Cesta k přirozenému hospodářskému lesu - obsah knihy
(21.9.2003 18.58, )
Obsah
PŘEDMLUVA 1
ÚVOD 3
1. O LESE "BLÍZKÉM PŘÍRODĚ" 7
1.1. O RÁMCOVÝCH POJMECH HOSPODAŘENÍ V LESÍCH 7
1.2. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI PŘÍRODNÍHO LESA 9
1.2.1. Povšechný vývoj přírodního lesa na příkladu smrkového lesa 10
1.2.2. Zmlazování ve stinném přírodním lese 11
1.3. ČÍM SE VYZNAČUJE "PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH" ? 12
1.4. CO JE DŮLE?ITÉ PRO DOSA?ENÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO LESA? 14
1.5. PŘÍRODĚ BLÍZKÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH - CESTA K POLYFUNKČNÍ EXISTENCI HOSPODÁŘSKÉHO LESA. 14
2. EKOLOGICKO - GENETICKÉ POZNÁMKY ÚVODEM 16
2.1. ODOLNOST PŘIROZENÝCH EKOSYSTÉMŮ 18
2.1.1. Odolnost přirozeného ekosystému na bázi diverzity 19
2.1.2. Odolnost přirozeného ekosystému na bázi autoregulace 19
2.1.3. Odolnost přirozeného ekosystému na bázi šíření imigrujících druhů v sukcesi 19
2.2. SUKCESE 21
2.3. JAKÝ MECHANIZMUS ŘÍDÍ ADAPTACE POPULACÍ DŘEVIN NA STANOVIŠTNÍ FAKTORY? 25
2.4. JE VHODNÉ BRÁNIT GENETICKÝM ZMĚNÁM (DEGRADACI) V POPULACÍCH KLIMAXOVÝCH DŘEVIN? 28
2.4.1. Hospodářský (produkční) důvod k zachování přirozené genetické struktury populací klimaxových dřevin. 29
2.4.2. Stabilizační důvod k zachování přirozené genetické struktury populací klimaxových dřevin 31
2.5. PŘÍRODNÍ VÝBĚR 35
2.5.1. Stabilizující (normalizující) výběr 35
2.5.2. Směrovaný výběr 36
2.5.3. Disruptivní (diverzifikační) výběr 36
2.6. NĚKOLIK GENETICKÝCH POJMŮ VYU?ITELNÝCH V LESNICTVÍ 37
2.6.1. Druh 37
2.6.2. Populace 38
2.6.3. Proměnlivost populace 38
2.6.3.1. Genetická proměnlivost 38
2.6.3.2. Fenotypová proměnlivost 40
2.6.3.3. Typy adaptací ve vztahu k záření 40
2.6.3.4. Evoluční povaha druhu 41
2.6.3.5. Selekční tlak 41
2.6.3.6. Populační tlak 41
2.6.3.7. Selekce v malých populacích 41
2.6.3.8. Minimální velikost populace 42
2.6.3.9. Genetický drift 42
2.6.3.10. Růstová proměnlivost dřevin 42
2.6.3.11. Odolnost (rezistence) dřevin vůči chorobám 42
2.6.3.12. Odolnost dřevin vůči imisím 42
2.7. ZÁVĚRY PRO PĚSTEBNÍ PRAXI 43
2.8. VLIVY NĚKTERÝCH PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ NA GENETICKOU STRUKTURU POPULACÍ LESNÍCH DŘEVIN 45
2.8.1. Přirozená obnova 45
2.8.2. Umělá obnova 46
2.8.3. Vidličnatost v bukových porostech 46
2.8.4. Těžba cílových tlouštěk 46
2.8.5. Výběrná probírka (Auslesedurchforstung) 47
2.8.6. Převod lesa věkových tříd na výběrný les 47
3. PROČ MÁ PŘIROZENÁ OBNOVA PŘEDNOST 48
4. VÝNOSOVÉ HLEDISKO PŘIROZENÉ OBNOVY A S NÍ SOUVISEJÍCÍ PĚSTEBNÍ JEVY 50
4.1. OBNOVA LESA A JEHO OBJEMOVÁ PRODUKCE. 50
4.1.1. Světlostní přírůst mateřského porostu a přírůst nárostu pod mateřským porostem 51
