Zvyšování objemové produkce dřeva

(16.11.2003 16.47, Milan Košulič st.)

Lesy poskytují obnovitelný zdroj suroviny. Proto, ale i pro všestranné využití dřeva, je žádoucí jeho produkci stále zvyšovat. To lze provádět mj. zvyšováním podílů vysoce produkčních dřevin v druhových skladbách lesů. Tento článek je zaměřen na jedli bělokorou jako nejproduktivnější středoevropskou dřevinu a hlavní problémy zvyšování její účasti v českých lesích.

V minulých stoletích bylo zvyšování objemové produkce dřeva předmětem neutuchajícího zájmu odborníků. ?ádný div. Dřevo totiž mělo mnohem širší využití než dnes a také jeho skutečná spotřeba byla enormní; sloužilo totiž i jako nejrozšířenější palivo. V posledních letech však zájem o zvyšování produkce dřeva jaksi utichá, ačkoliv se na druhé straně zvyšování jeho spotřeby ve střední Evropě silně propaguje. Dochází tudíž k diametrálnímu opaku toho, co se ještě v nedávné době kolem spotřeby dřeva odehrávalo.

V r. 2001 ve Francii A. MELARD předpověděl opakovanou nouzi o dřevo v nejbližších letech. O tom se začalo mezi odborníky diskutovat. Ačkoliv to bylo v době relativního nadbytku dřeva, kdy se údajně dokonce netěžil jeho běžný přírůst, všichni diskutující se shodli v tom, že produkci dřeva je nutné neustále zvyšovat, zejména v evropských průmyslových zemích. V tom směru by se dokonce měly dávat lesnímu hospodářství impulzy. A to pro zvyšování přírůstu a nová zalesňování nevyužívaných pozemků.

O zalesňování zemědělsky nevyužívaných pozemků se začíná více mluvit a psát, a snad i konat, ale o zvyšování přírůstu českých lesů jsem v posledních letech v odborném tisku nečetl snad jediný článek a už vůbec o tom neslyšel mezi lesníky nějakou debatu. Rád bych to tímto článkem poněkud napravil.

Zvyšování objemové produkce lesů vyšším podílem jedle

Víme, že ke zvyšování přírůstu lesů vede několik cest. Jednou z nejdůležitějších je druhová skladba lesních porostů na základě různého zastoupení lesních dřevin jako základních výrobních prostředků. Mladším kolegům jen připomínám dnes možná již zapomenuté akce z prvních let "budování socializmu" - rozsáhlé zakládání výsadeb rychle rostoucích dřevin, zejména topolů. Většinou skončily nezdarem, protože se pro naplňování nesmyslných čísel stranicko-vládního úkolu zalesňovalo topoly kdeco, tedy i zcela nevhodné pozemky.

V tomto článku se chci přidržet produkční účinnosti druhové skladby. A hlavně k tomu účelu připomenout dřevinu, která se zmíněného úkolu může vhodně ujmout - všem známou jedli bělokorou. Svými vlastnostmi je schopna zvýšit nejen objemovou produkci lesů, bude-li v nich dostatečně zastoupena, ale i tolik potřebnou porostní strukturalizaci a další pěstební a ekologické funkce.

Jedle se vyznačuje vedle vynikajících ekologických vlastností i dlouhým, do vysokého věku neutuchajícím přírůstem, je-li pěstována v jí odpovídající vícevrstevnaté porostní výstavbě. K takovému přírůstu se dokáže navrátit i po mnoho let trvajícím růstovém útlumu ve spodních porostních vrstvách. K tomu dodává SEITSCHEK (1978): "...Pak objemovou produkcí a ekologickou variabilitou převyšuje všechny ostatní dřeviny".

Výnosové schopnosti jedle

Zejména HORNDASCH (1993) uvádí o objemové produkci jedle řadu příkladů z různých částí Německa, Rakouska a z většiny ostatních evropských zemí, v nichž se jedle vyskytuje, jakož i o přímo "obrovském" růstu a rozměrech jedle v přírodních a výběrných lesích. Cituje mj. NOSKA a HOLZAPFLA (1954/1959, resp.1959), kteří na několika příkladech ukazují, jakého růstu je jedle schopna ve středofranckém prostoru chudém na srážky. Šlo o výšky okolo 40 m a výčetní tloušťky okolo 1 m ve věku mezi 150 a 200 roky.

