Objemová produkce některých obnovních postupů
(7.4.2004 6.20, Milan Košulič st.)
Úvod
O ekonomické prosperitě lesního majetku rozhoduje mj. i objemová
produkce dřevní hmoty, promítnutá do produkce hodnotové. Realizují se
různými druhy těžeb: nahodilými, výchovnými a těžbou obnovní. Je
pochopitelné, že různá intenzita, časové a prostorové situování
těžebních zásahů má vliv i na celkovou objemovou produkci.
Vzniká tudíž otázka, jak se v tom směru od sebe jednotlivé
těžební koncepce liší. Exaktní zjišťování výnosových rozdílů
jednotlivých obnovních postupů na základě přesných experimentů je
velmi obtížné. Proto se většinou disponuje jen dílčími výsledky,
často zatíženými jistými metodickými nedostatky. Dlouhodobá šetření
v mezích dlouhých obnovních dob za přísně srovnatelných podmínek
snad vůbec nejsou k dispozici. Jistou orientaci o tom však
mohou podat modelové kalkulace s využitím růstových tabulek
s redukovanými přírůsty podle zakmenění, např.
ASSMANN-FRANZových (1963) pro smrk. Taková modelová srovnávací
kalkulace objemové produkce pro sedm obnovních postupů ve smrkových
porostech jsou obsahem této práce.
Nástin problematiky
Základní požadavek trvale udržitelného hospodaření v lesích
spočívá v trvalém udržení porostní zásoby na každé dílčí ploše a
trvalé možnosti těžby dřeva, mimo trvalé poskytování ostatních funkcí
lesů. „'Rozhodnutí o způsobu těžebního postupu –
zda to bude seč clonná, skupinovitě clonná, výběrná nebo seč zaměřená
na dosažení určité cílové tloušťky – je přitom nepodstatné',
jak to jednoznačně formuloval např. MOSANDL (1993) a jak to již 50
let chápe i autor této studie“, napsal POLENO v r.
1998 ve své knížce „Výběr jednotlivých stromů k obnovní
těžbě v pasečném lese“. Je ovšem otázka, zda tomu tak je
i z hlediska objemové produkce.
Na konferenci o hospodářských způsobech vysokokmenného lesa
v r. 1971 konstatuje ČÍ?EK toto: „Z dosavadních
poznatků tedy vyplývá, že hospodářské a provozní způsoby se
pravděpodobně jen málo navzájem liší množstvím produkce, v některých
případech však mnohem výraznější kvalitou produkce. Ve specifických
podmínkách je možno konstatovat značné rozdíly ve stabilitě porostů a
bezpečnosti provozu. (...) Značně se však liší svými nároky na živou
práci.“
Odsunutím holé seče na vedlejší kolej přírodě blízkého
obhospodařování lesů se problematika objemové produkce lesa přesouvá
do rámce převážně podrostního a násečného hospodářského způsobu a
odvíjí se z těchto základních poznatků:
při snižování porostní zásoby během prořeďování porostu za
účelem jeho obnovy během obnovní doby sice přírůst celého porostu
klesá, nikoliv však úměrně se snižujícím se zakmeněním, ale
pomaleji; uplatňuje se přitom tzv. světlostní přírůst (tloušťkový a
tím i na objemu stromů) ze zvětšujícího se růstového prostoru
jednotlivých stromů;
překročí-li prosvětlení určitou mez, nemohou již stromy
dalšího zvětšení růstového prostoru využít a jejich tloušťkový,
resp. objemový přírůst se již dále nezvyšuje; mezní stupeň
prosvětlení (zakmenění), při němž běžný přírůst porostu klesá úměrně
(proporcionálně) se zakmeněním, nazval ASSMANN (1961) hranicí
proporcionality;
porostní clona tlumí v různé míře růst podrostu nové
generace lesa;
celková výnosová efektivnost podrostně (příp. násečně)
obhospodařovaného lesa je součtem přírůstu mateřského porostu a
potenciálního přírůstu podrostu.