4.1.2. Vývoj nárostu pod mateřským porostem 54
4.1.2.1. Zmlazovací doba (ZD) - dílčí obnovní doba 54
4.1.2.2. Růstové jevy zmlazovací doby 55
4.1.2.3. Co zpomaluje růst nárostu pod porostem? 56
4.1.2.4. Vlivy clonění na růstový rytmus dřevin v podrostu 57
4.1.2.5. Vliv clonění na autoregulační procesy v podrostu 59
4.1.2.5.1. Autoredukce 59
4.1.2.5.2. Přirozené čištění kmenů od větví 63
4.1.2.5.3. Výšková a tloušťková diferenciace 64
4.1.2.6. Vliv clonění na podrost z genetického hlediska 65
4.1.3. Ekonomické jevy zmlazovací doby 65
4.1.3.1. Výnosové poměry při dočasně dvouvrstvové porostní struktuře "nárost-mateřský porost" 66
4.1.4. "Zmlazovací doba" v přírodních lesích 70
4.1.5. Zmlazovací doba v hospodářských lesích 72
4.1.6. Vztahy mezi zmlazovací a obnovní dobou 78
4.1.7. Výnosový význam časové polohy obnovní doby 79
4.2. O HODNOTOVÉ PRODUKCI 81
5. VÝBĚR POROSTŮ K PŘIROZENÉ OBNOVĚ 87
5.1. PODLE FENOTYPOVÝCH ZNAKŮ 87
5.2. PODLE VĚKU 87
5.3. PODLE STUPNĚ ZABUŘENĚNÍ 89
5.4. PODLE POROSTNÍ STABILITY 90
5.5. PODLE TERÉNNÍCH PODMÍNEK 90
5.6. OSTATNÍ 90
6. O RANÉM VYTVÁŘENÍ PŘEDPOKLADŮ PRO BUDOUCÍ PŘIROZENOU OBNOVU 92
6.1. PŘI ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ A VÝCHOVOU 92
6.2. ZAKLÁDÁNÍ PODRU?NÉHO POROSTU (PP) 93
6.3. ZAJIŠTĚNÍ VNĚJŠÍ OCHRANY POROSTŮ S VYŠŠÍM ZASTOUPENÍM SMRKU 94
6.4. ROZČLEŇOVÁNÍ POROSTŮ K OBNOVĚ 94
7. PŘIROZENÁ OBNOVA VEDLE MATEŘSKÉHO POROSTU 95
7.1. PŘIROZENÁ OBNOVA NA VELKÉ HOLINĚ 95
7.2. PŘIROZENÁ OBNOVA NA MALÉ HOLINĚ 100
8. HLEDISKA RELATIVNÍ OPTIMALIZACE OBNOVNÍCH SEČÍ 105
8.1. HLEDISKO NAPODOBOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH PROCESŮ 105
8.2. EKONOMICKÉ HLEDISKO OBNOVNÍ SEČE 106
8.3. BIOLOGICKÉ HLEDISKO OBNOVNÍ SEČE 109
8.3.1. Obnovní seč má podporovat biodiverzitu 110
8.3.2. Pěstební účinky obnovních sečí 112
8.4. HLEDISKO PĚSTEBNÍCH MO?NOSTÍ OBNOVNÍCH SEČÍ DLE STAVU POROSTU A VLASTNOSTÍ STANOVIŠTĚ. 114
8.5. TECHNICKO - TECHNOLOGICKÉ HLEDISKO OBNOVNÍCH SEČÍ 116
8.6. ZÁVĚR KAPITOLY 116
9. O ZRALOSTNÍM VÝBĚRU 118
9.1. VÝKLAD POJMŮ 118
9.2. O ZRALOSTNÍM VÝBĚRU A VÝBĚROVÉ SEČI 119
9.3. POJEM VÝNOSOVÉ (MÝTNÍ) ZRALOSTI STROMU 123
9.4. PŘÍRŮSTOVÉ HLEDISKO PŘI VÝBĚRU STROMŮ K OBNOVNÍ TĚ?BĚ 125
9.4.1. Hledisko objemového přírůstu stromů 126
9.4.1.1. Přírůst absolutní a relativní 126
9.4.1.2. Výnosový význam těžební intenzity 129
9.4.2. Hledisko hodnotového přírůstu stromů 131
9.5. K PRAKTICKÉMU VYU?ITÍ POZNATKŮ O RŮZNÉ PŘÍRŮSTOVÉ POTENCI STROMŮ K RELATIVNÍ OPTIMALIZACI POROSTNÍ PRODUKCE 132
9.5.1. Stanovení cílové tloušťky stromů 134
9.6. JAK SE PROVÁDÍ VÝBĚR JEDNOTLIVÝCH STROMŮ K OBNOVNÍ TĚ?BĚ VÝBĚROVOU SEČÍ? 136
9.6.1. Modelové přírůstové kalkulace jako orientace k výběru stromů k těžbě 136