KÄLBLE (1979) připomíná, že "...Při hodnocení výsledků je nutné si povšimnout, že právě zamokřená stanoviště, předurčená pro jedli, zůstávají nepovšimnuta. Orientační výnosové výzkumy o růstovém chování jedle KÜNSTELEa (1962), HASENMEIERa, KÄLBLEho (1966) a SEITSCHEKa (1967) opravňují k názoru, že i ve Flächenschwarzwaldu jedle rovněž na střídavě zamokřených problémových stanovištích převyšuje přírůstem smrk...".

OFFNER (294) prokázal přesvědčivým způsobem na základě hospodářsko-úpravnických výsledků na lesních úřadech Pforzheim a Huchenfeld vyšší výnosovou schopnost jedle proti smrku (v průměrném celkovém přírůstu - PCP):

lesní úřady	jedle	smrk	borovice	buk	dub
lesní úřady	m3
Pforzheim	10-15	9-13	5-10	5-8	4-7
Pforzheim	13,2	11,3	8,8	7,1	6,2
Huchenfeld	9-14	7-17	6-9	4-8	3-6
Huchenfeld	11,9	10,2	7,8	6,6	5,0

SCHMIDLE (1971) pozoroval na lesním úřadě Sigmaringen (Südwestalb), že: "...Vichřice v posledních letech ukázaly zřetelně menší odolnost smrku proti jedli. Přitom PCP smrku je o 1-2 m3 nižší než jedle..."

CERNY (1953) ukazuje a popisuje v obrázkové zprávě v r. 1953 na příkladu jedné 110leté skupiny stromů, co dokáže jedle na Gehrenbergu na území Bodamského jezera: "...Jedle objemu 6-8 m3 a více zde nejsou žádnou vzácností. Vyskytují se většinou jako předrosty zarostlé v mladších smíšených porostech a přes svůj věk mají ještě pozoruhodný přírůst..."

SCHEIFELE (1965) podrobně hodnotí v r. 1965 ve svém pojednání o plánování a výběru dřevin ve veřejných lesích Baden-Württembergu četné přednosti jedle, zejména její vysoký objemový a hodnotový přírůst a konstatuje, že její ztrátu nelze jinou dřevinou nahradit.

WAPPES (1896) se stále zasazoval o pěstební význam jedle ve Falci a aby dokázal, co může znamenat pro falcký les, poukázal na oddělení Glashald, kde v jedlové skupině bylo naměřeno ve věku 130-140 let výška až 40,5 m a výčetní tloušťka 77 cm u nejtlustších stromů.

MAYER (1985) uvádí, že (v Rakousku) nikoliv smrk, nýbrž jedle dosahuje v horském lese nejlepší růst v tloušťce a objemu.

KORPEĄ a VINŠ (1973): "...Ještě větší význam - zejména na stanovištích, která již nejsou příznivá pro smrkové hospodářství, má jedle z hlediska objemové produkce přednost. Vedle známé vlastnosti jedle být naší nejvýnosnější domácí dřevinou vyrovná se svými mechanicko-technickými a chemickými vlastnostmi dřevu nejčastěji používaného smrku. Vysoký a dlouho trvající růst jedle i ve vyšším věku a její odolnost k zastínění v mladším věku jsou přednosti, jimiž se vyznačuje proti jiným dřevinám..."

ASSMANN (překlad 1968) hodnotí produkci porostů s jedlí mj. takto: "Mezi výsledky württemberských výnosových pokusů..., které uveřejnil ZIMMERLE (1936), je zejména pozoruhodná produkce stejnorodých jedlových porostů čís. 54 a 55 (Oberndorf). Imponující je kruhová základna 912 m² a hmota hroubí 1470 plm pokusné plochy č. 55, která měla v přírůstkovém období ve věku 147 - 157 roků ještě přírůst 16,8 plm, který je po silných zásazích v následujícím období (157 až 178 roků) ještě vždy 12,4 plm. Ještě vyšší produkci lze očekávat v jedlo-smrkových a jedlo-smrko-bukových smíšených porostech."

