmořská výška nepřesahuje 300 m.n.m., roční množství srážek do 600 mmm. Porosty, které jsem však pozoroval, byly naprosto unikátní. Snad několik desítek km jsem projížděl víceetážovými, vysoce vitálními, téměř a jen čistě jedlovými lesy. Nejůžasnějším dojmem ovšem působí přirozené zmlazení: s výjimkou neprostupných jedlových houštin se všude černají tisíce a tisíce nalétlých jedliček, od několika dm do několika metrů vysokých. Pod ochranou vrb, bříz a modřínů často vyrůstá téměř monoliticky nepřístupné, výškově rozrůzněné jedlové patro. Snad pod každým druhým, jen trochu volně rostoucím stromem je už nachystáno několik 1-5 metrů vysokých dorostenců, kteří ho mají v plánu vystřídat. Tady si člověk uvědomí, co pro naše předky asi znamenal tzv. "černý les" - snad žádná jiná dřevina kromě jedle není v našich podmínkách schopná vytvořit takto tmavý, neprostupný, až ponuře působící porost. Pravda - jen ji umět pěstovat! Podobné jedlové porosty snad u nás ani neexistují; ty, které se těmto lesům blížily, jsem viděl pouze v horách jižního a středního Chorvatska. Když jsem tato místa opouštěl, měl jsem velmi smutné pocity: kdy už konečně dojde i našim lesním technokratům, o jaké bohatství tuto zemi ještě stále ochuzují drancujícími holosečemi a myslivcům, jakou krásou platíme za jejich samolibý koníček! Je to tak jednoduché - ale cesta je jen tam, kde je vůle a na tu si, obávám se, budeme v našich podmínkách muset ještě počkat.
Jedle v dubech na jihu Itálie
13.3.2004 23.30, Jiří Czernek
email: lesy-czernek (zavináč) volny (tečka) cz, url:
Zcela nečekaně jsem v Itálii v Abruzzách v provincii Chieti, čili hluboko na jihu v teplém středomřském klimatu narazil na rezervaci "Abetina di Rosello" s porostem klasické Abies alba v místním nevím kterém druhu středomořského spíš stálezeleného dubu. Na ploše 200 ha v nadmořské výšce kolem 1000 m opravdu roste porost pravdivé jedle, dorůstající výšky až 50 m!! Pro vyprahlou krajinu jížního slunce to je něco nevidaného. Vysvětluji si to hlubokým chladným zcela stínným kanionem potoka, kde jedle asi přetrvala klimatickou inversí a z tohoto zařezu zasahuje i do teplé středomořské dubiny. Zajímavé bylo, že značná část jedlí byla čerstvě vrcholově zlomená-asi i v této teplé lokalitě v zimě může být přival vlhkého těžkého sněhu. Pravda štěstím pro les v Itálii není zvěře, takže jedličky ve všech věkových stupních se celoplošně zmlazuji. Nechci nudit a tak zájemcům podám více info na email adrese
lesy-czernek@volny.cz
Osika a jeřáb nad jedlí
15.11.2003 10.16, Košulič
email: , url:
Ještě mě napadlo: jeřáb, osika, bříza a snad i modřín propouštějí tolik světla, že prakticky jejich nadrost v jakékoliv hustotě podle mě nemůže být příčinou zániku jedlového nárostu. Tam je důvodem jejich úmyslného prořeďování spíš výchova ke stabilitě proti sněhu a pro budousí jejich ekonomické využití. Čili nikoliv výkon ochrana kultur, ale výchova - prořezávka. Indikátorem je také výskyt bylinné buřeně pod přípravnými dřevinami. Pokud se tam vyskytují, má zaručeně dostatek světla i jedle. To je velmi častý stav pod zdánlivě přehoustlým nárostem jeřábu a břízy.
Jedle pod přípravnými dřevinami
15.11.2003 10.10, Košulič
email: , url:
Právě pomalý přírůst jedle v mládí je charakteristický pro její přirozený vývoj. Pokud má výškový přírůst kolem 5 cm a není to způsobeno poškozováním zvěří, pak je to v pořádku. Pro jedli je důležitý především vzdušný klid, vlhké mikroklima v oblasti jejich korun (v mládí) a přiměřený zástin. Je třeba to hlídat, tzn. pokud vidím, že nárost zcela zastavil růst, pak předrostlé pomocné dřeviny mírně proředím, třeba i komolením, a v létě, aby výmladků bylo méně. Musíme si zvyknout, že u jedle všechno musí trvat mnohem déle než u ostatních dřevin. Nějakých 10-20 let pod zástinem nic není, z hlediska jejího přirozeného vývoje. V žádném případě nelikvidovat nárost všechen! I z buřeně jako je ostružina nebo malina se dokáže vymanit (výjimky existují). Vše co brání průvanu ve vrstvě korunek jedlí, je vítané, včetně buřeně. I ty oplocenky musí trvat déle, jinak je s tím pomalým přírůstem samozřejmě problém. Ale často právě skrytí v ostružině jedli uchrání před okusem.
Pěstování jedle - některé otázky
6.11.2003 12.38, Ing. Vladimír Pelíšek, Ph.D.
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Vážený pane inženýre, děkuji za velmi podnětný příspěvek k jedli, je to hlavní dřevina, jejímž pěstováním se zabývám. Naprosto potvrzuji závěry, ke kterým jste dospěl, bohužel praxe u drtivé většiny dotyčných subjektů při zakládání jedlových oplocenek ekologické nároky jedle zcela ignoruje. Problém, který teď popíšu, asi dobře znáte: Na plně osluněné pasece se založí 0,5 ha oplocenka jedle. První dva, tři roky provádí majitel vyžínání křovinořezem, pak na údržbu "zapomene". Za další dva, tři roky je celá plocha prorostlá dominující jívou, osikou, lískou, popř. habrem, jedle přežívá v podúrovni a postupně zpomaluje růst.
Prosím o radu, jak s takto "zaplevelenou" oplocenkou postupovat. Pokračovat v likvidaci předrůstavých měkkých dřevin až do zajištění jedle a vystavit tím jedli opakovanému světelnému a tepelnému stresu? Nebo ponechat oplocenku svému osudu, s rizikem, že vitální "plevelné" dřeviny většinu jedlového (teď už) podrostu zadusí? Zakoupil jsem několik takovýchto oplocenek, nechci v nich ztratit jedli, ale rovněž ji nechci opakovaně vystavovat stresu. Ještě nezbytné údaje: 4. LVS, podtyp svěží, bylinný, 500 m.n.m., mírný východní svah, 900 mm ročních srážek, okres Vsetín. Najdete-li čas a poradíte mi v tomto, byl bych vám velmi vděčný. Děkuji, V. Pelíšek.
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com