9.6.2. Další postup výběru stromů k obnovní těžbě 142
9.6.3. Obnovní hledisko při výběrové seči 143
9.7. ORIENTAČNÍ MODELOVÁNÍ PŘÍRŮSTOVÝCH REAKCÍ SMRKU BĚHEM OBNOVNÍ TĚ?BY VÝBĚREM JEDNOTLIVÝCH STROMŮ ZA CELOU OBNOVNÍ DOBU 145
9.8. ČASOVÉ ZNAKY VÝBĚROVÉ SEČE 153
9.8.1. K trvalosti výběrové seče 155
9.9. PROSTOROVÉ SITUOVÁNÍ VÝBĚRU JEDNOTLIVÝCH STROMŮ K OBNOVNÍ TĚ?BĚ PŘI VÝBĚROVÉ SEČI. 156
9.9.1. Jednotlivě (stromová) výběrová seč 157
9.9.2. Skupinovitě výběrová seč 159
9.10. TĚ?EBNÍ INTENZITA VÝBĚROVÉ SEČE 162
9.11. EKONOMICKÉ EFEKTY VÝBĚROVÉ SEČE 165
9.12. KDY VÝBĚROVÁ SEČ ANO, KDY NE? 166
9.13. STRUČNĚ O VÝBĚRNÉM LESE 169
9.13.1. Co výběrný les charakterizuje ? 169
9.13.2. Výběrný princip a výběrný les 172
10. OBNOVNÍ ZÁVISLOSTI VÝBĚROVÉ SEČE 174
10.1. ZÁVISLOST POROSTNÍ OBNOVY VÝBĚROVOU SEČÍ NA DŘEVINÁCH 174
10.2. ZÁVISLOST POROSTNÍ OBNOVY VÝBĚROVOU SEČÍ NA STANOVIŠTNÍCH PODMÍNKÁCH 175
10.2.1. Obnova na živných stanovištích 176
10.2.2. Obnova na kyselých až svěžích stanovištích 180
10.2.3. Obnova na stanovištích exponovaných, oglejených a podmáčených 181
10.2.4. Obnova na minerálně chudých stanovištích 182
10.3. ZÁVISLOST POROSTNÍ OBNOVY VÝBĚROVOU SEČÍ NA OHRO?ENÍ POROSTŮ VĚTREM 186
10.4. ZÁVISLOST POROSTNÍ OBNOVY VÝBĚROVOU SEČÍ NA POROSTNÍM VĚKU A HOSPODÁŘSKÉM STAVU 194
10.5. STRUČNĚ O PODSADBÁCH 197
11. ZRALOSTNÍ VÝBĚR JAKO SOUČÁST STANDARDNÍCH CLONNÝCH SEČÍ 200
12. VÝBĚR ZE STANDARDNÍCH OBNOVNÍCH SEČÍ 202
12.1. OKRAJOVÉ VARIANTY POROSTNÍ OBNOVY 202
12.1.1. Okrajová obnova na kratších svazích traktorových terénů 203
12.1.2. V porostech s objektivně nutným vedením obnovní seče po spádnici a s velkou obnovní hloubkou. 208
12.2. ČEPELOVÁ SEČ V LANOVKOVÝCH TERÉNECH 208
12.3. DVĚ OBNOVNÍ SEČE ZEVNITŘ POROSTU 209
12.3.1. Bádenská clonná seč 209
12.3.2. Kotlíková seč 210
12.3.2.1. Velikost kotlíků 212
12.3.2.2. Holosečný či clonosečný kotlík ? 214
12.3.2.3. K situování kotlíků v porostu 215
12.3.2.4. Jak se podílejí kotlíky na celkové obnově porostu? 215
12.3.2.5. Rozvíjení porostní obnovy z kotlíků (jejich rozšiřování) 216
12.3.2.6. Kotlíky pro meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) 218
13. POSTAVENÍ HOLÉ SEČE V EKOLOGICKÉM LESNICTVÍ 220
14. MO?NOSTI PŘECHODU OD LESA VĚKOVÝCH TŘÍD KE STRUKTURNÍMU LESU BLÍZKÉMU PŘÍRODĚ V RÁMCI ETÁTU OBNOVNÍ TĚ?BY PASEČNÉHO HOSPODÁŘSTVÍ S VYU?ITÍM I VÝBĚROVÉ SEČE. 225
15. PLÁNOVÁNÍ OBNOVNÍCH TĚ?EB V DECENNIU NA LESNÍM HOSPODÁŘSKÉM CELKU (LHC) S PŘEVLÁDAJÍCÍM PODROSTNÍM HOSPODÁŘSTVÍM 230
16. ÚPRAVA ZAKMENĚNÍ A PŘÍPRAVA PŮDY - DŮLE?ITÉ FAKTORY PŘIROZENÉ OBNOVY 234
16.1. PO?ADAVKY DŘEVIN NA SVĚTLO NA ZAČÁTKU OBNOVY 234
16.2. BIOLOGICKÁ PŘÍPRAVA PŮDY 236
16.3. MECHANICKÁ PŘÍPRAVA PŮDY 237