Neholosečná těžba se realizuje při různých obnovních postupech
během různě dlouhé obnovní a zmlazovací doby a tudíž i s různou
těžební intenzitou, mimo proměnlivé vlivy stanoviště a druhové
skladby. Lze tudíž předpokládat, a výsledky dílčích výzkumů to
dokládají, že rozdíly uvedených produkčních faktorů mají vliv na
souhrnnou objemovou produkci různých obnovních postupů, protože se
promítají do různě velkého a dlouhého světlostního přírůstu
mateřského porostu a tlumení růstu podrostu pod vlivem snižujícího se
zakmenění. ČÍ?EK v této věci uvádí toto: „Je
pochopitelné, že při obnově ovlivňujeme hektarový přírůst, který je
základním produkčním ukazatelem, hlavně stupněm redukce porostní
zásoby během dílčí obnovní doby. Postup redukce závisí jednak na
hospodářském stavu porostu, jednak na potřebě přípravy příznivých
ekologických podmínek pro vznik a vývoj podrostu. Nelze tedy
srovnávat produkci rozpracovaného porostu s porostem plně
zakmeněným. Takové porovnání může mít význam jen v počáteční
přípravné fázi obnovy, v níž může přírůst do značné míry
nahradit úbytek, který by jinak vznikl snížením zakmenění.
Postupuje-li redukce dále, nemůže ani značný světlostní přírůst tuto
ztrátu nahradit. O to však ani nejde, protože úbytek přírůstu
mateřského porostu musí nahradit potenciální přírůst podrostu. Jde
o to upravit stav snížené porostní zásoby pěstebním výběrem tak,
aby při potřebné výši zásoby byl její přírůst za dílčí obnovní dobu
co nejvyšší. Je tedy zřejmě výhodné, mají-li ponechané stromy během
obnovní doby co nejvyšší přírůstavost, kterou vyjadřuje přírůst na 1
plm stromové hmoty nebo její reciproká hodnota, procento přírůstu na
objemu.“
Metodika výpočtů – modelových kalkulací
Cílem modelových kalkulací je orientační zjištění množství
souhrnné objemové produkce sedmi vybraných obnovních postupů pomocí
růstových tabulek (viz dále), a to za stejnou produkční dobu. Tu
představuje ve výpočtech věk porostu s nejdelší obnovní dobou a
tudíž i s nejdelším produkčním věkem v rámci vybraných
obnovních postupů. Zde je to 140 roků.
Jednotlivé obnovní postupy jsou pomocí redukčních tabulek pro smrk
kalkulovány v rámci:
jednotné bonity smrkového porostu 1,5 (absolutní výšková
bonita 34) při střední výnosové hladině (M),
obnovní doby (OD) 21-70 roků,
zmlazovací doby (dílčí obnovní doby) (ZD) 0 až 50 roků,
návratné doby (ND) 5-10 roků.