HORNDASCH (1993) uzavírá své výnosové toulky evropskými porosty se zastoupením jedle, se zaměřením na její produkci, takto: "Jak dovolují rozpoznat informace z této kapitoly s mnoha příklady, je jedle na různých stanovištích Evropy schopna přírůstu, který není aspoň přibližně dosažitelný žádnou z domácích dřevin. Předpokladem takových špičkových výkonů je jí odpovídající pěstební obhospodařování; nejdůležitější podmínkou toho je, kromě odpovídajícího stanoviště, smíšení jedle s listnatými dřevinami, zejména s bukem ve skupinovitě clonných a výběrných porostních strukturách."

K dřívějšímu předpokládanému zastoupení jedle na území českého státu

Jedle se u nás v minulosti vyskytovala v přirozené druhové skladbě v druhém největším plošném zastoupení, hned po buku, 18 % (VOKOUN, 1995). V HS 31-47 15 % a v HS 51-59 dokonce 31 %. Podle stávajících návrhů cílové skladby se dnes jedli v těchto souborech přisuzuje účast jen 3,5 % a 7,6 % (zatímco smrk měl v přirozené skladbě v těchto souborech 0,7 % a 17,4 % a pro cílovou skladbu se u nich předpokládá účast 31 % a 56 %). Dokážu pochopit současné důvody pro tyto enormní rozdíly, ale nerozumím tomu, že alespoň slovně se nezdůrazňuje doporučení cílová procenta zastoupení smrku a jedle podle stanovištních podmínek a provozních možností vysloveně obrátit, a to přinejmenším v HS 51-59. Jsou k tomu opět důvody. Na mnoha místech lze totiž pozorovat její návrat k dobrému zdravotnímu stavu (revitalizaci): kmeny vtroušených jedlí obrůstají sytě zelenými větvemi, vrcholky jeví tendenci opět přirůstat, plodí a "jeví ochotu zmlazovat se", méně trpí parazity a škodlivým hmyzem. Je pravděpodobné, že více či méně končí období jejího "odumírání". Lze předpokládat a do budoucna doufat, že to bude trvalejší stav, pro jedli "blýskání na lepší časy". V podstatě by jedli neměla vadit vyšší frekvence sušších klimatických period, ke které se patrně schyluje, jen když budou klesat imise, a to lze očekávat.

Za vyšší podíl jedle v našich lesích

Z dojmu ze shora uvedených čísel o minulé a budoucí účasti jedle u nás se mi proto chce říci, že jedle by měla mít v cílové skladbě zastoupení podstatně větší, nejméně dvoj-, trojnásobné: v porostech, kde se vyskytuje byť jen vtroušeně intenzivní podporou její samoobnovy (zvláště oplocením několika semenných stromů a přípravou půdy pod nimi) a tam kde není, podsadbami. Vhodných míst k tomu je v lesích dostatek - od středně starých, již nahodilými těžbami prořeďovaných porostů po prořídlé mýtní porosty, nejlépe ovšem vždy tam, kde se již na takových místech vyskytují krycí houštiny z nejrůznějších dřevin, keře nevyjímaje. Pro kompenzaci výnosových ztrát v řídkých porostech ztrátami na přírůstu se jedle jako stinná a přitom vysoce výnosová dřevina hodí naprosto perfektně a zdaleka nejlépe. Mimoto nebude v zásadě drasticky vadit, když přitom z různých příčin (mimo škody zvěří) dojde k selhání její kultivace. V takovém případě neúspěšného vnosu jedle pod clonu starších a starých porostů by totiž nedošlo v podstatě k ničemu jinému než k návratu do stavu, který by v takových porostech stejně setrval i bez podsadeb jedle, tj. s výskytem více či méně produktivních redukovaných holin.

Aktuálnost doporučení zvyšovat zastoupení jedle v našich lesích je více než kdy jindy podpořena (snad) všeobecně přijatým úmyslem orientovat středoevropské lesnictví směrem k přírodě bližšímu. Neboť smíšené, více strukturované lesy, jako jeho stěžejní součást, jsou tím nejpříhodnějším prostředím právě pro pěstování jedle. Je však zjevné, že navrhované nízké cílové zastoupení jedle v našich lesích a naopak přemrštěné zastoupení smrku i tam, kde v přírodních lesích nerostl nebo byl jen vtroušený, neodpovídá bioekologicky zaměřenému obhospodařování lesů. Smrku je navrhováno mnoho, jedle naopak velmi málo.