16.3.1. Prostorové situování přípravy půdy v porostech 239
16.3.1.1. Příprava půdy v porostech bez podružného porostu 239
16.3.1.2. Příprava půdy v porostech s podružným porostem 241
16.3.2. Stručně k přípravě půdy pro některé dřeviny 243
16.4. NĚKTERÉ MO?NOSTI VYU?ITÍ CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ, ZEJMÉNA HERBICIDŮ 245
17. OBNOVNÍ SOUČÁSTI OKRAJOVÉ SEČE 248
17.1. VÝPOČTY OBNOVNÍCH SOUČÁSTÍ 250
18. ROZČLEŇOVÁNÍ POROSTŮ K OBNOVĚ - DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ 260
19. OBNOVNÍ POSTUPY V POROSTECH HLAVNÍCH DŘEVIN 264
19.1. VE SMRKOVÝCH POROSTECH A V POROSTECH S PŘEVAHOU SMRKU 264
19.1.1. Obecně o obnově smrčin 264
19.1.1.1. O druhové skladbě 264
19.1.1.2. Hlediska obnovní těžby 264
19.1.1.3. Obnovní postupy vhodné pro smrčiny 265
19.1.2. Speciální případy obnovy smrčin 266
19.1.2.1. Obnova smrčin výběrovou sečí na živných stanovištích 266
19.1.2.2. Obnova smrčin výběrovou sečí na kyselých až svěžích stanovištích 267
19.1.2.3. Obnova smrčin výběrovou sečí na stanovištích různě exponovaných 268
19.1.2.4. Obnova smrčin na mimořádně chudých, resp. suchých stanovištích 269
19.1.2.5. Neholosečná porostní obnova v horských smrkových porostech v polohách 900 - 1100 m n.m., tj. v 7. a na počátku 8. lvs 269
19.1.2.5.1. Způsob a rozsah výběru stromů k obnovní těžbě 270
19.1.2.5.2. Které stromy se těží? 271
19.1.2.5.3. Podpůrná opatření 272
19.1.2.6. Obnova ve vysokohorských polohách 8. lvs 273
19.1.2.7. Obnova smrkových monokultur středního věku silně poškozených loupáním a ohryzem jelení zvěří v různých polohách 276
19.1.2.8. Obnova smrkových ředin 281
19.2. V BOROVÝCH POROSTECH A V POROSTECH S PŘEVAHOU BOROVICE 282
19.2.1. O borovici 282
19.2.2. Obnova borovice výběrovou sečí 287
19.2.2.1. Obnova náhorního typu 287
19.2.2.2. Obnova pahorkatinného typu 288
19.2.2.3. Obnova ve smrko-borových porostech 289
19.3. V BUKOVÝCH POROSTECH A V POROSTECH S PŘEVAHOU BUKU 289
19.3.1. O buku 290
19.3.1.1. Tvorba nepravého jádra 292
19.3.1.2. K vývoji přírodních bučin 293
19.3.2. Pěstování a obnova buku 297
19.3.2.1. Clonná obnova buku a její "malá" kritika 297
19.3.2.2. Model "bezprobírkové" (trvalé) bučiny 300
19.3.2.3. Cílové stromy - těžba cílových tlouštěk 304
19.3.2.4. Pěstební opatření v některých starších bučinách 306
19.3.2.5. Převod bučiny na tvar blízký výběrnému lesu 308
19.3.2.6. Vnášení jiných dřevin do bučin 309
19.3.2.7. Poznatky o snižování výskytu "reakčního dřeva" u buku ve Francii 309
19.4. V DUBOVÝCH POROSTECH A V POROSTECH S PŘEVAHOU DUBU 310
19.4.1. O dubu 310
19.4.2. Neholosečné obhospodařování dubových porostů 311
19.4.2.1. Dub ve výběrném typu lesa 311
19.4.2.2. Obnova dubových porostů výběrovou sečí 313
