Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Zalesňování kalamitních holin

(2.5.2008 22.07, Milan Košulič st.)

Zalesňování na kalamitních holinách je chronický, a přitom stále aktuální problém. Jak bybudoucí lesy na dnešních kalamitních holinách měly a mohly vypadat, aby byly odolnější, a jak v tom mohou pomoci přípravné dřeviny, o tom je následující článek.

ASME B16.5

Čekal jsem, že o tom napíše někdo povolanější. Nestalo se tak. Proto si dovoluji říci k věci vlastní názor. Můj někdejší dlouholetý ředitel mně s vážnou tváří říkával: „Kalamita je, fotr, samozřejmě prů…, ale ne zase tak velký, když se podaří zalesnit následnou holinu tak, aby tam již nikdy taková kalamita nevznikla.“ To jsem nikdy nezapomněl, ani za těch nejhlubších holosečných časů. Všechny mé názory byly a jsou tím hluboce dotčené. To a pozdější studia problému daly mé představě o zalesňování kalamitních holin a holin vůbec, základní směr:

- holiny nesmí být jednorázově zalesňovány jen smrkem nebo borovicí,

- od počátku se musí respektovat bioekologické nároky použitelných dřevin; přitom se musí vidět jejich genetická perspektiva, jaký je čeká osud, když zalesňování jimi „zvorám“,

- nový les musí být nejen druhově pestrý, ale i strukturně členitý,různověký, pro založení takového lesa jsou na holinách dobré podmínky, ty se musí využít, Moschino Outlet

- pro zalesňování máme jedinečné vodítko: přirozenou druhotnou sukcesi a postupy viděné v pralesích; pak je potřebné to správně interpretovat a opravdu podle toho konat,

- příroda disponuje v podstatě dvěma typy dřevin: ekologie, viděné v přírodě a samozřejmě dva američtí ekologové, Mac Artur a Wilson v šedesátých letech 20. století mne svou bionomickou strategií naučilo, že to jsou jednak pionýrské dřeviny (r­‑stratégové), jednak cílové – klimaxové dřeviny (K­‑stratégové); kdo těmi prvními pohrdá, dělá chybu, mýlí se, lesům principiálně ubližuje, protože se to vymstí třeba hned v následující generaci lesa,

- zalesňovat holiny najednou všemi cílovými dřevinami je chybné: měníme jejich přirozený růstový rytmus, podrýváme jejich genetickou podstatu, podporujeme r­‑stratégy místo K­‑stratégů, ohrožujeme je na trvalé účasti v porostu a dlouhém zdraví; buk a jedle na holiny, řekl bych, že zásadně – nepatří; mohou se kultivovat jen do stíněné části holiny, ale nejlépe s přimíšením rychleji rostoucí dřeviny, která by jim poskytla náhradní clonu pro případe rychlého odstranění stínícího efektu přilehlé stěny,

- jednorázové zalesnění cílovými dřevinami nikdy nemůže dát nejen zdravý les, ale vylučuje různověkost, na holině se musí zakládat nový les postupně, aby se konečně porušil cyklický koloběh stejnověkosti,

- holině se musí poskytnou čas: jednak aby se buď celá nebo většinou aspoň její část obnovila spontánně, nejlépe samozřejmě nejdříve pionýry, a to v libovolném rozsahu, třeba na celé ploše, jednak aby se nastartovala různověkost postupnou obnovou jednotlivých typů rostlin; teprve po jisté době, co příroda nevykoná sama, lesník dokončí sadbou chybějícího, za 5, ale někde třeba až za 10 let,

- z ekologického hlediska se v lesní krajině vylučuje jednotnost obnovních postupů, mají se využívat všechny v místě potenciálně použitelné metody, aby všude byla kultura (zmlazení) „trochu jiná“,

- zalesňování holin musí učit „nekonečné“ trpělivosti, nic se nesmí uspěchat, čekat na holinách je příkazem nejen samotné přírody, ale i ekonomiky, moudrosti, chytré biologie,

- co z lesního zákona a vyhlášek odporuje bioekologickým zásadám, neprovádí se; nápravě musí vyjít vstříc samotné MZe.

