Chvála výběrného lesa před půl stoletím
(9.9.2007 20.29, Milan Košulič st.)
Hospodárnost je základní požadavek každého úspěšného provozu. Všeobecně spočívá v tom, že se usiluje o dosažení hospodářského cíle s tomu odpovídajícími, co nejnižšími náklady, které současně zajišťují úspěch s co nejvyšším stupněm bezpečnosti provozu. Pokud má být hospodárnost při obhospodařování lesů trvalá, vyžaduje zachování základního kapitálu (půdy a lesních porostů). S ním je úzce spojeno zajištění stanovištně podmíněného druhového smíšení, obecně – skladby a struktury, a současně, pokud možno, nejvyšší nepřerušované využívání všech disponibilních přírodních produkčních prostředků lesa. Stručně lze tedy konstatovat, že stupeň bezpečnosti provozu přednostně závisí na tvaru (typu) lesa.
Zvýraznil jsem „co nejvyšší stupeň bezpečnosti provozu“. Důvodně. replica watches To chápe především každý provozní lesník, potýkající se „dnes a denně“, na každém kroku s důsledky nestability svého lesa, zejména nahodilými či kalamitními těžbami. Ty činí les neovladatelným stejně jako auto chybějící brzdy. Od počátku vědomého hospodaření v lesích se usiluje o zvyšování bezpečnosti provozu lepší stabilitou lesa. Brzy se poznalo, že les podobný lesu přírodnímu, spravovanému výběrně, nejlépe les přímo výběrný v tom předčí pasečné lesy věkových tříd řádově o celé míle. O toto konstatování opírám následující úvahu, a říkám rovnou chválu výběrného lesa, ke které docházelo nejméně již před půl stoletím.
Stabilita lesa je základem trvalé udržitelnosti lesa jako ekosystému. To je i prvořadá součást lesnické politiky každého státu současnosti. V požadavku na trvalost, ergo bezpečnost lesnického provozu nutně musíme pokročit o kus dále. Hospodárnost provozu totiž vyžaduje mnohem více. Samotné oddělené posouzení hospodářských a biologických hledisek vede k chybným závěrům. Při přírůstovém srovnávání výběrného hospodářství a pasečné, zvláště holosečné těžby nebyl dosud vzat dostatečně v úvahu jeden faktor: odolnost proti krizím, co nejpřirozenější základ bezpečnosti lesa proti škodám větrem a sněhem, hmyzem a zvěří i jinými vnějšími i vnitřními vlivy. Trvalý hospodářský úspěch je zaručen, dokud existuje provozní bezpečnost, když hospodářská opatření nejsou narušována zejména různými disturbancemi. Lesní podnik, který je silně zatížen opatřeními pro podporu provozní bezpečnosti, ze zásady trpí nehospodárností. Abychom dospěli ke skutečně upotřebitelným a „přesným“ srovnávacím číslům, museli bychom oboustranně porovnat výsledky provozní bezpečnosti celých provozních tříd za více obmýtí při standardním podrostním a výběrném hospodářství. Dnes nemůže být pochyb, byť důkazy jsou opřené převážně o vizuální jevy, že kyvadlo by se přitom silně vychýlilo na stranu výběrného lesa. Pokusím se to dále „dokázat“.
Provozní bezpečnost výběrného lesa
Nejdříve konstatujme jednu premisu: totiž to,IWC Replica že výběrný les je přírodě nejbližší forma hospodářského lesa. Dnes však podle všeho není aktuální přestavba pasečných lesů věkových tříd přímo na nějaký výběrný tvar lesa. Proto si může laskavý čtenář vztahovat dále řečené o výběrném lese právě tak dobře jen na les blízký přírodě. To znamená na první stupeň přestavbového konceptu na cestě mimo jiné i k výběrnému lesu.
Výběrné lesy mají v podstatě všechny předpoklady „samobezpečnosti“. To dokazují tím, že věky přečkaly bez narušení škodami větrem a hmyzem, když staletí úspěšně a vděčně sloužily svým drobným selským vlastníkům. Aniž by tito vlastníci o les extrémně pečovali, když jej v podstatě využívali „hrubým výběrem“. Na územích s vysokým zastoupením výběrných lesů (ano, taková území skutečně dosud existují) vznikající nebo již existující čisté pasečné smrčiny jsou obhospodařovány s trvalým nebezpečím různých krizí. Naproti tomu ve výběrných lesích panuje v podstatě „klid zbraní“, relativní pohoda bez zjevných ohrožujících, natož ničivých situací.
V čem spočívá odolnost výběrného lesa i podle starších názorů?