Dále jsou obnovní postupy definovány:
počtem obnovních polí (OP) (obnovním polem se rozumí pruh
porostu, na němž se v téže době provádí těžební zásah a
jednotně rozvíjí obnova většinou stejným způsobem /obnovním
prvkem/); v modelových výpočtech je obnovní pole vždy rovno 1
ha; celkový počet obnovních polí určuje kalkulační velikost porostní
plochy; proto se výsledné kalkulační údaje dělí počtem OP, aby se
získaly údaje pro 1 ha;
dobou zdržení vzniku náletu (z), tj. dobou od provedení
těžebního zásahu po nasemenění;
dobou zdržení růstu podrostu porostní clonou (zd);
zjednodušeně ji lze kalkulovat, jakoby nová generace vznikla pod
porostem o několik let později (ČÍ?EK, 1977); s přihlédnutím
k výzkumu ČÍ?KA jsem použil odhadové údaje podle poklesu
zakmenění během prořeďování porostu k obnově, např. 3, 5, 15
roků;
grafickým obnovním schématem (diagramem) s počty
obnovních polí a těžebních zásahů s postupnou redukcí zásoby
během zmlazovací doby; ve svislém směru diagramů jednotlivých
obnovních postupů je znázorněn stav porostu na jednotlivých
obnovních polích po provedení zásahu vždy v prvním roce
návratné doby; poslední těžební zásah na obnovním poli se shoduje
s posledním rokem doby zmlazovací; ve vodorovném směru je
znázorněn průběh obnovní těžby na jednotlivých OP během zmlazovací
doby;
K výnosovým kalkulacím jsou použity „Přírůstové
redukční tabulky po smrk“ (ASSMANN-FRANZ: „Tafeln für
optimale Bestockungsdichte und Zuwachs-Reduktionstafeln für
Fichte“, 1963) s údaji přírůstu podle stupně zakmenění od
0,4 do 1,1; pro nižší stupně zakmenění jsou přírůsty extrapolovány;
výpočty se týkají čistého smrkového porostu.
Postup výpočtů výnosových a obnovních ukazatelů (běžného přírůstu,
těžby, pohybu zásoby a zakmenění) mateřského porostu podle tabulek:
A) Při celoplošném výběru jednotlivých stromů k obnovní
těžbě (obnovní postupy 1 a 3)
v kalkulačním listu je vypočítán objem obnovní těžby
v plm s kůrou ve stromové hmotě za celou obnovní dobu na 1
ha, a to odděleně pro každý těžební zásah vždy na začátku návratné
doby počínaje věkem porostu na začátku obnovní doby;
výchozí zásoba má ve všech případech hodnotu zakmenění 0,9;
hmotový rozdíl k zásobě při zakmenění 1,0 je přičten jako
„úklidová těžba“ ke konečnému objemu obnovní těžby; jde
o poslední těžební zásah před vlastním zahájením obnovy, jehož
hmotový objem je zjednodušeně přičten k obnovní těžbě;
v obnovním postupu 1 – obnova těžbou cílových
tlouštěk (TCT) – je
zjednodušeně uplatněno jen osm těžebních zásahů do věku porostu 140
let jako jednotné časové srovnávací hladiny; ačkoliv porost vzhledem
k těžbě ve výši běžného přírůstu (počínaje třetím zásahem)
existuje i po dosažení věku 140 let (což odpovídá koncepci
TCT);
v obnovním postupu 3 jsou uplatněny těžební zásahy dle
těžebních procent podle vyhlášky č. 84/96 Sb., příl. č. 5
a to pro 40letou obnovní dobu při 100letém obmýtí;
dále je vypočteno zakmenění po těžbě jako podíl „skutečné“
a tabulkové zásoby a PBP za návratnou dobu dle tabulek; PBP je
vztažen k věku porostu v polovině návratné doby daného
zásahu a k vypočítanému zakmenění po těžbě na počátku návratné
doby; vypočtené hodnoty věku a zakmenění jsou pro vyhledávání
tabulkového PBP zaokrouhleny na nejbližší tabulkové údaje
(interpolace ke zpřesnění údajů jsem nepovažoval za nutnou pro malé
rozdíly); zásoba po těžbě na začátku návratné doby plus jí
odpovídající PBP je počáteční zásobou pro následující návratnou
dobu.