Jak by se zalesňování kalamitních holin mělo změnit?

Při zalesňování holin se má využívat přirozená sukcese. Ta je spojena buď s využitím stadia přípravného porostu pionýrských dřevin z náletu nebo po neúspěšném čekání na něj s jeho umělým založením.

Cílové dřeviny mohou mít zastoupení 50 % obnovené plochy. Zbývajících 50 % musí tvořit pomocné, tj. především pionýrské dřeviny, příp. i modřín, a to pro pozdější dosadbu MZD (především jedle a buku), pokud se v cílové skladbě plánují, nejdříve v době, kdy je přípravný porost ekologicky funkční. Přitom smrk, resp. borovice nejvýše do účasti 50 % musí být dle potřeby doplněny nejpozději do 2 let po čekání na samoobnovu.

Protože zastoupení některých vitálních pionýrských dřevin ve starších až mýtních porostech pravděpodobně může zvyšovat resilientní odolnost celého společenstva, je vhodné přejímat část ještě vitálních pionýrů z přípravných porostů do plného fyzického věku.

Legislativně by mělo být připuštěno, aby zastoupení pomocných dřevin v dílčí obnovní době bylo větší než dosavadních 15 %. Při přirozené obnově třeba na celé holině. Důvodem pro to je nejen jejich rychlé a vyšší uplatnění svými melioračními účinky na „ztracené“ prostředí holin, ale i příznivý bioekologický a hospodářský efekt mimo stinné a polostinné dřeviny i na část poloslunných a slunných dřevin (např. dub, jasan, borovici), polostinný smrk nevyjímaje. Po opakování takového postupu po více generací lze pravděpodobně očekávat návrat pionýrských, tj. geneticky korodovaných populací k jejich klimaxovému charakteru (genetickou repatriací).

Pokud MZD nejsou součástí prvního zalesnění, musí být jejich doplnění provedeno do 10 let po založení přípravného porostu, resp. po uplynutí termínu po čekání na jeho vznik přirozenou obnovou (termín se upřesní v rámcových směrnicích hospodaření v HS). V odůvodněných případech může OSSL tento termín na žádost vlastníka lesa prodloužit až o dalších 10 let nebo jej vůbec odložit na neurčito při vysoké nadějnosti přirozené obnovy v dané oblasti. To znamená, že ucelená cílová druhová skladba porostu může být dosažena až při druhém, tj. hlavním obnovním cíli za více let po prvním zalesnění.

Zalesnění lze vynechat pro očekávaný spontánní vývoj i v době nad 5 let po vzniku plochy určené k obnově čekáním na přirozenou obnovu, nejvýše však na 30 % této plochy. Přitom takto vynechané zalesnění nesmí v decenniu překročit 10 % předpokládaného zalesňovacího úkolu na decennium dle platného LHP pro hospodářskou jednotku. Na žádost vlastníka lesa může OSSL povolit nezalesnění celé holiny o ploše do 1-2 ha. Nejlépe s oplocením plochy a přípravou půdy pro usnadnění náletu. Přitom musí být uveden termín, do kterého lze čekat na vznik náletu nejméně na polovině plochy. Nedojde­‑li v daném termínu k počátku zmlazení, musí být plocha dolesněna do dvou následujících let. Plochy ponechané ke spontánnímu vývoji mají poskytnout „přírodní vzor“ v místních podmínkách pro poznání spontánního vývoje biocenóz a celkové zalesňování zlevnit.

Zajištění minimálního podílu MZD v lesích se vztahuje na porost; přitom se nepřipouští jejich plošné soustředění do jednoho či několika málo míst v rámci téhož HS větších než 0,20 ha.

Ze zastoupení pionýrských dřevin má být část odpovídající budoucí účasti MZD situována v ucelených skupinách o velikosti do 10 arů, na kalamitních holinách nad 1 ha do 20 arů. Takové skupiny přípravných dřevin v budoucnosti usnadní nebo si přímo vynutí doplnění MZD. Tím se zvýší pravděpodobnost, že bude biologicky správným způsobem zajištěna jak účast MZD i v mýtním věku porostu, tak lepší věková a výšková diferenciace budoucích porostů. Velké skupiny do 20 arů nemusí být později doplněny jedinou cílovou dřevinou.