Vysoká odolnost přírodě blízké skladby výběrného lesa proti krizím spočívá mimo jiné v možnosti „volných“ těžebních zásahů. Jelikož tam není žádná přísná vazba na určitý mýtní či předmýtní těžební předpis, může se ve smyslu výběrného principu volně zasahovat do kterékoliv porostní složky podle momentální potřeby. Přitom se velmi snadno může položit důraz, třeba přechodný, na těžbu jen tlustého dřeva a dodávat je na trh.
Ale hlavně: stále se těží velmi málo, a to „málo“ do příštího, ne příliš vzdáleného zásahu opět přiroste. Přitom se struktura lesa, jeho tloušťkové členění, zásoba a vícevrstevnatost výrazně nemění. Proto i odolnostní potenciál zůstává od zásahu k zásahu přibližně stejný. Takový proces odnímání produkce lesu a jeho reprodukce totiž kopíruje tytéž procesy „vyrovnaného“ různověkého přírodního lesa, v němž je běžný přírůst vyvážen normálním vymíráním a rovnováha mezi přírůstem a úmrtností mu umožňuje, aby trval do nekonečna (MEYER 1952).
Je známo, že objemový přírůst závisí na velikosti zásoby. Při využívání „výběru“ ve výběrném lese zásoba osciluje jen velmi málo a hned v následujícím těžební periodě je opět vyrovnána, a to i při předchozí těžbě převážně tlustého dříví. Proto je zřejmé, že výběrná forma lesa snáší zásahy do tlustého dřeva, aniž tím hmotový přírůst a bezpečnost provozu, odolnost proti různým krizím, klesá.
Přirozené vyvětvování a tedy i jakost kmenů je podstatným znakem výběrné formy lesa. Je to výsledek vnitřního porostního klimatu a prostorové struktury rozmístění stromů. Mnoha zkušenostmi je potvrzeno. K tomu přistupuje to, že při zušlechťovacím výběru se hrubě větevnaté složky odstraňují a proto vůbec nedorůstají do vyšších tloušťkových tříd.
Nejvyšší průměrné zásoby dříví a nejnižší ohrožení ze všech nestejnověkých forem lesa při dočasně o něco vyšších zásazích, jimž se čas od času nevyhne z různých důvodů skoro žádný lesní podnik („malý“ privátní les nevyjímaje), bychom rozhodně našli především ve výběrných lesích. Právě tato okolnost může mít při hospodářském hodnocení výběrné formy lesa rozhodující váhu. Překročení „těžebního předpisu“ z nepěstebních důvodů sice i zde může způsobit významné přírůstové ztráty a jisté narušení porostní výstavby, ale jakost stanoviště a tím i trvalost produkce není jimi výrazně narušena. Porostní plocha je totiž stále více či méně kryta některou růstovou fází porostní skladby, třeba jen nárostem.
Zatímco nárazové zásahy vedou v lese věkových tříd k narušení věkové skladby porostu, ve výběrném lese dochází „jen“ ke změnám v rozdělení tloušťkových stupňů. A to nevelkým. Je jisté, že každá vysoká těžba stejně jako každá těžba nízká vede k nevyvážené porostní výstavbě. Jelikož rovnováha výběrného lesa není a nemůže být žádný trvalý, neměnný stav, je na tom založena jeho velká těžební pohyblivost. Vždyť skutečně výběrná forma přečkala po celé lidské generace, a to navíc při hrubém výběru, různé zásahy včetně těch silných a po jistém těžebním klidu přece obnovila svou dynamickou přírůstovou potenci. Takto se chová dokonce i tak zvaný Plünderwald („zpustošený“ les), jímž prošel během své existence v důsledku své maloplošné struktury a většinou i malé plochy snad každý selský les. Podobá se domýtné seči nad zmlazením pokrývajícím po celoplošné clonné seči větší část porostní plochy. S jistým rozdílem: že v Plünderwaldu zůstává stát ještě většina slabého dříví. Toho jednak vlastník lesa pro svou potřebu mnoho netěží, jednak při vysoké pracnosti nepřináší žádný hospodářský prospěch. Ale je malým, leč důležitým základem budoucí, a to opět diferencované tloušťkové a výškové struktury porostu za několik desetiletí jeho „rekonvalescence“.
Ovšem neexistuje žádná forma lesa, ve které by se beze škody mohlo kdykoliv těžit libovolné množství libovolných sortimentů dříví, tedy výběrný les nevyjímaje.
