Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Těžba blíženců

(2.11.2003 15.22, Milan Košulič st.)

Jako "blížence" označujeme dva těsně vedle sebe rostoucí stromy (ČÍ?EK 1979). Lze u nich předpokládat, že si během mnoha desetiletí růstu v těsné blízkosti vytvořily bioekologicky příznivé soužití, jímž se v podstatě spíše podporují než si škodí. Prostě si na sebe "zvykly". Na to je možné usuzovat z výzkumu dlouho vedle sebe rostoucích stromů v nepříliš velké skupině. Jeden příklad z mnohých: v borovém porostu věku 35-48 roků (BISKARAWAYNYI 1958) měly stromy rozestup v průměru 1,8×1,4 m. Ze 77 zkoumaných borovic vytvářelo 37 jedinců 11 bioskupin (48 %). Zatímco 37 "srostlých" jedinců mělo objem 9,235 m³, 40 jedinců "nesrostlých" jen 4,976 m³.

Za předpokladu přibližně stejné kvality dvou (či několika) vedle sebe rostoucích stromů (blíženců), ale různé tloušťky, tedy i různého přírůstu, bude nesporně zajímavé vědět, jak by se vyvinula jejich celková objemová produkce po těžbě jednoho z nich, příp. ponechání obou stromů k dalšímu růstu. Orientační představu o tom lze získat modelovými přírůstovými (výnosovými) kalkulacemi.

celý článek

Uplatňuji tyto předpoklady:

• typ stromu: slabý = a), tlustý = b),
• oba stromy patří do téže stromové třídy (k zařazení do stromové třídy slučuji stromy předrůstavé s úrovňovými do jedné stromové třídy),
• taxační hodnoty slabého a tlustého stromu jako v tabulkách 1 a, b,
• dva soubory variant : A - slabší strom má nižší přírůstové procento (dále jen p%) než tlustší strom, B - slabší strom má vyšší p% než tlustší strom,
• po vytěžení jednoho stromu se u zbývajícího zvýší p% v důsledku uvolnění o 20%,
• p% sledovaných stromů je průměrnou hodnotou za konkrétní sledované období,
• přírůstová perioda se uvažuje jako doba od okamžiku výběrového rozhodnutí (pro všechny varianty stejný) po vytěžení stromu,
• pro výnosové kalkulace je objemové p% s jistou nepřesností ztotožněno s p% na výčetní základně (tj. plošným p%),
• cílová tloušťka 42 cm,

Byly uplatněny tyto výběrové těžební varianty:

• Aa: vytěží se slabší strom, tlustší se ponechá dorůst do cílové tloušťky a vytěží se,
• Ab: vytěží se tlustší strom, slabší se ponechá dorůst do cílové tloušťky a vytěží se,
• Ac: oba stromy se ponechají dorůst do cílové tloušťky a těží se postupně, jak ji dosáhnou,
• Ad: oba stromy se ponechají dorůst do doby, kdy slabší strom dosáhne cílovou tloušťku a pak se oba najednou vytěží,
• Ae: oba stromy se ponechají dorůst do doby, kdy tlustší strom dosáhne cílovou tloušťku a pak se oba stromy najednou vytěží.

Stejné těžební postupy jsou uplatněny u varianty B.

Z těchto kalkulací vyplývá:

Nejvyšší hodnoty součtu objemu stromů v době jejich vytěžení (ř.3) dosahují varianty Ad (4,88 m³) a Bd (4,08 m³), kdy oba stromy se vytěží najednou až po dosažení cílové tloušťky slabšího jedince, tj. za 30 roků u varianty Ad a 18 roků u varianty Bd. Tzn., že vyšší výnosový efekt je u varianty s nižším p% u slabšího stromu (A), což je logické, protože tlustší strom s vyšším p% přirůstá po delší dobu než slabší jedinec dosáhne cílové tloušťky. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tohoto ukazatele (ř.3) - objemového součtu vytěžených stromů - je mezi variantami Ad (4,88 m³) a Aa (3,05 m³), a to 1,83 m³ (rozdíl 38 %), zatímco mezi variantami Bd (4,08 m³) a Ba (3,05 m³) činí tento rozdíl jen 1,03 m³ (rozdíl 25 %). V obou případech jde o rozdíly podstatné.

U průměrné produkce vždy za dobu od počátku výběru po vytěžení obou stromu (ř.6) jsou mezi jednotlivými variantami značné rozdíly: od 0,16 m³/rok (Ad) po 1,79 m³/rok (Ab), tj. rozdíl 1,63 m³/rok (= 91 %) u skupiny A, od 0,23 m³/rok (Bd) po 1,84 m³/rok (Bb), tj. rozdíl 1,61 m³/rok (= 88 %) u skupiny B. Zatímco rozdíly mezi variantami uvnitř skupin (A nebo B) jsou velké, mezi stejnými variantami odlišných skupin jsou malé.

Nejvyšší hodnoty dosahuje PPBP u varianty Bb (1,84 m³/rok) a Ab (1,79 m³/rok), tj. s vytěžením tlustého stromu (který dosud nedosáhl cílové tloušťky) na začátku sledovaného období a ponecháním slabého stromu dorůst do cílové tloušťky 42 cm. V případě Ab dorůstá slabý strom do cílové tloušťky 26 roků, u Bb 16 roků.

