Zamyšlení nad „lesem klimatických změn“
(2.5.2008 22.37, Milan Košulič st.)
Začínám známými jevy: záplavy, oheň, vichřice a jiné katastrofy ničí svět včetně lesů. Lesům se předpovídá „zlá budoucnost“, např. oteplení atmosféry až o 4 st. C. Z různých prognostických scénářů víme „dost dopředu“, co lesy mohou ve svém složení a struktuře očekávat. Proto vzniká otázka, co se v lesích ČR, resp. v LH koná, aby na tyto změny byly u nás lesy připraveny. To je obsahem tohoto článku.
O jaké změny jde?
Zvýšení teploty o cca 4 st.C v období 1990-2100 není mnoho, ale dost na to, aby se složení lesů v jejich výškové a horizontální struktuře výrazně změnilo, jak na to upozorňují prognózy. To můžeme posuzovat:
a) Konstatováním,
- že očekávaný trend změn se v ČR projeví výrazným zlepšením podmínek pro teplomilné rostliny, především pro stres snášející S-stratégy adaptované na omezené vlhkostní podmínky, přizpůsobené trvale na „nějaký“ stres. Kromě některých druhů borovic, jalovců a údajně i smrku (pravděpodobně mylně) jsou to patrně i pionýrské dřeviny,
- že dojde k výraznému omezení plochy území s podmínkami pro dřeviny středoevropských listnatých lesů, zejména konkurenčních C-stratégů vázaných na vyrovnané teplotní a vlhkostní podmínky a s vysokou konkurenční schopností (dub, buk, jedli), neboť plocha 3. – 5. VLS se sníží ze současných cca 80% na cca 52%. Vegetační změny se projeví i v dalších posunech LVS. Podle regionálního scénáře trendu změn LVS lze v ČR v r. 2030 např. očekávat, že 1. LVS stoupne ze současných cca 3,5% na cca 29%, 4. LVS klesne na polovinu, tj. z cca 43% na 20% a 6., 7. a 8. LVS se zmenší z cca 3,5% na cca 1,2%. To znamená, že do r. 2030 budou pro smrk dobré a velmi dobré podmínky jen v oblastech jeho přirozeného rozšíření.
b) Poznatky o lesních společenstvech za jednotlivých klimatických období v postglaciálu.
Jsou očekávané klimatické změny součástí postglaciálního vývoje klimatu?
Je možné že půjde o „epochální klimatické změny“ v rámci změn klimatu v poledové době. Ty očekávané teplotní změny asi nebudou tak velké jako tehdy mezi jednotlivými klimatickými obdobími (5-7 st.C), ale co není, může být. V postglaciálu (holocénu), u nás začínajícím asi od roku 8500 př. Kr. (před cca 10500 lety), se lesní společenstva měnila po 2000 až 4000 letech. Mezi posledním subatlantikem a subboreálem to bylo asi 500 let př. Kr. Toto období (asi 2500 let) lze zařadit do uvedeného rozpětí. Je proto možné, že očekávané klimatické změny jsou skutečně součástí epochálních klimatických změn po ledové době.
Vývoj vegetace v postglaciálu a vznik původních dřevin
Druhové změny vegetace byly v postglaciálu výsledkem teplotních a vlhkostních změn a vývoje půd. Z pohledu očekávání klimatických změn je pro nás „zajímavé“ boreální klimatické období, v době mezi cca 6000 a 8000 př. Kr. Mělo to být „suché a teplé kontinentální klima“ v podstatě s xerothermní vegetací, pravděpodobně přibližně předpovídající podnebí po klimatických změnách. V něm měly výraz zpočátku březoborové lesy s vrbou a hojnou lískou, ke konci období smíšené doubravy s jilmem, lípou a olší, se šířením smrku. Za původní dřeviny můžeme považovat ty, jejichž účast se ve střední Evropě ustálila ve starším subatlantiku (asi 800-500 roků př.Kr.). Teprve historický průzkum blíže určil rozšíření dřevin i podle výškových pásem. To v podstatě znamená, že původními dřevinami jsou všechny dnes existující druhy (snad) mimo modřín, o němž je jen malá zmínka. Pro období po klimatických změnách jsou pro nás tudíž nejzajímavější dřeviny, které v postglaciálu převládaly a adaptovaly se v době, která byla podobná té, kterou očekáváme, asi v boreálu. Tu dobu bychom mohli považovat za jisté paradigma pro dobu po klimatických změnách.
Ocenění pionýrských dřevin pro „lesy klimatických změn“
Velké rozšíření břízy a osiky, a to téměř ve všech výškových pásmech, vznikající hned počátkem postglaciálu a dále přežívající v podobě nesčetných klimatypů, se prakticky udrželo po celou dobu jejich historického vývoje. S ohledem na pravděpodobnost, že vlivy stanoviště se zakotví do genomu podle Kaňáka nejméně za půl milionů let, si uvedené dřeviny patrně dodnes zachovaly své původní vlastnosti získané dávno v minulosti za glaciálu a ještě před ním, takže asi budou dobře vyhovovat i po klimatických změnách. Měly by lépe snášet teplo a sucho, jako základ převážně slunných společenstev. Proto
by se mělo dostat pionýrským dřevinám a borovici vyššího ocenění než dosud, u pionýrů snad dokonce rovného klasickým MZD, buku a jedli. A to i díky možnostem jejich dlouhého setrvávání ve vícepatrových porostech se stinnými dřevinami v podúrovni nebo na malých plochách „vedle sebe“. Mohly by totiž pozitivně zasáhnout do dalšího vývoje středoevropských lesů s ohledem na klimatické změny. K tomu dospějeme i přes jejich jiné dobré vlastnosti „pro zlé časy“:
- pionýrské dřeviny s větší genetickou pružností jsou preadaptované pro stále větší změny životního prostředí, které nás čekají, takže jsou dřevinami budoucnosti;
- společenstva bohatá na krátkověké druhy se zdají otevřená novým kolonistům, což podporuje jejich samoobnovu.
