Do diskuse k článku J.Metzla o jedli
(7.4.2004 6.30, M. Košulič st.)
1) Podle mého názoru J. METZL ve svém článku (odkaz na článek)
dobře vystihl povahu stanovišť a porostů, kde by se o obnově jedle (ať přirozené či umělé) mělo uvažovat přednostně. K tomu však jednu nikoliv nepodstatnou poznámku: není vhodné kultivovat jedli byť do polostínu (v raném věku silnějšího), zpravidla kotlíků nebo přirozených porostních mezer a světlin, což jsou zcela nejběžněji vyhledávaná místa pro ni, pokud tam v jejím bezprostředním růstovém prostředí nejsou některé doprovodné dřeviny, v raném stadiu nejrůznější pionýry (bříza, jíva, jeřáb aj.) nevyjímaje, ba přednostně. Je ovšem jisté, že nejhorším prostředím pro jedli je holina bez krytu pionýrů alespoň v trochu hustších skupinách vytvářejících ochranný "porost". Takový ochranný kryt - krycí houštinu - jedle ke svému optimálnímu vývoji vysloveně vyžaduje i v mýtních (či skoro mýtních) porostech. Výsadbě jedle do "holých" kotlíků či prořídlých smrčin (každého věku) prostých jakéhokoliv podrostu je vhodné se vyhnout. Je jedinou věcí, podle DANNECKERa (1955), s kterou se musí v zacházení s jedlí spěchat: takovou krycí houštinu včas, rychle založit a jedli kultivovat teprve do ní. Vytvoří se třeba ploškovým výsevem včas sklizeného a rozmačkaného jeřábu (do poloviny srpna), výsevem klenu do stejných plošek, ano i lípy, nebo sadba olše a osiky v řídkém sponu (2,5-3tis./ha). Až tam tyto dřeviny vzrostou do 1-2 m, doplní se jedle. Proto by se jedlí měly přednostně vysazovat taková místa s všemožnou přízemní vegetací, která v porostních mezerách jíž existují a jiná trpělivě připravovat. Kde se již jedle v "halových" smrčinách bez podrostu vyskytuje, je vhodné takovou krycí houštinu vytvořit dodatečně stejným postupem jak uvedeno shora. Pochopitelně vhodným prostředím pro jedli jsou i mezery v mlazinách různých hospodářských dřevin, tedy i ve smrku a borovici; nejlépe ale, když se v nich na sadebních místech vyskytuje příměs i jiných, třeba pionýrských dřevin. Čili: místa pro jedli se poctivě vyhledávají, příp. připravují.
2) Jedli již několik staletí (a dodnes) decimuje zvěř. To vyplývá z bezpočtu příspěvků mnoha autorů v běhu času, jak přibývalo lesnické literatury a o tomto tématu zvláště. Nehodlám rozvádět již trapně známý a ještě trapněji nevyřešený problém. Neboť, mimochodem, jde o důkaz, jak všemocnou je zábavní činnost relativně mikroskopické skupiny lidské společnosti, zvaná myslivost. Protože je naprosto v nedohlednu, že by víceméně ustoupila do pozadí mj. i ve prospěch jedle, nezbývá než jedli i nadále chránit i uměle plotem. A tady rovněž doporučuji místo všemožných malých oplocených jedlových sadeb a zmlazení oplocovat celé porosty, jak se o věci zmiňuje J. Metzl. V tom odkazuji na svůj článek ve Světě myslivosti č.1/04 a diskusní příspěvek k tomu tématu od Ing. Veškrny, zařazený pouze do internetové diskuse Světa myslivosti. Každý nechť si sám provede potřebné nákladové kalkulace s "velkými" a "malými" ploty. Já jsem vypočítal 5leté náklady na ochranu kultury s 15% jedle ve třech pětiarových oplocených skupinách a s další individuální ochranou rovněž 15% buku a se smrkem na zbytku plochy ve výši 54000 Kč/ha. Naproti tomu ochrana 20 ha plochy obnovované smrčiny oborním plotem v přepočtu na 1 ha 10800 Kč, tj. pětina předchozího nákladu. To znamená, že velkými ploty lze ochránit 5ti násobek lesní plochy proti dosavadním zvyklostem. A to snad stojí za úvahu. (Nevím, proč bychom měli mít obavy o spolehlivost velkých oplocených ploch při dobré kontrole a údržbě, když při oborních chovech zvěře se na oplocení jednoznačně spoléhá.)
(odkaz na článek J.Metzla)
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com