Jak k různověkosti smrčin?
(7.7.2007 21.39, Milan Košulič st.)
Různověkost lesa je snad nejdůležitějším předpokladem jeho odolnosti. Přesto je jí v našich lesích poskrovnu. Hodiny můžete procházet horskými lesy a nevidíte skoro nic než stejnověké smrčiny. Mlaziny a tyčoviny s řídkým zápojem a navíc rozčleněné jako důsledek intenzivní výchovy také dosud nejsou běžné. Nelze v nich většinou spatřit ani obnovu MZD aspoň v přirozeně vznikajících mezerách po sněhu, kůrovci apod. Čeho je tam ale hojně, jsou škody od jelenů ohryzem a nahnilé stromy, a to zdaleka nikoliv jen z minulosti. Takové porosty rostou vstříc novým kalamitám, pokud brzy nedojde ke změně jejich obhospodařování. Mluvím-li s některými lesníky o nutnosti mnohem více hospodařit v takových smrčinách na různověkost dosažitelnou již v této generaci, následuje mlčení bez námitek, ale i bez souhlasu.
Jak je tomu dosud?
Dnes převládající praxe uvažovat o různověkosti až na začátku porostní obnovy, ve smrčinách kolem 80 let, je málo efektivní. Většinou se využívá kratší obnovní doba, aby se obnova urychlila, a tak se odtěžuje nad nárostem sotva zajištěným (kdeže by se přitom myslelo na různověkost). Často je porost zničen větrem nebo kůrovcem dříve než se obnova dokončí. Takto nelze skutečně funkční maloplošné skupinovité různověkosti dosahovat. A tak se vlastně všeobecně potichu připouští, že jistá různověkost se dosáhne až „někdy“ v budoucnosti.
Jak to změnit?
Nedávná projížďka „nekonečnými“ smrčinami částí podhůří Hrubého Jeseníku mne znovu utvrdila v názoru, jímž se jistou dobu zabývám (přiznávám, že také tak trochu z podnětu četby Danneckerovy (1955) knihy „Z vysoké školy jedlového lesa“): že smrčiny je nutné od základu obhospodařovat jinak, aby byly pokud možno co nejdříve dobře různověké, pokud se ovšem nechceme smířit s tím, že tisíce hektarů dnešních mladých až středně starých smrčin zůstanou až do mýtního věku zase skoro stejnověké a stejnorodé a tedy opět většinou směřující v této generaci ke svému kalamitnímu konci. Dále uvádím jedno z možných řešení. Píši o této věci, přestože nebo právě proto, že většina lesníků zaměřená dřevařsko-těžebně mávne nad obavami ze zničení takových smrčin kalamitami rukou, protože jim v podstatě docela vyhovují. Netřeba rozvádět.
Nutno vyjít ze základního přesvědčení, že je nejen nutné, ale i možné vypěstovat dostatečně různověké smíšené porosty se smrkem jako hlavní dřevinou z dnešních stejnověkých smrčin již ve stávající generaci. Dosáhnout toho lze tehdy, když se s jejich přestavbou začne co nejdříve, již v první věkové třídě, dosud pro úmyslnou obnovu údajně z logických důvodů tabuizované. (Ale ne tak zcela: u Danneckera jsem našel zajímavou informaci: v knížecím revíru Zeil v SRN byla přestavba od počátku spojována - neuvedeno kdy - s velkoplošnými podsadbami jedlí všemi způsoby smíšení ve smrčinách ve věku 30-100 let, v poslední době dokonce v ještě mladších, tyčovinách, a pak teprve v nastávajících kmenovinách.)
Dále se pokračuje dalšími obnovními zásahy za každých dalších cca 20-30 let, do počátku doby obnovní celkem nejméně 3×; to znamená:
- poprvé v mlazinách do cca 20ti let,
- podruhé v tyčovinách ve věku okolo 40 let,
- potřetí v nastávajících kmenovinách ve věku okolo 60 let.
