Výnosový význam intenzity obnovní těžby
(29.3.2004 6.23, Milan Košulič st)
Snad pro každého, kdo jen trochu svědomitěji studoval lesnickou
fakultu, se kapitola o přírůstech v nauce o hospodářské
úpravě lesů stala v očekávání nastávající zkoušky tak trochu
zlým snem. Proto ani v lesnické praxi není nijak oblíbenou. Ale
„prokousat“ se jí je nezbytné, máme-li vážný úmysl
usilovat o maximalizaci výnosu svého lesa. Přírůst stromu a
porostu je totiž rozhodujícím hmotným základem jejich výnosovosti.
Mám v úmyslu přispět v tomto článku k prohloubení
poznatků o vlivu intenzity obnovní těžby na přírůst.
Je známo, že různé obnovní postupy se vyznačují různou obnovní
i dílčí obnovní dobou (dobou zmlazovací) a celkovými počty
těžebních zásahů během těchto dob. Tedy i různě intenzivním
poklesem zakmenění a proto i proměnlivou intenzitou obnovní
těžby, tj. různě velkým objemem hmoty těžené jedním zásahem. Lze
tudíž tušit, že to vše může mít (a také má) vliv na objemový přírůst
celého porostu. O tom se lze snadno přesvědčit v podstatě
jednoduchými modelovými kalkulacemi pomocí výnosových tabulek, které
obsahují přírůsty při změnách (snížení) zakmenění. Zkusme to:
Využijeme k tomu porovnání příbuzných, ale co do intenzity
obnovní těžby principiálně odlišných obnovních postupů: výběrové seče
a seče clonné. Každá z nich „je něco úplně jiného,
jak to konečně vyplývá i ze znění zákona (clonné seče a výběr)“
(POLENO, 1998); v čem tyto rozdíly spočívají?
seč clonná je obnovní seč sledující dosažení
přirozené obnovy lesa pod mateřským porostem jeho postupným
prořeďováním jen několika málo těžebními zásahy (2-4) zakončenými
domýtnou sečí, tzn. vesměs s krátkou zmlazovací dobou a s ne
příliš dlouhou dobou obnovní (do 30-40 let);
seč výběrová rovněž sleduje přirozenou
obnovu pod mateřským porostem, ale zpravidla v dlouhé
zmlazovací a obnovní době (OD delší než polovina obmýtí), tzn.
velkým, blíže neurčeným počtem těžebních zásahů nízké intenzity
(podstatně nižší než u clonné seče). s přednostním
zaměřením na plně zralé nebo tomu blízké stromy v rámci
absolutního a relativního zralostního výběru.
Právě většinou podstatný rozdíl intenzity jednotlivých těžebních
zásahů výběrové a clonné seče je vhodný k posouzení jejich vlivu
na celkový objemový výnos, příp. i jiné taxační veličiny pomocí
modelových kalkulací. Toho lze v podstatě nejsnadněji dosáhnout
využitím (odhadnutého) průměru přírůstových procent (pp%) skupiny
těžených stromů a redukované porostní zásoby (po těžbě).
Modelové kalkulace
Příklad 1: Obnovní těžba výběrovou sečí (VS)
nízké intenzity (přibližně ve výši běžného přírůstu)
1a) při správném výběru jednotlivých stromů
k obnovní těžbě
tj. tlustších s nižším průměrem přírůstových procent těžených
stromů, než se předpokládá u tenčích stromů.
Předpokládá se (údaje na 1 ha):
- porostní zásoba 450 plm s průměrným p% = 2,0 %,
- 5letá těžba (VS) = 40 plm s průměrným p% = 1 %.
Otázka: k jaké potenciální (nerealizované)
přírůstové ztrátě by došlo na vytěžených stromech a tím poté i na
redukované zásobě (po těžbě) ? (Ta by měla být co nejnižší)
Výpočet:
pp%: průměrné p% redukované zásoby (po těžbě): 450 ×
0,02 = 9; 40 × 0,01 = 0,4; 9 – 04 = 8,6; 100 ×
8,6/(450-40)=2,098 %,
Pz: pětiletá přírůstová ztráta na 40 plm vytěžených stromů:40
× 0,01 × 5 = 2 plm,
Př: pětiletý přírůst redukované zásoby: 410 × 0,02098 =
43,009 plm.
1b) při chybném výběru jednotlivých stromů
k obnovní těžbě
tj. tenčích s vyšším průměrem p%, než se předpokládá
u tlustších stromů.
Předpokládá se (údaje na 1 ha):
- porostní zásoba 450 plm s průměrným p% = 2,0%,
- 5letá těžba 40 plm s průměrem p% = 3,0%.