B) Při postupné redukci zásoby na jednotlivých obnovních
polích (obnovní postupy 2, 4, 5, 6, 7)
celkový objem těžeb a běžných přírůstů za celou obnovní dobu
je součtem těžeb a přírůstů na jednotlivých obnovních polích (OP),
jak zásahy na nich postupují během obnovní doby;
pro každé obnovní pole jsou hodnoty těžeb a přírůstů
vypočítány samostatně, a to postupně vždy z počáteční zásoby
obnovního pole vztažené k věku porostu na začátku obnovy
v obnovním poli;
těžba k počátku návratné doby je stanovena podle
těžebního procenta zvoleného úvahou (na rozdíl od těžebních procent
v obnovním postupu 3 s ohledem na obnovní postup a jemu
odpovídající zmlazovací dobu; jde o procento z počáteční
zásoby na začátku návratné doby (nikoliv na začátku zmlazovací
doby);
přírůsty a zakmenění jsou vypočítány jako ad A);
součet těžeb a přírůstů na jednotlivých obnovních polích je
poté vydělen počtem obnovních polí udávajícím výměru porostu a tak
získány údaje na 1 ha; celkový přírůst porostu za obnovní dobu je
vypočítán jako rozdíl celkové těžby a počáteční zásoby na počátku
obnovní doby na 1 ha, resp. jako součet běžných přírůstů na
jednotlivých obnovních polích za jednotlivá decennia obnovní doby.
U každého obnovního postupu jsou vypočítány a srovnávány tyto
výnosové údaje:
potenciální produkce podrostu (Ppo),
produkce předmýtního porostu (PP),
produkce mýtního porostu (PM) –
shodná s mýtní těžbou,
periodní běžný přírůst starého porostu za obnovní dobu s tím,
že:
produkce přemýtního porostu (PP) je převzata z tabulek
k věku, v němž je zahájena obnovní doba,
objemová produkce starého porostu (PM) je kalkulována za
obnovní dobu navazující na produkci předmýtního porostu (PP),
zbývající produkční doba navazující na dobu obnovní (do věku
140 let) je výnosově vyplněna potenciálním přírůstem podrostu, resp.
kultury na násečném obnovním prvku, a to od jejího vzniku do věku
140 let mateřského porostu jako srovnávací časové meze s využitím
redukčních tabulek (viz dále),
předpokládám vznik podrostu vždy na celé dílčí obnovované
ploše.
Potenciální přírůst podrostu je kalkulován pomocí dále uvedených
časových údajů takto:
zmlazovací doba (ZD),
doba zdržení vzniku náletu (z),
doba zdržení růstu podrostu porostní clonou (zd),
obnovní doba (OD),
průměrný věk podrostu za zmlazovací dobu (p),
doba dorůstání podrostu do produkčního věku starého porostu
140 let (d) – jde o věkový
rozdíl 140 minus věk starého porostu v době skončení zmlazovací
doby,
průměrný věk podrostu, k němuž je vztažena hodnota
potenciální produkce dle redukčních tabulek (k) –
je vypočítán takto:
tímto postupem je vypočítán průměrný věk podrostu na každém
obnovním poli; průměrný věk podrostu na celé porostní ploše je podíl
součtu průměrných věků na OP a počtu OP.
Celková objemová produkce porostu při různých obnovních postupech
je součtem dílčích hektarových objemových produkcí:
SaPp (140 r.) = Ppo + PP + PM
Použití ASSMANN-FRANZových redukčních tabulek v modelových
kalkulacích (vydání z r. 1967):
výšková bonita 34 (1,5 bonit. st.), střední výnosová hladina
„M“, str. 53,
zásoba počáteční = zásoba tabulková „VS/ha“
s kůrou (= stromová hmota s kůrou; pro hmotu hroubí bez
kůry nejsou v tabulkách všechny potřebné údaje),
objemová produkce předmýního porostu = „SU-VS“ (=
suma vyloučené hmoty s kůrou),
objemová produkce podrostu = „GVLS“ (=celkový
růstový výkon porostu ve stromové hmotě v kůře = „SU-VS +
VS/HA“),
běžné přírůsty (str. 69): „LFD.ZUW.“ (VFMS), (=
absolutní přírůstové hodnoty stromové hmoty v kůře, hodnoty pro
zakmenění pod 0,4 byly interpolovány).