Co hlavně překáží zvyšování účasti jedle v lesích

K většímu zavádění jedle do českých lesů je však třeba konstatovat jednu věc jako velmi podstatnou překážku. Nevím přesně, jak tomu je jinde, ale v mém okolí, kde žiji, tj. na území kolem Krnova, je jedle zvěří nejvíce ohroženou dřevinou. Mnohem více než buk a ostatní ušlechtilé listnáče. Je zvěří poškozována, ba ničena na každém kroku. Z náhodného styku s kolegy odjinud však předpokládám, že tomu je na mnoha místech v ČR s jedlí stejné (nebo podobné). ?asnu, když vidím, jak zdánlivě dokonalá biologická ochrana vysázených jedliček (např. z přísadby těsně ke komolenému smrku), perfektně chránící buk před okusem, pro jedli zcela selhává. Přesto, že srnčí a ovšemže i jelení zvěři doslova hrozí "vypíchnutí oka", když se "dere" na jedličku "obalenou" suchými či dosud zelenými a výslovně pichlavými větvičkami pod ochranným smrkem. Vidím, jak jedličky s terminálním výhonem chráněným repelentním nátěrem, jsou bočně v celé délce kmínků okusovány (někde dokonce i s nátěrem), tj. jen o něco méně škodlivě než při totálním okusu celého jedince. Nezbývá, než jedli všeobecně oplocovat. A to přesto, že se ví, jak je to drahé, pracné a náročné na údržbu a nicméně někdy selhávající pro časté poškozování celistvosti plotů. Kromě toho, co s mnoha nesoustředěnými, jednotlivě a v hloučcích rozptýlenými nálety jedle roztroušené po všech možných porostech, kde se jen sporadicky mateřské jedle vyskytují a kde by bez zvěře rozhodně masově a na velkých plochách přežily?

Co s poškozováním jedle zvěří?

Pro stále enormní poškozování jedle (ale i mnoha dalších dřevin) zvěří, a to přes léta více či méně úspěšně prováděné redukce početních stavů zvěře v českých honitbách, mne znovu napadá jedno lesnicky snad nejúčinnější a pravděpodobně i nejhospodárnější, leč "jinak" problémové řešení: jelena a ostatní velké kopytníky "vypudit" do záchovných obor ve všech kritických oblastech převodů smrčin na smíšené lesy a se srnčí zvěří postupovat v rámci obhospodařování lesa podle jedné ze 4 jednoduchých zásad barona Rotenhana v Německu:

žádné holé seče,
co největší druhová pestrost,
co možná největší věková a prostorová rozrůzněnost,
žádná zvěř.

K tomu říká VLAŠÍN (2002): "První tři zásady by jistě schválil každý lesník, i když je v praxi nehodlá dodržovat, tu čtvrtou odsoudí s tím, že zvěř k lesu patří. "To je nesmysl", reaguje na takovou námitku "lesní baron" Rotenhan. "Mám zjištěno, že na mých 1200 ha je únosné mít 0,5 ks zvěře, ale protože půlka srnce zde může jen těžko pobíhat, nechám vystřílet všechno, co sem přijde". Namítám, že ho sousedi musí mít rádi, když jim vystřílí všechnu zvěř, kterou v zimě přikrmují. "Na to jim odpovídám: přestaňte krmit, začněte střílet. Na mých pozemcích ročně odlovím 100 srnců a 140 divočáků"".