Výpočet:
pp% = 1,902 %,
Pz = 6,0 plm,
Př = 38,991 plm.
Při chybném výběru jednotlivých stromů k těžbě (v daném
případě tenčích stromů s vyšším pp%) nízké intenzity dochází
v tomto případě k větší ztrátě na přírůstu redukované
zásoby za dalších 5 let o 4,018 plm/ha.
Příklad 2: Obnovní těžba clonnou sečí s těžební
intenzitou 30% porostní zásoby
2a) při správném výběru stromů k obnovní
těžbě
tj. tlustších s pp% nižším, než mají tenčí stromy.
Předpokládá se (údaje na 1 ha):
- porostní zásoba 450 plm s pp%= 2,0,
- pětiletá těžbě 135 plm s pp% = 1,0 %.
Výpočet:
pp% = 2,428 %,
PZ = 6,75,
Př = 38,241 plm.
2b) při chybném výběru jednotlivých stromů
k obnovní těžbě
tj. tenčích s vyšším pp%, než mají stromy tlustší.
Předpokládá se (údaje na 1 ha):
- porostní zásoba 450 plm s pp% = 2,0 %,
- obnovní těžbě 135 plm s pp = 3,0 %.
Výpočet:
pp% = 1,571,
PZ = 20,250 plm,
Př = 24,743 plm.
Při chybném výběru jednotlivých stromů (v daném případě tenčích
s vyšším pp%) k obnovní těžbě vyšší intenzity (30 %
zásoby, tj. 3,38 × vyšší než při výběrové seči) dochází k vyšší
5ti leté přírůstové ztrátě redukované zásoby ve výši 13,498 plm.
Tab. 3: Přehled výsledků (objemové údaje v plm na 1 ha):
|
Obnovní postup
|
Typ výběru
|
Porostní zásoba
|
Obnovní těžba
|
Pp%reduk. zásoby a)
|
5letá přírůstová ztráta b)
|
5letý přírůst reduk.zásoby c)
|
|
m3
|
pp%
|
m3
|
% zásoby
|
pp%
|
Typ stromů
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
|
Výběrová seč A)
|
1a) správný
|
450
|
2,0
|
40
|
9
|
1,0
|
Tlustší s nižším pp%
|
2,098
|
2,00
|
43,009
|
|
1b) chybný
|
3,0
|
Tenčí s vyšším pp%
|
1,902
|
6,00
|
38,991
|
|
Rozdíly (1a-1b)
|
|
|
|
|
|
-2,0
|
|
0,196
|
-4,00
|
4,018
|
|
Clonná seč B)
|
2a) správný
|
450
|
2,0
|
135
|
30
|
1,0
|
Tlustší s nižším pp%
|
2,428
|
6,75
|
38,241
|
|
2b) chybný
|
3,0
|
Tenčí s vyšším pp%
|
1,571
|
20,25
|
24,743
|
|
Rozdíly (2a-2b)
|
|
|
|
|
|
-2,0
|
|
0,857
|
-13,50
|
13,498
|
|
Rozdíly (1a-2a)
|
Správný výběr
|
|
|
-95
|
-21
|
|
|
-0,330
|
-4,75
|
4,768
|
|
Rozdíly (1b-2b)
|
Chybný výběr
|
|
|
-95
|
-21
|
|
|
-0,330
|
-14,25
|
14,248
|
Z posouzení příkladů výnosových vlivů různé těžební intenzity dvou
rozdílných obnovních sečí - seče výběrové a seče clonné - provedených
správným a chybným výběrem co do přírůstavosti těžených stromů
vyjádřené průměrem jejich přírůstových procent (pp%), pomocí
modelových kalkulací, vyplývají tyto celkové závěry:
k větší ztrátě 5 letého běžného periodního přírůstu na objemu
vytěžených stromů (který by se realizoval, kdyby tyto stromy nebyly
vytěženy) dochází při vyšší těžební intenzitě, tj. u clonné
seče proti seči výběrové;
a to při správném výběru stromů k těžbě (s nižším pp%)
je tato přírůstová ztráta větší o 4,75 plm, tj. 3,375 ×
větší a odpovídá 1,05 % počáteční porostní zásoby, při nesprávném
výběru (s vyšším pp%) o 14,25 plm, tj. rovněž 3,375 ×
větší a odpovídá 3,16 % počáteční porostní zásoby; v obou
případech jde o výnosové ztráty podstatné, zejména jsou-li
promítnuty do velkých plošných výměr potenciálních možností
využitelnosti obou těchto sečí;
u clonné seče dokonce i při správném výběru stromů
k těžbě stále ještě dochází k vyšší přírůstové ztrátě na
redukované zásobě než u výběrové seče provedené chybným výběrem
stromů k těžbě, a to v daných příkladech o 0,75 plm,
tj. 1,019 × více;
lze předpokládat, že výběrová seč ve většině praktických
případů clonnou seč v objemové produkci značně předčí.