Poznámka: srovnávací metoda pomocí tabulek „je sice
jednoduchá a rychlá, ale také nejméně spolehlivá. Růstové procesy
konkrétních porostů nedopovídají číselným údajům tabulkovým, které
představují průměry z rozsáhlých oblastí s různými ekotypy
dřevin a s různými způsoby hospodaření. Přitom právě běžný
přírůst je velmi citlivá veličina, což odpovídá matematickému tvaru
veličiny jako derivace“ (POLENO, 1999). Metodicky není
tedy použití tabulek pro daný účel zcela přesné a příhodné; na druhé
straně však umožňují sledovat vývoj zvolených taxačních veličin za
růstově absolutně stejných podmínek, jaké nelze v reálných
přírodních poměrech vůbec zajistit. Mimoto modelové kalkulace
nesledují absolutní přírůstové hodnoty, ale relativní výnosové vztahy
mezi srovnávanými obnovními postupy, a tomu způsob použití tabulek
plně vyhovuje.
Stručný popis porovnávaných obnovních postupů
1. Celoplošná obnova výběrovou sečí nízké
intenzity odpovídající „těžbě cílových tlouštěk“ (TCT)
Pro zjednodušení výnosových výpočtů a srovnávací účel je použita
varianta s návratnou dobou 10 let a s předem stanovenou
obnovní dobou 70 let, tj. v rozmezí věku porostu 70-140 let,
s osmi těžebními zásahy a s běžnými přírůsty jen pro
stanovenou obnovní dobu, ačkoliv se během tohoto postupu ve
skutečnosti realizuje i nadále během další existence porostu do
předem nestanovené doby (závislé na postupném dozrávání C2-stromů do
mýtní zralosti). Počínaje třetím těžebním zásahem se těžba provádí
„přesně“ ve výši běžného přírůstu za návratnou dobu
(první dva zásahy jsou úklidovou těžbou převážně negativním výběrem).
V reálném provozu při tomto postupu se obnovní doba předem
neurčuje, těžební intenzita odpovídá přibližně hodnotě PBP za
návratnou dobu, na středních až lepších bonitách 40 – 50 plm za
5-6 let.
Předpokládají se selekční těžební zásahy ve smyslu TCT.
V rámci 70ti leté obnovní doby se předpokládá zmlazovací doba 50
let, zpožděný vznik náletu o 5 roků, zdržení růstu náletu
odhadnuto s ohledem na dlouhodobé a jen pozvolna klesající
zakmenění mateřského porostu na 13 let, tj. nejdéle ze všech
porovnávaných obnovních postupů.
Vypočítaný průměrný věk podrostu k = 36 r., obnovní pole
= celý porost.
2. Okrajová seč clonná začínající násekem,
maloplošnou holou sečí výměry 1 ha
Obnovní doba 30 r., zmlazovací doba 12 r., návratná doba 6 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 85-115 r., z = 2 r.,
zd = 3 r.
Obnova na 1. OP je provedena holou sečí, na dalších OP clonnou
sečí třemi zásahy intenzitou 30-50-100 %.
Vypočítaný průměrný věk podrostu k = 41 r., na 1. OP
provedeno zalesnění, na dalších OP se předpokládá přirozená obnova, 5
OP.
3. Clonná seč skupinová
Obnovní doba 40 r., zmlazovací doba 30 r., návratná doba
10 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 80-120 r., z = 5 r.,
zd = 8 r.
Postupné zakládání clonných skupin na výšku porostu na celé ploše
porostu do cca 40 % její výměry s přechodem k obnově
jednotlivým výběrem mezi obnovovanými skupinami.
Obnova se rozvíjí v závislosti na 5ti těžebních zásazích
podle těžebních procent: 12-29-40-67-100.
Vypočítaný průměrný věk podrostu k = 38 r., 1 obnovní
pole.
4. Postupná okrajová seč holá maloplošná (1 ha)
Obnovní doba 21 r., návratná doba 7 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 90-111 r.