Hospodářský úspěch využívání jisté formy lesa nespočívá jen na jakosti a hodnotě vypěstovaného a dobře prodejného dřeva, nýbrž mnohem více na tom, jak les poskytuje různě hodnotné sortimenty rovnoměrně a trvale. Rozhoduje i otázka, při jaké skladbě lesa lze trvale počítat s nejvyšší hodnotou sortimentní skladby. V tom je těžiště ekonomického chodu podniku. Do tohoto procesu se také výrazně promítá celkový objem nákladů. V plně dokončeném převodu na les blízký přírodě, od nějž je již jen „krok“ k výběrnému lesu, se již jednak realizuje pestrá sortimentní skladba hmotové produkce, jednak již snižují náklady na založení a ochranu kultur, na jejich vylepšování a výchovu atd. To vše se stupňuje se vzrůstajícím charakterem „výběrnosti“ lesa. Tyto okolnosti se maximálně efektivně projevují zejména tam, kde dochází k vysokým nákladům na těžbu a zvláště přibližování dřeva, které se u slabého dříví nevyplácejí, zatímco provoz tlustého dřeva ještě slibuje hospodářský efekt.
Pozoruhodný je také vliv výběrného lesa na půdu. Výběrné zásahy vyvolávají více stupňovité než převratné změny půdní struktury. Lesní hospodářství s trvalým lesem stanovištně odpovídajícího smíšení uvádí všechny stanovištní síly do rovnováhy. Každé porušení této rovnováhy (holosečí, klučením pařezů, stanovištně neodpovídajícími monokulturami) vede k těžkým ztrátám půdního kapitálu. K tomu ve výběrném lese nemůže z principu docházet, pokud lesní hospodář vědomě setrvává v jeho rámci. Stupňovitá struktura je předpoklad pro skutečně zdravé lesy a samozřejmě i půdu. A to je trvalou předností výběrného lesa.
Na cestě od monokulturního porostu k přírodě blízké struktuře lesa s výběrným lesem na jejím konci se stále více získává dynamická rozmnožovací síla a přirozená růstová potence. Stanovištně druhové smíšení se stupňovitým prokořeněním půdy, pokud možno na všech místech, zaručuje trvale nejvyšší růstovou a přírůstovou schopnost lesa. Tyto poznatky nás nabádají, abychom co nejvíce zachovávali existující neporušené formy smíšených lesních struktur; na druhé straně provádět přestavby jednovrstevných porostů při absenci holých sečí, mlaziny včas prořeďovat, v tyčovinách včas dosahovat smíšení tloušťkových tříd, ve starších porostech – po předchozím zajištění nárostu – usilovat o vytvarování korun jednotlivých stromů, aby se tímto způsobem využila na celé ploše lesního majetku růstová potence a pozvolna se spělo k vyšší dynamice lesa.
Trvalým kontrolním pozorováním získáváme hlubší pohled na dosud málo všímané dynamické síly polostínu pro formování zásoby následného porostu včetně slunných dřevin, na možnosti uplatnění přírodních procesů.
V přírodním lese a v hospodářském lese blízkém přírodě tvoří starý a nový porost biologickou jednotku a celek; jejich sevření má pro produkční proces rozhodující význam. Jedinci juvenilního stadia nové generace se ve svém životním běhu přizpůsobují chování a životním požadavkům starých stromů. To v žádném případě neznamená škodu. Jelikož se mladý porost zcela uspokojí se zbytky jinak nevyužitých živin a světla, neztratí se v „čekárně“ pod starými stromy, rostoucími ještě plnou silou, žádné produkční síly. Nadzemní i půdní životní prostor a jeho růstové prostředky jsou tudíž ve výběrném lese využívány vysoce efektivně.
V primitivním výběrném lese neexistuje žádná umělá obnova ani úmyslná péče o mladý les. To jsou tam lesníkovi zcela cizí opatření. Po generace ponechával vývoj lesa na přírodě samotné. Zmlazení a péče o ně je dítkem až holosečného hospodářství. V holosečném vysokém lese zaujímají kultury a mlaziny 1/5 až 1/4 provozní plochy a vyžadují jako nemluvňata velkou část lesníkovy práce. Učení a knihy, které pojednávají o pěstební péči, prořezávkách a probírkách, mají na zřeteli jako východisko stejnorodé, jednovrstevné porosty. Jejich rady mohou být prakticky využívány jen v pasečném lese a většinou znovu vedou ke stejnotvarému lesu. K podobnému vývoji, jak uvedeno na začátku tohoto odstavce, by mělo docházet i ve výběrném lese obhospodařovaném podle „vědeckých“ základů, resp. citlivou rukou selského vlastníka v krajích, kde výběrný les je zárukou bezpečného života.