Jiné zajímavé výnosové a pěstební porovnání poskytne modelová
těžební kalkulace při sledování vývoje těžeb výběrovou a clonnou sečí
během předpokládaných obnovních dob.
Postatou výběrové seče co do výše objemu těžené
hmoty je zcela jednoznačně vymezení nejnižším možným těžebním
objemem, který je nutné v pravidelných intervalech nejméně
realizovat, aby se vývoj porostu trvale udržoval „v pohybu“
a porostní zásoba se v pokročilém věku porostu neúnosně
nezvyšovala. Jde tedy o trvale nízkou těžební intenzitu,
nejnižší z možných, která se přibližně shoduje s běžným
přírůstem porostu za těžební interval. V následující modelové
kalkulaci využívám pro přírůstové hodnoty smrkového porostu
s redukovanou zásobou (sníženým zakmeněním) ASSMANN-FRANZových
růstových redukčních tabulek (1963).
Podstatou těžební intenzity clonné seče pro
výnosové kalkulace mohou být mj. dílčí těžební procenta určená
vyhláškou č. 84/1996 Sb. v příloze č. 5 pro stanovení
decenálního etátu mýtní těžby pro jednotlivé hospodářské soubory se
shodným obmýtím a obnovní dobou. Pro výpočet těžební intenzity
komparativní clonné seče tato dílčí těžební procenta využívám - viz
tab. 3, sl. 7.
Tab. 2: Vývoj přírůstu, zásoby, zakmenění a obnovní těžby
výběrovou sečí ve výši periodního běžného přírůstu (mimo 1.
decennium) během 50 leté obnovní doby a 100 leté doby obmýtní (údaje
v plm na ha).
|
Věk porostu
|
Zásoba před těžbou (PZ)
|
Zakmenění před těžbou (z)
|
Běžný přírůst za 10 let (BP)
|
Poč.zásoba + přírůst (PR)
|
Těžba za 10 et (T)
|
Tabulková zásoba ke konci decennia
|
|
m3
|
% zásoby
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
|
71-80
|
586
|
0,90
|
158
|
744
|
60
|
8
|
745
|
|
81-90
|
684
|
0,91
|
140
|
824
|
140
|
17
|
821
|
|
91-100
|
684
|
0,83
|
116
|
800
|
116
|
15
|
881
|
|
101-110
|
684
|
0,78
|
96
|
780
|
96
|
12
|
926
|
|
111-120
|
684
|
0,74
|
81
|
765
|
81
|
11
|
958
|
|
Sa
|
684
|
0,74
|
591
|
1177
|
493
|
|
|
Průměrný věkový přírůst hlavního porostů za 120 let = 9,80
plm/ha/120r.
Tab. 3: Vývoj týchž taxačních veličin jako v tabulce 2, ale
při obnovní těžbě clonnou sečí podle dílčích těžebních procent během
50tileté obnovní doby a 100leté doby obmýtní (údaje v plm na
ha).
|
Věk porostu
|
Zásoba před těžbou (PZ)
|
Zakmenění před těžbou (z)
|
Běžný přírůst za 10 let (BP)
|
Poč.zásoba + přírůst (PR)
|
Těžba za 10 et (T)
|
Tabulková zásoba ke konci decennia
|
|
m3
|
% zásoby
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
|
71-80
|
586
|
0,90
|
158
|
744
|
89
|
12
|
745
|
|
81-90
|
655
|
0,88
|
138
|
793
|
230
|
29
|
821
|
|
91-100
|
563
|
69,00
|
100
|
663
|
265
|
40
|
881
|
|
101-110
|
398
|
0,45
|
54
|
452
|
303
|
67
|
926
|
|
111-120
|
149
|
0,16
|
10
|
159
|
159
|
100
|
|
|
Sa
|
0
|
|
460
|
1046
|
1046
|
|
|
Průměrný přírůst věkový hlavního porostu za 120 let = 8,71
plm/ha/120r.