Obnova zalesněním ihned po těžbě;
Vypočítaný průměrný věk kultury k = 39 r., 4 obnovní
pole.
5. Okrajová clonná obnova s přesunutými
kotlíky
Obnovní doba 42 r., zmlazovací doba 21 r., návratná doba
7 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 80-122 r.; v kotlících
a mezi kotlíky zd = 4 r., mezi kotlíky z = 3 r.
3 holosečné kotlíky á 10 arů = 0, 30 ha, předsunuté okrajové
clonné seči na každém dalším OP, mezi kotlíky jednotlivý výběr třemi
zásahy intenzitou 30-50-100 %.
Kotlíky se zalesňují, mezi kotlíky přirozená obnova.
Vypočítaný průměrný věk nové generace (kultury + nárostů) k =
38 r., 5 OP.
6. Okrajová seč dvoufázová (se třemi zásahy)
Obnovní doba 30 r., zmlazovací doba 10 r., návratná doba
5 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 85-115 r.; z = 3 r.,
zd = 3 r.
Clonná seč třemi zásahy intenzitou 30-50-100 %.
Vypočítaná průměrný věk podrostu k = 37 r., 5 OP.
7. Okrajová seč třífázová (se čtyřmi zásahy)
Obnovní doba 42 r., zmlazovací doba 21 r., návratná doba
7 r.
Poloha obnovní doby ve věku porostu 80-122 r., z = 3 r.,
zd = 4 r.
Clonná seč čtyřmi zásahy těžební intenzitou 30-40-50-100 %.
Vypočítaný průměrný věk podrostu k = 35 r., 4 OB.
Výnosové kalkulace
Zkratky platné pro všechny případy
obnovních postupů:
CT = celková mýtní těžba v plm sk./ha (včetně „úklidové
těžby“ před zahájením obnovy),
CP = celkový přírůst mateřského porostu za obnovní dobu v plm
sk/ha,
Pphp = průměrný přírůst věkový mateř. porostu v plm
sk/ha,
průměrný věk nové generace lesa (kultury, podrostu-zmlazení)
= k = p+d = (ZD–z–zd):2+d,
Ppo = potenciální produkce podrostu ve věku k v plm
sk/ha,
PP = předmýtní produkce do doby zahájení obnovy mateř.
porostu v plm sk/ha,
SaP = celková objemová produkce do potenciálního věku porostu
140 r. v plm sk/ha,
SaPp = celkový průměrný přírůst věkový mateřského a nového
porostu v plm sk/ha,
Poznámka: výnosové výpočty nejsou pro jejich rozsah uváděny, jsou
uloženy u autora.
1. Celoplošná obnova výběrovou sečí nízké
intenzity odpovídající TCT
OD = 70 r. (70-140 r.), ZD = 50 r., ND = 10 r., ostatní viz nahoře
Výsledky:
a) CT = 613 + 59 = 672
b) CP (za OD = 70 r.) = 672 – 530 + 499 = 641 (kontrola: 582
+59 = 641)
c) PPhp = 672 + 499 = 1171 : 140 = 8,36
c1) k = (50-5-13) :2 + 140 – 120 = 16 + 20 = 36 r.
d) PPo = 271
e) PP = 286
f) SaP = 271 + 286 + 1171 = 1728
g) SaPp = 1728 : 140 = 12,34
2. Okrajová seč clonná začínající násekem (holou
sečí maloplošnou 1 ha)
OD = 30 tr., (85-115 r.), ZD = 12 r., ND = 6 r., ostatní viz
nahoře
Výsledky:
a) CT = 727 + 76 = 803
b) CP = 803 – 639 = 164
c) PPhp = 803 : 115 = 6,98
c1) k = Sk1-5/OP/ : 5 = (55+46+40+34+28):5 = 40,6 r. zaokr.