Ve výběrném lese panují jiné podmínky prostředí a také jiné předpoklady vývoje zejména mladého lesa. Vše tam funguje spontánně pod vlivem přírodních procesů. Pod ochranou mateřského porostu se člení vznikající nasemenění většinou nevelkého počtu dřevin časem samo o sobě v různě velké skupiny. Spádné okraje, známé z pasečného lesa, které je nutné tam odstraňovat zvýšenou pěstební péčí jako nežádoucí jev, se tam nemohou tvořit, nebo splývají nenásilně se svým okolím. Pod clonou mateřského porostu a ve vnitřním klimatu vznikají mnohem méně než na volné ploše vidličnaté stromky, dvojáky a obrostlíci, zejména v bukových nárostech. Podobně bývá i u mladých jedlí a smrků mnohem jemnější ovětvení než ve volnosti. Ve zmlazení se vyskytující předrosty nezřídka plní úlohu „čističe“ větví středních stromů, naopak ony zase bývají čištěny následně vznikajícím nárostem. Zpravidla ne příliš hustá zmlazení se dále samočinně prořeďují vlivem jednak vnitřní genekologické diferenciace populací, jednak v důsledku zastínění.
Zmínku si zasluhují i podstatně menší problémy s těžebně‑dopravními škodami na podrostech a stojících stromech ve výběrném lese. Výše těchto škod závisí na množství těženého dřeva přes zmlazené porostní části, v chybějící připravenosti porostů pro obnovní těžbu a ovšemže i ve špatné technologické kázni dělníků. Čím více dřeva se těží najednou, čím jsou nárosty hustší, chybějí přibližovací linky, zanedbává se směrové kácení a pohyb přibližovacích prostředků výhradně po porostních drahách pro ně, tím jsou škody na podrostech a stojících stromech větší. Např. při vytěžení 40 % celkové zásoby je poškozena téměř polovina ponechaných stromů, kdežto při vykácení 25 % zásoby je poškozeno jen 25 % zbylých stromů. Ve výběrné struktuře však jednak následný porost zaujímá jen část porostní plochy a dále se nevyvíjí v hustý uzavřený zápoj, jednak se každým zásahem těží málo dřeva při vysokém zastoupení tlustých stromů; při pětileté návratné době cca 40 – 50 m3, tj. 20 – 25 stromů na ha. Bez přibližovacích linií a šetrné těžby a přibližování nemůže existovat žádný výběrný les.
Z hlediska současnosti je důležitá i ekonomika obhospodařování výběrných tvarů lesa. Bez jakýchkoliv ekonomických kalkulací je notoricky po staletí známo, že selští vlastníci „malého“ lesa, ve většině případů jistého výběrného tvaru, v nichž se již po generace hospodaří „výběrem“, nejenže do takového lesa nevkládají žádné náklady na jeho provoz (jak by mohli), nýbrž z něj žijí, ba čas od času mají i přímý finanční zisk.
Dosud řečené je volný výňatek „chvály výběrného lesa“ z pera K. DANNECKERA v knize „Z vysoké školy jedlového lesa“ (1955), zatímco pro soudobou chválu tohoto typu lesa si může laskavý čtenář nalistovat např. článek E. PRŮŠI v LP 12/1999, s. 550 „Kde je oprávněný hospodářský výběrný les v našich podmínkách?“ a článek K. KAŇÁKA – J. KAŇÁKA v LP 2/1998, s. 49 „Výběrné hospodaření – kompromis mezi lesnictvím a ochranou přírody“.
Soudobé názory na uplatnění výběrného lesa
Výběrný hospodářský způsob je nejjistější, nejúspěšnější cesta současného vysoce efektivního a harmonického plnění tří závažných úkolů lesnictví: dosahovat a zachovávat soustavnou vysokou produkci kvalitní dřevní suroviny, účinnou ochrannou funkci a další veřejně prospěšné funkce. Bez trendu zvětšování podílu výběrného principu při obhospodařování lesů ČR se bude o ekologizaci LH jen teoretizovat a jen mluvit a mluvit… Z porovnání pasečného a výběrného hospodářského způsobu vyplývá podstatně více produkčně‑hospodářských výhod než nevýhod ve prospěch výběrného způsobu. Podle SCHÜTZE (1989) představuje výběrný les model biologické automatizace a samoregulace lesních ekosystémů usměrňovaných člověkem. Podle KORPEĽA‑SANIGY (1993) by mělo být více než 10 % plochy našich lesů obhospodařováno v nějakém tvaru výběrného lesa. V ČR by neměla být jediná lesní správa bez pokusu o přestavbu pasečného lesa na tento typ lesa aspoň na malé ploše. Podle PRŮŠI (1999) je v ČR pro výběrný les velmi dobrých SLT cca 13 % plochy lesů +12 % ještě přijatelně dobrých, takže potenciálně využitelných vhodných přírodních podmínek pro výběrný les je u nás pro nejbližší dobu skoro „více než dostatek“. Chcete‑li podle svého svobodného rozhodnutí putovat k poněkud ještě vzdálené představě výběrného lesa, cheapest breitling replica watch sáhněte i k „těžbě cílových tlouštěk“, která nenásilně, bez složitých pěstebních úvah spontánně směřuje k výběrnému lesu.
Ing. Milan Košulič st.
Srpen 2007
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com