Během této doby by se mělo dosáhnout jednak zastoupení celého podílu MZD s věkovými rozdíly 20-30 let, jednak základní prostorové (texturní) rozvrstvení porostu přibližně 6-8 maloplošnými, silně proředěnými až holosečnými kotlíky od cca 0,03 do 0,06 ha (odpovídá přirozeně vznikajícím tzv. disturbancím) s dobře zapláštěnými a tedy stabilizovanými okraji, aniž by se dále rozšiřovaly. Malé a nerozšiřované kotlíky totiž nepodněcují rozvrat větrem. To lze dále usměrnit a podpořit správnou výchovou těchto obvodových linií.
K závěrečné etapě obnovy, a to převážně smrku nejlépe zmlazením, pak dojde až ke konci předmýtního a během mýtního věku porostu.
Východiskem pro časově-prostorový program přestavby by mělo být cílové zastoupení MZD, např. dvou dřevin klasické druhové skladby vyšších poloh – hercynské směsi – povahy MZD, buku 20-25 %, jedle 10-15 %, smrk 70 – 60 %, tj. dohromady 30-40 % MZD. Toto množství lze rozdělit do 3 obnovních etap libovolným, v každé etapě jiným plošným způsobem: např. v 1. etapě: 2×5a =10 arů, v 2. etapě: 4×3 a = 12 arů, ve 3. etapě: 2×4 a = 8 arů, celkem 8 kotlíků o ploše 30 arů na 1 ha porostní plochy (jedle bude přimíšena do každé bukové skupiny ve volném sponu, takže půjde o bukojedlovou skupinkovitou až hloučkovitou směs), s pozdějším dalším jednotlivým přimíšením cílové listnaté MZD mezi skupinami
Je naprosto samozřejmé, že k časnému vnášení MZD se zcela přednostně využívají nahodile vznikající mezery po sněhových výlomech, kůrovci a pomístně silnější probírce apod., popřípadě mírně upravené úmyslnou těžbou. Jak je ochránit proti zvěří, je jiná kapitola.
Po obnově MZD následuje další, nejlépe přirozená obnovu smrku aspoň na 50 % zbývající plochy, minimálně ve dvou obnovních vlnách s odstupem asi 10-20 let. Zbývající plocha (v daném případě 0,35 ha) se dolesní nebo dále zmladí po domýtné seči za dalších 10-15 let třeba opět smrkem nebo jinou dřevinou (bo, md, kl), nebo při postupné výběrné těžbě mezi skupinami MZD, takže vznikne porostní směs nejméně 3 dřevin s věkovými odstupy od základní dřeviny přibližně 100, 80, 60, 40 let. Tím nakonec dospějeme k pestré a pravděpodobně i značně stabilní věkové struktuře ještě ve stávající generaci původní smrčiny.
Zmíněný postup znamená, že se část smrkového porostu od počátku považuje za „přípravný“ porost (spíše s ochrannou než meliorační funkcí).
Když se rozhodneme rozložit přestavbu smrčiny prakticky do celého generačního cyklu, pak první etapu s dvěma až třemi malými kotlíky začínáme současně s jednou z prvních prořezávek při výšce mlaziny 2-4 m. V tom případě je vhodné vybrat tam místa s více či méně hustou příměsí břízy nebo jiné pionýrské dřeviny, příp. modřínu či borovice; ta má zajistit doplňkovou výchovnou a ochrannou clonu pro podsadbu MZD spolu s proředěným smrkem v kotlících na zakmenění 0,1- 0,2, a to s ponechanými pahýly jako ochrannými záštitami pro přísadbu MZD, hlavně buku a jedle.
Pokud se pro přestavbu smrčiny promešká růstová fáze mlaziny, zahájí se přestavba v následujících tyčovinách.
Je sice pravda, že výrazné a po založení kotlíků vlastně jejich trvalé zapláštění hluboko zavětvenými okrajovými smrky může podstatně zvýšit odolnost smrčiny, ale dojde k jejich určité jakostní újmě. Tu způsobí dlouho do kmene zarůstající většinou ještě zelené větve, vytvářející větší sukatost (ačkoliv zdravými nevypadavými suky). Ve shora uvedeném příkladu s osmi kotlíky na 1 ha o celkové ploše 0,3 ha a s jejich celkovým obvodem kolem 600 m se to bude týkat asi třetiny (cca 100 ks) cílových smrků. S tím je asi nutno se smířit, neboť vyvětvování by zřejmě nebylo vhodné.