Když téměř všude, kde bychom chtěli vidět prosperující jedlová zmlazení a výsadby, hledíme místo toho na okusem každoročně poškozovanou jedli a pochopitelně již vůbec nevidíme ani zbytky bezpochyby velkého množství zničených náletových semenáčků, k názoru Rotenhana se plně přikláním. Při takových procházkách lesem hledíme do očí neúprosné pravdě: naplnění snu snad každého lesníka, mít les plný zmlazení, samozřejmě včetně jedle, a to bez ochrany proti zvěři, je prostě se spárkatou zvěří nemožné. Zvěř je očividně prokletím dnešního lesa věkových tříd v etapě přechodu na lesy blízké přírodě. Uvědomuji si, co všechno by se v lesích mohlo konat pro naplnění ekologické představy o botanicky i pěstebně skvělém lese, kdyby v něm nebylo zvěře. Do "omrzení" opakované a prosazované snížení stavů spárkaté zvěře na únosné, prý normované stavy, je beznadějným "mlácením prázdné slámy", neschopným v tom cokoliv vyřešit, protože nereálné. Novou ranou pod pás je stanovení minimálního stavu jelení zvěře na 10 ks na 1000 ha výměry lesního celku (včetně nově stanovených normovaných počtů ostatní spárkaté zvěře). Požadavek dosažení rovnovážného stavu mezi zvěří a lesem je ovšemže teoreticky naprosto správný, ale za daného stavu věcí nereálný. U nájemců honiteb k tomu není a nikdy nebude dostatek dobré vůle! A vlastníci honebních pozemků (LČR) nemají zatím žádnou možnost, to znamená především "odvahu" výrazně to ovlivnit; to znamená nemilosrdně zrušit nájemní smlouvu, kde opakovaně dochází k neúnosným škodám zvěří a k nutnosti provádět tam nákladnější ochranu lesa proti zvěři, než činí nájemné za honitbu.

Řešení oborními chovy spárkaté zvěře.

Ale řešení přece jen je nasnadě. Oborní chovy pro všechny druhy spárkaté zvěře, včetně zvěře srnčí, alespoň na přechodnou dobu 50-100 let, zrušení jejího volného chovu, a to mimo chovatelské oblasti s vynikajícími vlastnostmi pro něj. Na každé LS by mohlo být obor i několik podle přírodních podmínek a zájmu myslivecké veřejnosti. Obory pro mohovité jednotlivce i myslivecká sdružení. Netřeba do podrobností rozvádět. Oborní chov měl u nás skvělou minulost. Proč by se nemohla obnovit. Přinejmenším u státních lesů jsou pro to ideální podmínky. To však má háček: zlomit politickou moc myslivosti nad hospodářskými problémy obhospodařování lesů.

Kolik se ještě bude muset vystřídat ministrů na obou rozhodujících ministerstvech, ke kolika výměnám generálních ředitelů státních lesů a k jejich sebekritice nad nesplněnými představami o vyřešení škod zvěří u státních lesů ještě bude muset dojít, kolik mimosoudních i soudních sporů ještě bude nutno vést, kolik zlých slov bude ještě muset padnout mezi lesníky a myslivci, jak dlouho ještě budou LČR "sponzorovat" myslivost v pronajatých honitbách úhradou nákladů na ochranná opatření (kdy náklady na ochranu lesa proti škodám zvěří několikanásobně převyšují tržby z pronájmů), než se přijde na to, že s volně žijící spárkatou zvěří nelze uskutečnit tolik potřebnou velkorysou přeměnu stávajících lesů na lesy blízké přírodě, aby se mohly plně vyvíjet v duchu ekologických a ekonomických představ, koneckonců i v duchu státní lesnické politiky? Vnitřně se utěšuji tím, že po několika letech snad obnovené pětileté prověrky hospodaření na lesních majetcích, včetně podrobné revize dosahování stanovených podílů účasti MZD v lesích odhalí v tomto směru obnovní neúspěchy. A z nich pak snad státní správa vyvodí zásadní návrhy, co do územních rušení chovů spárkaté zvěře. A k oborním chovům by pak měl být jen krok. Prý nebude, říkají mnozí. Kdeže "zničit" nadvládu myslivosti. K tomu není zatím ani špetka politické vůle a bude-li vůbec kdy. A v "zahrání průšvihů do autu" jsme u nás mistry světa.