Z výpočtů lze odvodit tyto tendence změn sledovaných veličin při
obnově výběrovou sečí (tab. 2) ve výši periodního běžného přírůstu
v porovnání s obnovní těžbou clonnou sečí ve výši dílčích
těžebních procent (tab. 3)
Těžba: Důsledkem nízké těžební intenzity při
výběrové seči je skutečnost, že těžba se při ní realizuje během 5
decennií ve výši necelých 50 % (přesně 47,13 %) z těžby clonnou
sečí. Ekonomicky více či méně záporně se tím ovlivňuje vlastní
výrobní proces. Totiž menší koncentrací těžené hmoty a v důsledku
toho i větším počtem pracovišť při jinak stejném těžebním etátu.
Kromě toho tato okolnost znamená i to, že případně vyšší
zastoupení výběrových sečí s menší objemovou výtěžností na
jednotku plochy provozní jednotky vyžaduje v určitém počtu
jiných porostů kompenzační těžbu podstatně vyšší intenzity, aby
umožnila naplnění etátu mýtní těžby dle LHP, a to většinou holými
sečemi, pokud na naplnění etátu mýtní těžby vlastník lesa trvá.
Zakmenění: Při výběrové seči klesá tak pozvolna,
že ještě v posledním decenniu obnovní doby dosahuje „dobrého“
stupně 0,74. Při něm se nejen zachovávají ještě relativně příznivé
podmínky pro pokračování přirozené obnovy, ale ani se podstatně
nezvyšuje ohrožení porostu větrem. Dokonce může docházet i ke
zvýšené odolnosti smrkových porostů proti větru. Poměrně dlouho
trvající pomalá obnovní těžba totiž k tomu může přispívat
návykovým efektem. Naproti tomu při clonné seči klesá zakmenění
mnohem rychleji, takže v předposledním decenniu (4.) dosahuje
stupně 0,45 a na začátku posledního decennia jen stupně 0,16.
Přibližně od poslední třetiny obnovní doby bývají tudíž smrčiny
obnovované clonnou sečí ohrožovány větrem velmi výrazně.
Přírůst: Za 5 sledovaných decennií obnovní doby
činí u výběrové seče 128 % přírůstu oproti clonné seči. Zatímco
u výběrové seče dosahuje i v 5. decenniu od počátku
obnovy ještě 81 plm/ha/10 r., u clonné seče to je jen 10
plm/ha/10 r., tj. jedna osmina. Celkový přírůst věkový hlavního
porostu za obnovní dobu činí u výběrové seče 101 % počáteční
zásoby, u clonné seče to je 78 %. Průměrný přírůst věkový
hlavního porostu za celou produkční dobu 120 let činí při využití
výběrové seče 9,80 plm/ha, 113 % téhož přírůstu při clonné seči.
Porostní zásoba: Je při výběrové seči po celou
dobu obnovní na stejné objemové výši (ovšemže jen teoreticky
v modelovém případě, prakticky by kolem počáteční zásoby
víceméně oscilovala), ačkoliv s klesajícím počtem stromů se
zvyšující se hmotnatostí. To znamená, že při výběrové seči, neznající
v podstatě domýtnou seč, zůstává na konci obnovní doby konečná
zásoba stále vysoká k pokračující produkci. Zásoba začne klesat
teprve tehdy, když periodní běžný přírůst poklesne pod mez ekonomické
těžitelnosti, např. pod 80 plm/ha/10 r., a těžba nadále již setrvává
nad touto hranicí. Naopak clonnou sečí se porostní zásoba na konci
doby obnovní domýtnou sečí zcela likviduje.
Celková produkce: V součtu konečné zásoby a
těžby, resp. počáteční zásoby a přírůstu za obnovní dobu je obnovní
těžba výběrovou sečí 113 % téhož ukazatele u clonné seče.
Na první pohled nejde o výrazný produkční rozdíl. Ten se však
může velmi reálně dále podstatně zvětšovat pokračujícím přírůstem na
stále ještě vysoké zásobě po skončení sledované 50 leté obnovní doby
(v modelovém příkladu ve výši 684 plm/ha) při pokračující výběrové
seči.
Při posuzování vlivu těžební intenzity na přírůstové veličiny
porostu je rovněž vhodné vědět, za jakého stavu redukované zásoby je
tato schopna nahradit světlostním přírůstem jednak úbytek přírůstu na
vytěžených stromech, jednak objem vytěžených stromů samotných.