Kung Fu

Na přirozenou obnovu lze čekat 5 let, u smrku 7 let. OSSL může tento termín na žádost vlastníka lesa prodloužit až na dvojnásobek, shledá­‑li ještě nadějnost (možnost) podmínek pro přirozenou obnovu. Nedojde­‑li k náletu v daném termínu, musí být plocha zalesněna do 2 let po jeho uplynutí. Přitom lze konstatovat splnění požadavku zmlazení, je­‑li dosaženo na 70 % porostní redukované plochy při výšce zmlazených dřevin 10 cm (v zajištěném stavu 100 cm). Obnovní proces v porostu by měl být proto charakterizován dvěma typy obnovního cíle:

1. dílčím (postupným) obnovním cílem (DOC), v němž by mohly absentovat některé nebo všechny MZD a jehož základem by byl přípravný porost pomocných (pionýrských) dřevin,
2. hlavním (konečným) obnovním cílem (HOC), následujícím za jistou dobu po dílčím obnovním cíli, v podstatě nejdříve tehdy, jakmile se přípravný porost stane ekologicky funkční (ale mohl by být stanoven pro kterýkoliv pozdější termín podle pěstebního cíle) a jehož hlavním úkolem by bylo vnášení chybějících MZD.

Za zajištěnou kulturu se považuje jednak obnova jakoukoliv dřevinou, pionýry nevyjímaje a při dosažení a) postupného nebo b) konečného obnovního cíle (a= bez účasti části nebo všech MZD, b=po doplnění všech dosud chybějících MZD). Kromě znaků uvedených v odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. se v zajištěném porostu připouštějí nezalesněná místa o výměře do 0,01 ha až 10 % (u přirozené obnovy do 30 %) celkové porostní plochy určené k obnově.

Protože i po zalesnění kalamitní holiny obvykle pokračuje její přirozená obnova, doporučuje se neošetřovat kultury ožínáním, ale ošlapováním nebo selektivním herbicidem jen v blízkosti sazenic, aby pruhy mezi nimi zůstaly nedotčené a dala se příležitost odrůstání i náletovým sazenicím.

Pro omezování nepříznivých genetických důsledků „malých populací“ zužováním genetické proměnlivosti populací klimaxových dřevin a pro podporu jejich jakostního vývoje se nepřipouštějí žádné redukce reprodukčního materiálu, a to u hlavní, ani přimíšené dřeviny kromě odrostků. U těch se připouští použití ve výši 2000 ks/ha s tím, že musí být vysazovány tak, aby se mohly zahustit jinou, pomocnou dřevinou do výše počtu jedinců platných pro tento druh jako u dřeviny hlavní.

Zvěř je velkým škůdcem kultur na holinách; vzhledem k všeobecně skupinovitému postupu obnovy holin by měly mít přednost všechny typy oplocování, od malých ploch k velkým a to na většině kalamitních holin. (Nebýt zvěře, lesy by se na holinách dříve nebo později obnovily samy.) Podmínkou rozsáhlého oplocování kultur na holinách je zavedení systematické kontroly a oprav oplocenek pomocnou silou u každého „potřebného“ revírníka.

Závěr

Po „staru“ zalesňovat kalamitní holiny nelze; to by bylo totéž jako chtít vytáhnou Titanik udicí. Protože naprostá většina současných lesníků je přinejmenším středoškoláky, žádný by neměl ignorovat genekologické zásady obnovy. Změnit „svou duši“ a stát se skutečně ekologickým, přírodě blízkým lesníkem právě při zalesňování kalamitních holin je velkým úkolem doby. MZe by mělo ukázat svou pružnou, vskutku moderní profesionální tvář rychlým soupisem výjimek, které se dočasně připouštějí od stávajících právních úprav do novelizace stávajících vyhlášek.

Tai Chi

panerai luminor gmt power reserve replica Rolex datejust replica Rolex Day Date Replica

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com