Než k tomu relativně "nejvhodnějšímu" dojde, "navádím" lesníky k jednomu snad možnému: "zapomeňte", že oplocenky jsou drahé, že jejich údržba je neméně drahá a organizačně náročná, a požadujte prostředky na oplocení každé jedlové výsadby a zmlazení a provádějte je. A všude, zejména kde se jedle vyskytuje třeba jen vtroušeně, zakládejte oplocenky kontrolní, abyste po letech disponovali nezvratnými důkazy o vlivu zvěře na porostní obnovu a druhovou skladbu vůbec. Ohromně to usnadní budoucí jednání při sporech. Snad se jednou na rozhodujících politických místech vyskytnou lidé, kteří budou vidět obrovskou škodlivost spárkaté zvěře na aktivity lesníků spojené s přeměnami druhové skladby lesa a jeho pěstováním vůbec. Ale zejména, že se snad konečně důkladně "rozhoupe" celá ekologická fronta a semkne se k rozhodnému boji za ozdravění lesů od zvěře. A dospěje se k historickému rozhodnutí.

Bojovnost nevládních ekologických hnutí ve prospěch Šumavy či jiných oblastí je (snad) užitečná, ale nikoliv "globální". Za takovou bych považoval intenzivní, ale skutečně intenzivní zájem o energické potlačování škodlivých vlivů zvěře na lesy. Zda vůbec bude někdo moci vykonat něco podstatně účinného pro zlepšení vlivu české myslivosti na lesy, pak to mohou být právě tyto ekologické instituce, jak se domnívám.

Zvýšit účast jedle v lesích jejím lepším pěstováním

Se vší skromností, pokud jde o mé znalosti pěstování jedle, tvrdím, že chyby v pěstování této dřeviny lze vidět snad na každém kroku. Předpokládám, že vyplývají a dále se vyjeví v probíhající diskusi na stránkách časopisu Lesu zdar. Odkazuji zde v této věci na ni.

Závěr

Zvyšování objemové produkce lesů je potřebná iniciativa lesníků, protože lesů a dřeva bude vždy zapotřebí v maximálně možném měřítku. V dlouhodobém pohledu by to mělo být zejména zvýšeným podílem domácí, výnosově spolehlivě doložené vysoce produkční dřeviny, jakou je nesporně jedle. Mimo svou vysokou produkci nabízí jako stinná dřevina i možnosti vysoce efektivně se podílet na členité, vícevrstevnaté porostní výstavbě, nejlépe vyhovující představě lesa blízkého přírodě. Zásadní překážkou rozšiřování jejího pěstování v českých lesích je však spárkatá zvěř. Řešit tuto věc snižováním jejích stavů na únosnou četnost je, po mnoha zkušenostech, neperspektivní. Ostatně dokladem takové pochybnosti jsou výsledky s týmž úmyslem v okolních zemích. Lepší řešení spatřuji ve zrušení volných chovů spárkaté zvěře a její převedení do dočasných záchovných obor, zakládaných na komerčních základech a pro širokou mysliveckou veřejnost.

Milan Košulič st.

Diskuse k článku Zvyšování objemové produkce dřeva

Přidat příspěvek

At last, someone who

5.5.2017 9.26, Alexandria insurance for teens

email: s9u948v3g1 (zavináč) mail (tečka) com, url: http://cue52.com/LA/Alexandria/alexandria-insurance-for-teens/

At last, someone who knows where to find the beef

Didn't know the foru

30.4.2017 15.52, sildenafil

email: 2y9itbhi (zavináč) hotmail (tečka) com, url: http://rbvonlineviagraproviders.top/

Didn't know the forum rules allowed such brilliant posts.

Home run! Great slug

29.4.2017 15.11, viagra online

email: 9qp6l1y237 (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://rbvonlineviagraproviders.top/

Home run! Great slugging with that answer!

Good job making it a

29.4.2017 12.00, sildenafil

email: rq8eachml (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://rbvonlineviagraproviders.top/

Good job making it appear easy.

Deep thinking - adds

28.4.2017 22.53, cheap viagra

email: yrhkfs6eqi5 (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://bestviagraonlinesales.top/

Deep thinking - adds a new dimension to it all.

Good points all arou

28.4.2017 9.06, buy viagra

email: 6fyhuv2b5 (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://buyviagrasimplynrx.top/

Good points all around. Truly appreciated.