V dané souvislosti se nemohu vyhnout názoru, který na zvyšování vnitřní odolnosti smrkových porostů nestejnověkostí uvádí A. HEGER (překlad 1957), ačkoliv s jediným rozdílem: doporučuje totiž podsazovat v mladých smrčinách jen přirozeně vzniklé mezery a zdůrazňuje, že tento návrh nesmí být podnětem k úmyslnému zakládání kotlíků v tyčovinách. Tato námitka vyplývá z toho, že takový postup odporuje podle autora řádné pěstební péči o porostní zásobu, aniž by věc blíže zdůvodnil. Patrně jde o obavu z ohrožení výnosu stávající smrčiny, bude-li jistá plošná část předčasně úmyslně zbavena produkující zásoby. Součástí mého návrhu zakládat plošné přestavbové prvky – kotlíky již v mladých porostech i úmyslně je proto ověření, zda obava z výnosového poklesu ve stávající smrčině je v takovém případě důvodná. Výnosovou kalkulací pomocí výnosových tabulek (našich a Schwappachových) jsem dospěl k výsledkům, které dále uvádím; přitom vycházím z počátečního snížení zakmenění na dílčích obnovovaných plochách (celkem 0,3 ha na 1 ha) na 0,2 ve smrčině 15 r. (údaje v závorce se vztahují k zahájení přestavby smrčiny ve věku 40 r.), z probírek vždy na dalších 10 let a (zjednodušeně) dotěžby stromů v kotlících po dosažení mýtního věku u smrku 100 r., u buku jako MZD 120 r. při zakmenění 0,4, a to vše při výškové bonitě 2 (32) pro smrk i buk (kalkulace na 1 ha):
| |
výnos v m3 při zahájení přestavby v 15 (40) letech věku |
|
výnos z obnovní těžby během předmýtního věku stávající smrčiny na ploše 0,30 ha ve věku 15, 40, 65 roků při zakmenění 0,2 |
72 (127) |
|
výnos z probírkových těžeb v obnovních skupinách MZD se zbytkovou částí smrku |
79 (72) |
|
výnos z dotěžby smrku ve skupinkách obnovených MZD (0,3 ha při průměrném zakmenění 0,1 při dosažení věku 100 r.) |
23 (23) |
|
výnos z vytěžení MZD (na ploše 0,3 ha při průměrném zakmenění 0,3 při dosažení věku 120 r.) |
59 (59) |
|
celkový výnos na dílčích obnovních plochách 0,3 ha po skončení přestavby |
233 (281) |
|
Předpokládaný výnos smrku na dílčích plochách mimo přestavbu (na ploše 0,3 ha) ve věku 100 r. při průměrném zakmenění 0,3 |
204 |
|
tj. rozdíl výnosu ve prospěch přestavby |
+29 (77) |
Takže: při přestavbě smrčiny již v jejím raném věku na skupinovitě různověký les jde spíše o výnosové zvýšení než o výnosovou ztrátu. Avšak pro objektivní posouzení výnosu na pozadí stejného produkčního věku obou srovnávaných situací (pro smrk i buk 120 roků) je třeba do výnosové kalkulace zahrnout i potenciální produkci smrkové kultury, produkující v době mezi stým a stodvacátým rokem věku smrčiny mimo přestavbu jako dvacetileté mlaziny, tj. s dosaženou zásobou hroubí podle růstových tabulek 93 m3. Vzhledem ke stejnému věku 120 let by pak potenciální produkce smrčiny bez přestavby na ploše 0,3 ha/ha (=dílčí obnovní plochy MZD během přestavby) činila 297 m3 (=204 + 93); to znamená, že celková produkce smrčiny bez přestavby, vztaženo jen na část plochy dotčené přestavbou (v daném případě určené pro vnášení MZD na ploše 0,3 ha) by byla vyšší o 64 m3 (297-233) = 127 %, resp. 16 m3 (297-281) = 106 %. To je rozdíl, který by nemusel být důvodem pro odmítnutí dané myšlenky raného zahájení přestavby smrčiny z výnosového hlediska. K věci bych uvítal diskusi v Tacitově duchu „sine ira et studio“, tj. bez zloby a zaujatosti.
Milan Košulič st.,
Město Albrechtice, květen 2007
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com