Příklad: Při zásosbě 400 plm/ha se vytěží 100
plm/ha s průměrným pp% = 1,5 %; následná desetiletá ztráta
přírůstu na tomto objemu těžby činí 15 plm/ha /100 × 1,5 : 100
= 1,5 × 10); zbývajících 300 plm/ha redukované zásoby pokytne
při průměrném pp% = 1,0% desetiletý přírůst ve výši 30 plm/ha; to je
náhrada více než dostačující (dvojnásobná);
K úplné náhradě vytěžených stromů včetně jejich potenciálního
(nerealizovaného) přírůstu za dalších 10 let, tj. 100 + 15 plm =
úbytek 115 plm by při redukované zásobě mohlo dojít světlostním
přírůstem jen tehdy, kdyby disponovala (ročním) pp% ve výši 3,83 plm;
takového přírůstového procenta je však sotva která porostní zásoba se
sníženým zakmeněním na 0,4 vůbec schopna (vypočtené pp% je podle
ASSMANN-FRANZových tabulek pro daný případ 1,38).
Z tabulky 3 je zřejmé, že při postupném poklesu zakmenění clonnou
sečí běžný přírůst redukované zásoby není následně schopen úbytek
zásoby těžbou nahradit, a tudíž dochází na konci doby obnovní
k jejímu absolutnímu poklesu pokračující těžbou až k nulovému
stavu. U výběrové seče tomu tak samozřejmě není, protože se
soustavně těží jen to, co přiroste. Čistě teoreticky pak porostní
zásoba po težbě zůstává stále stejně vysoká.
Výnosová bilance a podmínky pro dlouhodobé udržení příznivého
stavu porostního prostředí pro přirozenou obnovu a pokračující
autoregulační pochody v podrostu (nové generaci lesa) jsou
zřetelně lepší při výběrové seči než clonné seči se standardním
vývojem těžební intenzity a zakmenění dle těžebních procent. Přitom
je třeba dodat, že při standardní clonné seči by obnovní doba byla
nejméně o 10, spíše 20 let kratší, než byla použita v modelových
příkladech, a tedy i výsledky sledovaných výnosových ukazatelů
by byly méně příznivé.
Právě výběrová seč svou přímo deklarovanou nízkou těžební
intenzitou nejlépe vyhovuje dávno známému požadavku pozvolných
těžebních zásahů, když se má dařit přirozená obnova, zvláště na
úrodných stanovištích. K tomu říká KONIAS (1951): „Tyto
zásahy nesmějí být náhlé, nýbrž povlovné s časovými intervaly.
Zvěčnělý přítel, kolega ŠPILAR ze Solnice, nazval je velmi výstižně
'šimráním'. (...) Pozvolna uvolňované smrky se stejnoměrnou, hluboko
nasazenou korunou stávají se během času rovněž větruvzdornými.“
O téměř 50 let později napsal POLENO (1999): „Mohu
potvrdit ASSMANNovo (1961) stanovisko, že pro zahájení porostní
obnovy postačí jen velmi mírné snížení zakmenění na úroveň kritické
výčetní základny, při které přírůst porostu neklesne pod 95 %
stanovištně podmíněného přírůstového maxima. (...) Zásadně platí, že
čím pomaleji, opatrněji a v menších objemech (třeba v kratších
intervalech) se dřevo z lesa odnímá, tím lépe pro rovnoměrné
toky elementů i energie pro veškerý život v lesním
ekosystému.“ Dodávám, že výslovný požadavek rovnovážné
těžby s přírůstem porostu obsahuje i REININGERova „těžba
cílových tlouštěk“.
Závěr
Je jisté, že stupňující se intenzita těžby vede ke snižování
produkující zásoby. Při standardních clonných sečích redukovaná
zásoba pak není schopná nahradit světlostním přírůstem objemový
úbytek vznikající těžbou. Čím je kratší obnovní doba, tím rychleji
porostní zásoba směřuje clonnými sečemi k nulovému stavu a
zkracuje se doba využitelnosti objemového, ale i zde
nezmiňovaného hodnotového přírůstu. U výběrové seče po dlouhou
dobu k poklesu produkující zásoby nedochází, jelikož se těží jen
do výše jejího přírůstu za návratnou dobu obnovní těžby. Vliv clonné
seče na přírůst obnovovaného porostu je mnohem nepříznivější než
u výběrové seče. Podobně je tomu u porostního zakmenění. To
klesá clonnou sečí rychleji než sečí výběrovou, a tudíž i rychleji
se zhoršují podmínky pro pokračující přirozenou obnovu. Nižší těžební
intenzitu lze tedy hodnotit výnosově i pěstebně jako příznivější
součást obnovních postupů než těžební intenzitu vyšších objemových
hodnot. Proto lze kladně hodnotit i výběrovou seč jako
zástupkyni obnovní těžby s relativně nejnižší možnou intenzitou. Částečně převzato z Arena Flowers Voucher Codes
Únor, 2004
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com