Medicína na ochranu lesa proti katastrofám
(30.12.2007 19.56, Milan Košulič st.)
Sdělil ji Marek Tuma v LP 10/07 v článku „Poznatky LOS ke zpracování následků orkánu Kyrill“. V podstatě říká toto: přímá ochrana lesa proti kalamitním pohromám všeho druhu vlastně trvale selhává, přestože její metody včetně kontroly a věcných prostředků pro ni se stále zdokonalují. Proto by se měla moderní ochrana lesa spíše zaměřit na zvyšování přirozeného odolnostního potenciálu lesa jako takového. Dále to autor konkretizuje vyjmenováním následujících zásad:
- maximální podpora přirozené obnovy jako podmínky genetické variability následné generace lesa a utváření nedeformovaného kořenového systému,
- dlouhodobá redukce nárostů pod mateřským porostem, jako záruka selekce jedinců nejlépe adaptovaných na konkrétní podmínky stanoviště,
- respektování ekologie našich klimaxových dřevin jako záruky dlouhověkosti a vitality přesahující několikanásobně dnešní doby obmýtní, tedy růstu v mládí pod porostní clonou a později uvolnění korun, což je klíčové též pro rozvoj kořenových systémů a korun,
- využívání druhů dřevin dle podmínek stanoviště,
- podpora maximální diverzity druhové, věkové a prostorové,
- snižování škod zvěří jako limitujícího faktoru odrůstání listnatých dřevin a jedle a obecně využívání přírodě blízkých postupů.
Změna přístupu k zásadnímu řešení některých dlouhodobých problémů lesnictví, podobná pojetí ochrany lesa proti kalamitám, obecně labilnímu stavu lesa, jak ji uvádí M. Tuma, zdaleka není ojedinělá. Jako analogický příklad uvádím přístup k řešení problému někdejšího hojně rozšířeného odumírání jedle. Na vysvětlení primárních příčin tohoto jevu jako dlouhodobého chorobného stavu jedle bělokoré se řadu let podílely desítky monokauzálních teorií. Známe je ze školy. To nevedlo k úspěchu. Bylo nutné změnit přístup k problému. Obrátit pozornost na rostlinu samotnou, její ekologii, genetiku populací, provenienci. To znamená zkoumat problém spíše genekologicky než patologicky. Tím se podařilo vysvětlit problém odumírání jedle pravděpodobně nejefektivněji.
Zkoumání podmínek a okolností, jimiž lze zlepšit odolnostní potenciál lesa, namísto přímých metod ochrany lesa (ačkoliv ty jsou samozřejmě rovněž nutné) je mnohem důležitější než např. shora uvedený příklad dílčích řešení problému jedle. Les jako biotop velkého počtu organizmů je „všemu ostatnímu“ principiálně nadřazen a vyžaduje zásadní změnu přístupu, změnu dlouhodobého jednání lesníků, která je pro ně, jak se zdá, stejně obtížná jako Taxisův příkop pro koně. Změna myšlení lesníků v duchu globální prevence změnami v pěstění lesa jako součást změn nutných v chování lidstva v ekologických otázkách svého životního prostředí, jímž je celá Země. Proto doporučuji, aby moderní zásady pěstění lesa byly v dlouhodobých programech rozvoje na každém větším lesním majetku nově formulovány a aby byly předmětem kontroly každého periodického auditu i základem finanční motivace každého lesníka.
(Nabídnuto do listárny LP)
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com