19.4.2.3. Porovnání krátkodobé a dlouhodobé obnovy dubu 316
19.4.2.4. K vlivu podružného porostu na jakostní vývoj dubu 317
19.4.2.5. Stabilizační vlastnosti dubu a jeho zdravotní stav 318
19.4.2.6. Dvouvrstevné porosty dubu s jinými dřevinami 320
19.5. VE SMÍŠENÝCH POROSTECH JEDLE-SMRKU-BUKU, S DŮRAZEM NA JEDLI 321
19.5.1. O jedli 321
19.5.1.1. O původním výskytu jedle podle lesních vegetačních stupňů 322
19.5.1.2. O provenienčních příčinách proměnlivosti jedle 324
19.5.1.3. O některých vlastnostech jedle 327
19.5.1.4. Vztahy jedle k jiným dřevinám 328
19.5.1.5. K přirozené obnově jedle 330
19.5.2. O smíšených porostech sm+bk+jd 333
19.5.2.1. O jedli, buku a smrku v přírodních lesích 333
19.5.2.2. Přirozená obnova smíšených porostů sm+bk+jd 336
19.5.2.2.1. Obnova normálních smíšených porostů sm+bk+jd s vyšší účastí buku 337
19.5.2.2.2. Obnova normálních smíšených porostů sm+bk+bk s nižší účastí buku 343
19.5.2.2.3. Obnova smíšených porostů sm+bk+jd horšího hospodářského stavu 344
19.5.2.3. Závěr 345
20. POROSTNÍ VÝCHOVA VE SMYSLU PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESA 347
20.1. CO JE Z PŘIROZENÝCH RŮSTOVÝCH PROCESŮ PRO VÝCHOVU V HOSPODÁŘSKÉM LES DŮLE?ITÉ? 347
20.1.1. Autoregulační procesy ve výběrném lese 348
20.1.2. Autoregulační procesy v podrostním lese 352
20.2. ZÁSADY POROSTNÍ VÝCHOVY PROŘEZÁVKAMI S VYU?ÍVÁNÍM PŘIROZENÝCH RŮSTOVÝCH PROCESŮ 354
20.2.1. Ve smrkových porostech 357
20.2.2. V jedlových porostech (skupinách) 359
20.2.2.1. Výškově diferencované jedlové podrosty 360
20.2.2.2. Výškově vyrovnané nárosty (mlaziny) 361
20.2.3. V borových porostech 362
20.2.4. V bukových porostech 364
20.2.5. V dubových porostech 366
20.2.6. Nástin výchovy smíšených mlazin z kombinované obnovy na holinách 367
20.3. VÝCHOVA SMRKOVÝCH POROSTŮ PROBÍRKAMI 369
20.3.1. Proč strukturní výchova smrčin 369
20.3.2. Strukturní probírka 373
20.3.3. Skupinová probírka 383
20.3.3.1. Vývojová dynamika horizontální struktury 383
20.3.3.2. Účinky "stromových jednotek" 386
20.3.3.3. Provádění skupinové probírky 388
20.3.3.4. Strukturní probírka pohledem možné samočinné "přestavby" C-stromů 390
20.3.3.5. Je možná syntéza strukturní a skupinové probírky? 391
20.4. PROBÍRKY V JEDLOVÝCH SKUPINÁCH A MENŠÍCH POROSTNÍCH ČÁSTECH 391
20.5. PROBÍRKY V BOROVÝCH POROSTECH 392
20.6. PROBÍRKY V BUKOVÝCH POROSTECH 394
21. PŘIROZENÁ OBNOVA A ZVĚŘ 396
21.1. POKLES KVALITY PRODUKCE A PŘÍRŮSTU OKUSEM 396
21.2. OCHUZOVÁNÍ DŘEVINNÉ SKLADBY OKUSEM 397
21.3. ZPOMALENÍ PŘIROZENÉ OBNOVY OKUSEM 397
21.4. DŮSLEDKY MIGRACE JELENÍ ZVĚŘE 397
21.5. CO S TÍM? 399
22. ZÁVĚR 401
23. LITERATURA 404
24. REJSTŘÍK 422
OBSAH 429
publikování: legimi
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com