Cesta k přirozenému hospodářskému lesu
(21.9.2003 18.05, Milan Košulič)
1. díl - Obnova lesa a jeho výchova
Anotace
Knížka se zabývá souborem pěstebních opatření k dosažení obecného cíle: různověkého,
smíšeného, strukturního lesa blízkého přírodě. Od obvyklého výkladu těchto opatření se poněkud
odlišuje tím, že se opírá nejen o hlubší ekologický základ, ale zejména i evoluční pojetí populační
genetiky. Poznatky těchto disciplin prostupují mnoha kapitolami jako dosud ne příliš využívané ve
standardním podrostním hospodářství. Důsledně se respektují biologické vlastnosti a ekologické
nároky dřevin na pozadí jejich vztahu ke stanovištním podmínkám a jejich genetickému zaměření.
Hospodářská opatření nejsou v knížce důsledně diferencována podle schématu hospodářských
souborů a podsouborů, ale plně respektují základní diferenciační znaky stanovišť a stavu porostů.
V tom se autor opírá o vlastní poznatky a zkušenosti z dlouhodobé pěstební praxe, ekologickou
literaturu z posledních let a analýzu praktického významu mimořádně detailní diferenciace, jak ji
současnému lesnictví předkládá aplikovaná typologie.
Jako základního prostředku k přestavbě současného pasečného lesa věkových tříd se zde
využívá především výběrný princip. Jde o jeho využití i v lese věkových tříd (pro ten účel
terminologicky odlišený jako „výběrový" princip či „výběrová" seč na rozdíl od „výběrné" seče ve
výběrném lese) k dosahování nejen samoobnovy, ale i k využití dalších přirozených růstových
procesů, shrnutých pod společné označení autoregulace (autoredukce, samočištění, diferenciace).
V hospodářském smyslu jde o proces napodobování těchto přírodních dějů. Zajišťuje ekologicky a
ekonomicky vysoce hodnocenou automatickou biologickou racionalizaci. Podstatou zde
využívaného výběrového principu je zejména zralostní výběr. Zahrnuje selekci, sklizeň, obnovu,
strukturalizaci, autoregulaci.
Usměrněné využívání prostředků samozáchovné existence lesa, mj. zejména neholosečnou
těžbou neustále nízké intenzity a selekcí, a to jejich prodloužené využívání v dlouhé obnovní době je
konceptem malého protipólu standardního podrostního hospodářství. Totiž toho, které často zcela
zbytečně a bez valného důvodu setrvává jen na poloviční cestě ke svým potenciálním možnostem
přestavby pasečného lesa na les podstatně bližší přírodě. A to tím, že předčasně domycuje
mateřský porost nad odrůstajícími nárosty, zkracuje až vylučuje autoregulační proces a nastoluje
nákladné potřeby pěstební intervence.
Obecné poznatky o samoobnově v pasečném lese během jeho přestavby jsou doplněny
jejími specifickými rysy v porostech hlavních hospodářských dřevin, smrku, borovice, buku, dubu a
hercynské směsi smrku-buku-jedle a mnoha výnosově (ekonomicky) modelovými kalkulacemi.
Poněkud netypicky je v knížce pojata i porostní výchova zaměřením i na využívání spontánních
růstových sil lesa za účelem jejího zlevnění a k uplatnění geneticky správně usměrněného vývoje
mladého lesa různého dřevinného složení. K tomu účelu je využito strukturní probírky dle
REININGERA a skupinové probírky podle BUSSE a naznačen pokus o jejich syntézu.
Knížka není pojata jako učebnice. Proto ze standardních obnovních postupů se v knížce
vyskytuje jen jejich malá část, tj. ty, které mají blízko svým ekologicko-genetickým a ekonomickým
zaměřením k výběrovému principu.
Knížka obsahuje množství citací ze starších i novějších autorů našich, slovenských a
z německé jazykové oblasti, v menší míře i z anglicky psané literatury.
Rozsah knihy je cca 385 stran použitým písmem Times New Roman 12 bodů nebo asi 700 stran
normalizovaného strojopisu, má 22 kapitoly, 33 obrázků a 30 tabulek a grafů. Seznam literatury
obsahuje přes 200 titulů.
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com