Bezzásahovost
Lze dosud hospodářský les ponechat bez zásahů člověka? Za jakých podmínek? Jak bude výsledek vypadat? A tak dále.
Přidat příspěvek
CDIERKFIK
27.12.2012 17.29, Eugenia
email: lbf (zavináč) lbf (tečka) com (tečka) pl, url: http://www.facebook.com/profile.php?id=100003407238284
lekhati parlam,khoob inireesttng galpoo.as a journalist aamaro aei daranerekti galpoer mukha mukhi hatee hayechilo.aami meyatike dhanyabad janai,kintoo meyatir baba-ma ra kemonparivar,je aei lookteka bozety parlo na.kintoo lookter nijer meyate kinto babar bisoye ta buzete parlo.aami mone kori lookter ek daraner meneya.aei daraner ghatana goli ke samajik baikot kara uchit looktake. aei lookteka,ebng meyatir baba-ma ke satarka hoya uchit.meyatir kono dosh nei. tai meyatir joy hoyecha mone kori. thanks
Bezzásahovost
29.10.2007 12.13, Máchal
email: , url:
Předpokládám, že je tím „hospodářským lesem“ míněn v první řadě obvyklý porost s drtivou převahou nebo čistým zastoupením smrku.
Samozřejmě záleží na cíli, kterého chceme ponecháním takového porostu dosáhnout. Pokud bude účelem zjišťovat, co se bude dít a sledovat sukcesní stádia a dynamiku takového porostu, pak to jinak nepůjde (k tomu jsou ale pak přímo předurčeny hospodářsky nevyužívané lesy, např. nevhodné části porostů, zpravidla zahrnuté v rezervacích z důvodu ucelenosti území). V ostatních případech se vnucuje otázka, proč bychom to měli dělat, jaký to bude mít přínos. I když pomineme ekonomickou ztrátu na dříví, kvůli kterému tento porost po dobu sta let zakyseloval půdu atd., a kteréžto peníze by bylo možné mimo jiné také zpětně investovat do zlepšení stavu lesa, domnívám se, že jsou s tím spojena zbytečně velká rizika (i pro okolní porosty) a že většího přínosu lze dosáhnout jinými cestami.
Je také nutné zvážit, zda je porost součástí lesního komplexu podobného charakteru, nebo půjde o porost obklopený z velké části např. bučinou – pak by byla rizika nižší a o ponechání by se dalo uvažovat. I v takovém případě bych ale raději volil cestu postupné přeměny než urychlený rozpad způsobený kůrovcem a následnou dlouhodobou sukcesi.
Jestliže je cílem přírodě blízký les vysoké ekologické hodnoty, pak zná moderní lesnictví mnohem efektivnější metody jak toho dosáhnout. Tím ho nechci vyvyšovat nad přírodu, pouze poukázat na faktor času – aktivní přístupem lze dosažení „cíle“ urychlit přeskočením řady stádií, která by na této ploše pravděpodobně přirozeně, tj. bez předchozího významného zásahu člověka stejně neproběhla. Můžeme přímo ovlivnit složení porostu např. obsekem jednotlivých stromů žádoucích dřevin pro zmlazení (a případně ponechat tyto jednotlivé stromy nebo skupinky na dožití jako biotop různých druhů), podsadbami, atd. Lze přece mít stabilní a ekologicky pestré lesy i za současné produkce dříví. Z těchto důvodů považuji ponechání hospodářského lesa bez zásahů ve většině případů za nevhodné a kontraproduktivní.
modřín
24.9.2007 19.26, PetrF
email: , url:
Souhlasím s Vladimírem. Moc ale nerozumím pěstování modřínu, kvůli zástinu, aby mohla odrůst jedle a buk. Jedle a buk jsou velmi tmavé dřeviny, semenáčky snáší zástin, dokáží zmladit dobře i pod smrkem. Pokud jsou tyto dřeviny v porostu přítomny alepsoň minoritně, lze počkat na přirozené zmlazení a smrkovou monokulturu vytěžit a nechat odrůst nálet buků a jedlí. Dělá se to i v praxi, třeba hodně jsem to viděl v Javořích horách nebo na Libavé. Není potřeba modřín. Ono se zaváděním geograficky nepůvodních dřevin bych byl opatrný, nikdy nevidíme následky takového činu. Je lepší si vystačit s dřevinami domácími. jinak souhlasím s tím, že třeb bučina, dubohabřina, tvrdý luh, teplomilná doubrava i jiné lesy víceméně přirozeného charakteru se nemají těžit holosečně, ale vždy je nechat přirozeně zmladit.
Totální bezzásahovost - ano či ne?
24.9.2007 10.42, Vladimír
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Jsem příznivcem co nejmenší míry "rušení" přírodních procesů člověkem, přesto nevěřím ve 100% úspěch naprosté bezzásahovosti VŠUDE - pokud si tedy nejsme ochotní počkat na výsledek nějakých 300-500 let. Každému, kdo zná např. smrkovou poušť Českomoravské vysočiny, musí být jasné, že pokud bychom tyto porosty ponechali "v klidu", nemají se cílové (klimaxové) dřeviny v podstatě odkud objevit. O to více bychom měli chránit přírodě blízké porosty - může totiž z tohoto hlediska jít o pravé Noemovy archy. Tím spíše bychom měli usilovat např. o zákaz holosečí v jakémkoliv stanovištně vhodném porostu, o to více bychom měli tlačit na snižování stavů zvěře. Obecně vzato je však současná plocha bezzásahových porostů v ČR nedostačující a měla by být zvyšována.
Lze, samozřejmě s nezbytnou mírou zásahů
24.9.2007 10.34, Vladimír
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Nejprve bych chtěl poděkovat Milanovi za zřízení této diskuse a vyjádřit naději, že přinese spoustu zajímavých poznatků a co nejméně osobních invektiv.Nejprve k modřínu: před chvílí jsem reagoval na příspěvky PetraF a Máchala na Silváriu. Můj názor je téměř shodný s PetremF: je třeba přihlédnout k úživnosti stanoviště, modřín může napáchat velké škody. Jistě není náhoda, že se "přirozeně" v ČR udržel v podstatě jen v jediné oblasti, klimaticky i stanovištní úživností ne příliš příznivé. Modřín je přesto krásný strom a jeho příměs do 1-2% bych na většině stanovišť toleroval. Navíc by se dal šikovně využít při podrostním hospodaření, pro odrůstání jím mírně přistíněné jedle, ale i buku. Pokud bychom chtěli modřín pěstovat více, je třeba si položit otázku o prolomení pěstování dalších geograficky nepůvodních dřevin.
modřín
23.9.2007 13.33, milan
email: , url:
Samozřejmě, dejte to na novou stránku: http://pbl.fri13.net/index.php?mod=forum&id=27
lze
22.9.2007 23.16, PetrF
email: , url:
Tak hospodářský les bez zásahů lze nechat vdžy a výsledek bude časem vźdy lepší ne jakýkoliv výpěstek českého lesníka. Lepší nikoliv z hlediska ekonomického. Jak bude vypadat, jak kde, to je na dlouhé povídání. V jiných Vašich článcích jsem našel povzdech, že nechápete, co že mají ekologové proti modřínu. Pokud máte zájem, rád Vám to vysvětlím.
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com