Modřín
Přidat příspěvek
Modřín v Jeseníkách
24.9.2007 21.05, Milan Košulič ml.
email: , url:
Botanickým souvislostem příliš nerozumím a my lesníci je samozřejmě tak citlivě nevnímáme. Nicméně pomístné nepravidelné prosvětlení, vytvářející podmínky pro z našeho hlediska přiměřenou účast světlostních dřevin, je myslím ve středoevropských lesích obvykle vítané.
Mohl byste nám prosím osvětlit, jaké podmínky podle Vašich znalostí způsobily, že se modřín přirozeně ve směsích zachoval na Krnovsku a Bruntálsku, kde jde převážně o živná stanoviště? Podobné je to zde s borovicí.
nejde jen o světlost
24.9.2007 12.58, PetrF
email: , url:
Problém je, že u modřínu nejde jen o světlost dřeviny. Zmapoval jsem před lety veškeré porosty v Moravském krasu mezi Brnem a Sloupem a jinde viděl spoustu porostů s modřínem, mám odpozorované, co to dělá. Obdobně světlá dřevina jako modřín je třeba i bříza. Ta sice nebývá častá v bučinách, proto si to předveďme na příkladu dubohabřiny. Představte si třeba porost dubohabřiny někde na střední Moravě, kde bude 10% břízy a jiný, kde bude 10% modřínu. Zatímco bříza má možná vliv na to, že bylinné patro bude hustší, nebude pod ní nijak kvalitativně změněno. Zatímco pod modřínem dojde k narušení půdních procesů, mírné acidifikaci, spíše se bude šířit zabuřenění pasekovými druhy a neophyty, jako je např. Impatiens parviflora. Ta by se do porostu normálně nenabourala, ale modřín (a také těžba či eutrofizace kolem krmelců) ji otvírá brány. Takže nejen kvůli světlosti, ale také i z jiných důvodů, světlost je jen jeden aspekt.
pěstování modřínu
24.9.2007 7.39, Máchal
email: , url:
Podle mého názoru jednotlivá příměs modřínu (řekněme 5 %) nemůže mít na svědomí takovou degeneraci bylinného patra, jak popisujete. Jako světlomilnou dřevinu je ho tak nutné pěstovat v nadúrovni, tzn. prostor pod jeho korunou ještě částečně zaplňují koruny jiných dřevin. V takovém případě je vliv „prosvětlení“ naprosto zanedbatelný, ve srovnání např. s mýtní těžbou, a to i jejích šetrnějších forem. Jedná se spíš o techniku pěstování modřínu a jeho zastoupení, než o jednoznačnou otázku pěstovat-nepěstovat modřín. Ve vhodné míře a formě přimíšení podle mého názoru nemůže vážně uškodit ani složení bylinného patra, a to ani na úživných stanovištích. Určitá míra prosvětlení se přece vyskytovala i v přírodních, člověkem neovlivněných lesích.
Vezmeme-li v úvahu jeho přínos pro zpevnění porostu a ekonomické zhodnocení takto vypěstovaných sortimentů, zdá se mi jeho úplný „zákaz“ poněkud přehnaný.
modřín
23.9.2007 22.42, PetrF
email: , url:
Klíč k pochopení, proč tzv. ekologové nemají rádi modřín v českých a moravských lesích (až na to málo, kde přetrval po celý holocén jako relikt) je odpoutání se od lesnického pohledu les=dřevní hmota, která se dá zpeněžit. Botanici vidí les jinak, skládá se nejen ze stromového patra, ale i z patra bylinného. Modřín je velmi světlá dřevina kontinentální tajgy, zatímco buk je tmavá dřevina spíše oceanického klimatu. Bavme se teď o uměle zavedenému modřínu na úživných stanovištích, nikoliv na extrémně kyselé mělké půdě. Na takto úživných stanovištích nemá v přirozeném lese modřín žádnou šanci ustát konkurenční boj třeba proti buku a je zde zaveden uměle. Tento uměle zavedený modřín působí jako silně světlá dřevina extrémní degradeci bylinného patra lesa. Díky prosvětlení se zde šíří pasekové druhy, jako Rubus fruticosus agg., Rubus idaeus, Senecio ovatus, ale i expanzívní druhy jako je Melica uniflora. Vlivem narušení ekologických vazeb lesa uměle zavedeným modřínem dochází i masívnímu šíření invazního Impatiens parviflora. Modřínová kultura na úživném stanovišti je z těchto důvodů něco tak příšerného, že to nejde ani slušně popsat. Ale na příkladu Moravského krasu, kde jsem kdysi pracoval, je jasně vidět, že i 10% zastoupení modřínu v byliném patře lesa na úživném podkladě působí extrémní degradaci bylinného patra a masové šíření Impatiens parviflora, zatímco v bučině bez modřínu zde dominuje Carex pilosa a přidávají se další bučinné druhy a Impatiens parviflora se zde šíří maximálně s těžbou a podél sváźnic či u krmelců. V ohledu k degradaci bylinného patra lesa je modřín (a jen o málo méně hrozná je borovice na úživném podkladě) horší než smrk, neboť smrk je na rozdíl od modřínu také tmavá dřevina, která působí více na okyselení a degradaci bylinného patra pauperizací, než extrémním zabuřeněním jako modřín. Závěrem shrnuto, modřín v lese na úživném podkladě způsobuje tak extrémní degradaci bylinného patra, že je velmi těžké se na to pro člověka vůbec podívat.
Na kyselém chudém podkladě nemá modřín takovou moc, neboť acidofilní prvky přetrvávají v porostu nadále a na extrémně kyselých mělkých půdách se Impatiens parviflora moc nešíří. Přesto i zde lze nějakou slabší degradaci pozorovat, třeba zabuřenění ostružiníkem. To je stručně řečeno, proč třeba já uměle zaváděný modřín doslova nenávidím. Jinak proti modřínu v masivu Gross Glockneru nemám vůbec nic, tam jsou ty modřínové lesy nádherné. Argument, že modřín je zde původní, kdysi, zde byl (znamená v nějakém časné posglaciálu či tek nějak) je hloupý, protože stejnou logiku by mělo vysazování sobů a pižmoňů v Polabí, kteří tam kdysi také byli a jsou tedy stejně původní jako modřín. V minulosti dokonce někteří lesníci podváděli, a snažili se falešnými důkazy dokázat původnost (tedy = permanetní výskyt v rámci celého holocénu) modřínu třeba v Moravském krasu nebo na Drahanské vrchovině. Kdysi jsem dělal jednu naučnou stezku v Moravské bráně a místní lesník mi na ní zakázal napsat, že je zde modřín geograficky nepůvodní, prote ho tam prý chce pěstovat. Od té doby modřín osobně velmi nenávidím (tedy tam, kde je nepůvodní).
Předchozí
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com