Last one to utilize

27.4.2017 17.41, cheap viagra

email: 2sj5ltf3s (zavináč) hotmail (tečka) com, url: http://genericviagrapillsonline.top/

Last one to utilize this is a rotten egg!

Your article was exc

18.4.2017 19.04, auto insurance quotes Orem UT

email: ptlbfct8 (zavináč) mail (tečka) com, url: http://securevirtualoffice.com/UT/Orem/

Your article was excellent and erudite.

Learning a ton from

17.4.2017 7.57, car insurance Bentonville AR

email: e4i6nmpq (zavináč) yahoo (tečka) com, url: http://globalriskreport.info/AR/Bentonville/

Learning a ton from these neat articles.

Hot damn, looking pr

16.4.2017 17.04, free auto insurance quotes Bloomington IN

email: h22fiqrx1ah (zavináč) hotmail (tečka) com, url: http://stuartauctions.net/IN/Bloomington/free-auto-insurance-quotes/

Hot damn, looking pretty useful buddy.

Short, sweet, to the

15.4.2017 4.12, cheap auto insurance Newark DE

email: bphs96n0 (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://mtffellowship.org/DE/Newark/cheap-auto-insurance/

Short, sweet, to the point, FREE-exactly as information should be!

Yup, that'll do it.

15.4.2017 0.38, look auto insurance Acworth GA

email: rr2bf6gs (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://tantricoteatro.com/GA/Acworth/look-auto-insurance/

Yup, that'll do it. You have my appreciation.

So much info in so f

14.4.2017 7.11, http://medicijnenbestellen.top/viagra-online-beste

email: by70inuu7nh (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://medicijnenbestellen.top/viagra-online-bestellen-zonder-recept-plus.html

So much info in so few words. Tolstoy could learn a lot.

It's really great th

9.4.2017 4.47, http://gamecoinsfree.club/

email: r0otflr6 (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://gamecoinsfree.club/

It's really great that people are sharing this information.

If you're reading th

8.4.2017 14.02, http://freecoinsaccess.top/fifa-ultimate/fifa-ulti

email: dx72zuzhni (zavináč) outlook (tečka) com, url: http://freecoinsaccess.top/fifa-ultimate/fifa-ultimate-coin-generator/fifa-14-ultimate-team-coin-generator-2017/

If you're reading this, you're all set, pardner!

Articles like these

7.4.2017 2.39, http://billigecialis20mg.top/

email: 53lj4ludfur (zavináč) hotmail (tečka) com, url: http://billigecialis20mg.top/

Articles like these put the consumer in the driver seat-very important.

Marriage in Judaism

6.4.2017 2.13, viagra natural para hombres precios

email: 9k5imhky (zavináč) yahoo (tečka) com, url: http://comprarviagraonline.top/viagra-natural-para-hombres-precios.html

Marriage in Judaism is considered as the ideal human state. A woman without a man or a man without a woman is seen as incomplete. “Any man who has no wife lives without joy, without blessing, and without goodness.” (B. Yev. 62b). “A man who does not marry is not a complete person.” (Lev. 34a)

When you think about

5.4.2017 5.42, http://gamecheats.site/fifa/fifa-15-coin-generator

email: 0ic9uc3x (zavináč) hotmail (tečka) com, url: http://gamecheats.site/fifa/fifa-15-coin-generator-android/

When you think about it, that's got to be the right answer.

I'm impressed! You'v

5.4.2017 2.35, http://trycoingenerator.us/

email: 08u2ynates (zavináč) yahoo (tečka) com, url: http://trycoingenerator.us/

I'm impressed! You've managed the almost impossible.

This is great news!

3.4.2017 22.13, http://carinsurancezd.pro/TX/Desoto/cheap-full-cov

email: 691h5xt0e (zavináč) yahoo (tečka) com, url: http://carinsurancezd.pro/TX/Desoto/cheap-full-coverage-car-insurance/

This is great news! My question and really my hope is that the 2013 edition would be fully edited and all the errata in the 2012 edition would be corrected. I really do not see the point of continuing errata from year-to-year and publishing a PDF file 6 months after the book is released.I think the First Aid book is so well established that almost everybody taking Step 1 would buy it, so your company should not lose money if they spend time and money to correct the book.

Další

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com

Přírodě blízké lesnictví