Druhou nejefektivnější přírůstovou variantou (s malými odstupy od první varianty) je varianta Aa (PPBP = 1,63 m³/rok) a Ba (PPBP = 1,47 m³/rok), tj. vytěžení slabého stromu a ponechání tlustého dorůst do cílové tloušťky. V případě Aa dorůstá tlustý strom do cílové tloušťky 4 roky, u Ba 6 roků (u skupiny variant A má slabší strom nižší p%, tlustý strom naopak vyšší p%, u skupiny B je tomu naopak).

Zdánlivě výnosově nejvhodnější varianta Ac a Bc - každý z obou stromů se těží až po dosažení cílové tloušťky - zaujímá v obou případech až 4. pořadí podle PPBP (0,55 a 0,37 m³/rok).

Z orientačních výnosových kalkulací nevyplývá jednoznačná výhodnost té které varianty výběru C-stromu a poté jeho těžby ze dvou předmětných jedinců. Relativní optimalita závisí na použitém hledisku výběru:

Z hlediska co nejrychlejšího dosažení cílové tloušťky aspoň jednoho z obou předmětných stromů při současně dosti vysokém PPBP je poměrně nejvýhodnější varianta Aa a Ba (podpora tlustšího stromu vytěžením slabšího na počátku rozhodování), jelikož:

1. cílová tloušťka tlustšího stromu se dosáhne v daném příkladu u Aa za 4 roky, u Ba za 6 roků (tlustší strom má nižší p%), tj. za poměrně krátkou dobu, kdy předpoklad zachování p% se může skutečně naplnit,
2. dosáhne se druhý nejvyšší PPBP, jen o něco málo nižší než u varianty na 1. pořadí.

Varianty Aa, Ba také v zásadě odpovídají základnímu požadavku metody C-stromů, tj tomu, že jako C-stromy se vybírají zejména nejtlustší jakostní stromy, které se dle potřeby podporují uvolněním těžbou slabšího souseda.

Chceme-li však spíše podpořit stabilitu porostu dlouhodobějším ponecháním obou blízko sebe rostoucích úrovňových (resp. nadúrovňových) stromů (ve smyslu stabilizační účinnosti blíženců), pak využijeme variantu Ad, Bd s tím, že oba stromy se vytěží najednou až po dosažení cílové tloušťky původně slabšího stromu; to trvá 30 roků, když slabší strom má nižší p%, nebo 18 roků, když slabší strom má vyšší p%. Obě varianty pak poskytnou sice nejnižší PPBP (ř.7), ale nejvyšší celkovou produkci (ř.4). V takovém případě pak můžeme považovat oba stromy za "zdvojený C-strom". Mimo stabilizační důvod k tomu přispívá i další poznatek:

• při výzkumu výše přírůstu v závislosti na odstupu sousedních stromů bylo zjištěno (KENNEL 1966, ex POLENO 1999), že největší vliv na přírůst stromu a jeho dimenze neměl nejbližší sousední strom, ale až druhý nejbližší strom; druhé maximum vlivu měl čtvrtý a pátý strom, zatímco první, třetí a šestý strom měl relativně nejmenší vliv; "Aby nás tento výsledek příliš nepřekvapil, je třeba si uvědomit, jak často je ve smrčinách blízká dvojice úrovňových (popř. i nadúrovňových) stromů, prakticky stejného vzrůstu s minimálním vzájemným vlivem na přírůst", uvádí POLENO (1999),
• vytěžení jednoho z nich by oslabilo toho druhého (viz poznatky o skupinové probírce); taková dvojice již v podstatě tlustých stromů posiluje stabilizační kostru porostu; proto by se měly oba těžit co nejpozději a poté najednou, společně,
• ostatně i vyšší celkový výnosový efekt ponechání obou stromů k dalšímu setrvání v porostu mluví pro tento postup; při delší zmlazovací a obnovní době zmlazovaného porostu není příliš podstatné, že průměrná produkce obou těchto stromů bude nižší.

Závěr

Při modelových výpočtech stanovení vhodnosti obnovní těžby jednoho ze dvou blíženců se uplatnilo hledisko dosažení jisté cílové tloušťky jednoho z obou stromů nebo postupně obou stromů, tedy hledisko přírůstové. Je velmi pravděpodobné, že oba stromy si na sebe během déle trvajícího růstu vedle sebe (do mýtního věku) již natolik zvykly, že se vzájemně spíše podporují než škodí, nebo jsou k sobě přinejmenším tolerantní. Mimoto je rovněž pravděpodobné, že v porostu vytvářejí mechanicky stabilnější seskupení, odolnější proti větru než jednotlivě rostoucí stromy. Vše, co zvyšuje protivětrnou ochranu smrčin, je velmi vítané; většinou dokonce vítanější než zvyšování přírůstu některých stromů. To může být často případ tzv. blíženců, pokud jde o dva přinejmenším zcela zdravé stromy, i když oba nebo jeden z nich nemá přímo vynikající jakost, ale ještě jeví vnější známky jisté přirůstavosti. Modelové kalkulace naznačují dost výrazné výnosové rozdíly vyplývající z výběrových (těžebních) variant. Protože výnosově nejvýkonnější těžební varianta je ta, která ponechává oba stromy růst nejdéle, a přitom se uplatňuje nejdéle i stabilizačně, je vhodné ponechat oba stromy růst do doby, kdy slabší dosáhne cílovou dimenzi a poté je vytěžit najednou (varianta Ad, Bd).

Adresa autora:

Milan Košulič st., Město Albrechtice, K. Čapka 13, 793 95 Město Albrechtice

V databázi nebyl nalezen záznam požadovaných vlastností.

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com