Dnešní ekologické a ekonomické dřeviny v „lesích klimatických změn“
Zdá se mně, že na dnešní rozdělení dřevin na ekologické a ekonomické bychom měli změnit názor. To nevyplývá jen z toho, že nadále nebude lze považovat za hlavní ekonomickou dřevinu smrk, kterého bude ubývat, ale mnohem více borovici, modřín a z listnáčů především pionýry. Ale hlavně, že se změní význam lesů – bude méně polyfunkční, více ekologický. Ekonomika LH se může ubírat jinou cestou. Třeba zaměřením na všechny jiné dřeviny na základě zásadních technologických změn nebo na smrk ze Sibiř apod. Pohled na hospodářský význam dřevin se „musí“ změnit.
Dřeviny „ z boreálu“ (borovice, bříza atd.) mohou mít po klimatických změnách větší zastoupení než dosud, protože asi budou přizpůsobivější. Takže závěrem stručně doporučuji, aby se změnilo funkční zaměření lesů, méně polyfunkčnosti, více ekologického významu. Polyfunkční chápání významu lesů dává podle mne jasnou přednost jejich ekonomickému využívání, ačkoliv víceméně skrytě, a to ztratí na svém skoro výsadním postavení. Neříkejme, že ne, když příznaků je mnoho,
Druhová skladba „klimatických změn“
Klimatické změny změní druhovou skladbu asi takto:
- smrk přestane být nejen ekonomickou, ale vůbec hlaví dřevinou, z jehličnanů jej nahradí borovice a modřín,
- buk a jedle přestanou být hlavními MZD,
- bude vhodné rozdělit MZD do tří sledů se specifickým sledem dřevin:
-
1. sled MZD: pionýrské dřeviny - na holinách: 30 –50 % plochy, ale více je možné, ba vítané, vznik v 0-20 roce. Pod porostem: kvantitativně méně, vznik ve věku 20-40 let, ale i dříve, na každém nahodile vzniklém místě, úmyslným zásahem v tyčovinách. Jestliže se při odhadu podmínek pro pokus s pionýry v 1. sledu MZD pod porostem ukáže nereálný, použijí se „normálně“ buk a jedle, pionýrské dřeviny až ve 3. sledu MZD. Nebo: pionýři v 1. sledu se použijí pod porostem jen na jižních expozicích, více osluněných sklonech, v řídkých porostech, při větších a téměř holých obnovních prvcích apod.
- 2. sled MZD: duby a lípy na holinách (v přípravných porostech) i pod porostem: 20-30 % plochy, ve věku 20-40 r., resp. 40-60 r., ke konci tyčovin až v nastávajících kmenovinách,
- 3. sled MZD: buk a jedle na holinách (v přípravných porostech) i pod porostem: 10-20 % plochy ve věku 40-60 r., resp. 60-80 r., ve slabších až normálních kmenovinách, jakmile dožívají dřeviny 1. sledu (pionýři). Viz rovněž alternativa v 1. sledu s bukem a jedli, s pionýry (borovicí a dubem) v posledním sledu.
Borovice a přimíšený či vtroušený smrk se uplatní až podle podmínek během vývoje sledů MZD. Časově diferencovaná posloupnost dřevin v jednotlivých sledech MZD jasně směřuje k různověkosti. Proto je potenciálně s to výrazně zajistit jak ekologickou tak statickou odolnost nových porostů jako dosud nikdy.
K usnadnění účasti MZD v uvedených sledech je třeba:
- umožnit při „malém“ vývojovém cyklu „rychlou“ imigraci teplomilných dřevin velmi raným otevřením porostů slunnými obnovními prvky silně prosvětlenými až holosečnými (do cca 12 arů), příp. zalesněním (u br a jr síjí),
- při „velkém“ vývojovém cyklu vytvořit podmínky pro co nejrychlejší zmlazení pionýrů (přípravou půdy, oplocením) na co největší ploše, příp. jejich zalesnění,
- klade se menší důraz na vylepšování kultur než dosud a maximálně šetrnou péči o kultury (méně vyžínání, více ošlapávání, selektivní herbicidy, práce jen těsně kolem sazenic), podporuje se prodlužování životnosti slunných MZD v porostech (výchovou na pionýry apod.),
- vodítka pro zakládání smíšeného lesa s důrazem na slunné dřeviny musí být přepracována.
Závěr
Elevator Sandals
Klimatické změny vytvoří jiné podnebí. Na ně musí být lesy lépe připravené. Vzory pro to poskytnou změny v rozšíření LVS a šíření dřevin v poledové době. Význam pionýrských dřevin, borovice, dubu a lípy vzroste. Buk a jedle poněkud ustoupí do pozadí. Nadále půjde hlavně o ekologické poslání lesů, polyfunkce bude mít menší význam. Ekonomika lesní produkce se musí řešit technologickými změnami, orientací na dovoz smrku ze Sibiře příp. odjinud apod. Les klimatických změn musí být jiný. To musí lesníci jasně vidět a začít o tom otevřeně mluvit - a jednat.
u-boat replica Omega Deville Replica Watches U-Boat Replica Watches Breitling Navitimer Replica Watches
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com