41 r.
d) PPo = 359
e) PP = 387
f) SaP = 359+387+803 = 1549
g) SaPp = 1549 : 140 = 11,06
3. Clonná seč skupinová
OD = 40 r. (80-120 r.), ZD = 40 r., ND = 10 r., ostatní viz nahoře
Výsledky:
a) CT =856 + 67 = 923
b) CP = 923 – 606 = 317
c) PPhp = 923 : 120 = 7,69
c1) k = (30-5-8) : 2 + (140-120) = 38 r.
d) PPo = 306
e) PP = 354
f) SaP = 306+354+923 = 1583
g) SaPp = 1583 : 140 = 11,30
4. Postupná okrajová seč holá maloplošná (1 ha)
OD = 21 r. (90-111 r.), ZD = 0, ND = 7 r., ostatní viz nahoře
Výsledky:
a) CT = 715 + 79 = 794
b) CP = 794 – 668 = 126
c) PPhp = 794 : 111 = 7,15
c1) k = S1-4/OP/ : 4 = 158 : 4 = 39 r.
d) PPo = 324
e) PP = 420
f) SaP = 324+420+794 = 1538
g) SaPp = 1538:140 = 10,98
5. Okrajová clonná seč s předsunutými
kotlíky
OD = 42 r. (80-122 r.), ZD =21 r., ND = 7 r., ostatní viz nahoře
Výsledky:
a) CT = 767 + 73 = 840
b) CP = 840 – 606 = 234
c) PPhp = 840 : 122 = 6,88
c1) k = S1-5/OP) : 5 = (49+46+39+32+25) : 5 = 38,2 zaokr. 38
r.
d)PPo = 306
e) PP = 354
f) SaP = 306+354+840 = 1500
g) SaPp = 1500 : 1240 = 10,71
6. Clonná seč okrajová dvouzfázová
OD = 30 r. (85-115 r.), ZD = 10 r., ND = 5 r., ostatní viz nahoře
Výsledky:
a) CT = 746 + 77 = 823
b) CP = 823 – 639 = 184
c) PPhp = 823 : 115 = 7,15
c1) k = S1-5/OP/ : 5 = 185 : 5 = 37 r.
d) Ppo = 289
e) PP = 387
f) SaP = 289+387+823 = 1499
g) SaPp = 1499 : 140 = 10,70
7. Clonná seč okrajová třífázová
OD = 42 r. (80-122 r.), ZD 21 r., ND = 7 r., ostatní viz nahoře
Výsledky :
a) CT = 764 + 74 = 838
b) CP (za OD=42r.) = 838-606 = 232
c) PPhp = 838 : 122 = 6,86
c1) k = S1-4/OP/ : 4 = 142 : 4 = 35 r.
d) Ppo = 254
e) PP = 354
f) Sap = 254+354+838 = 1446
g) SaPp = 1446 : 140 = 10,32.
Tabulka 1: Souhrnný přehled objemové produkce „starého“
a „nového“ smrkového porostu za produkční dobu 140 let
vybraných obnovních postupů
|
číslo řádku
|
obnov. postup
|
počet obnovních polí
|
obnovní doba (OD)
|
zmlazovací doba (ZD)
|
návratná doba (ND)
|
počet zásahů
|
prům. věk podrostu
|
potenc.produkce nového porostu
(podrostu)
|
předmýtní produkce mateř. porostu
|
obnovnví těžba mateř. porostu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
m3 s k.
|
%
|
m3 s k.
|
%
|
m3 s k.
|
%
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
|
1
|
1
|
1
|
70 (70-140)
|
50
|
10
|
8
|
36
|
271
|
100
|
286
|
100
|
672
|
100
|
|
2
|
2
|
5
|
30 (85-115)
|
12
|
6
|
6
|
41
|
359
|
132
|
387
|
135
|
803
|
119
|
|
3
|
3
|
1
|
40 (80-120)
|
30
|
10
|
50
|
38
|
306
|
113
|
354
|
124
|
923
|
137
|
|
4
|
4
|
4
|
21 (90-111)
|
|
7
|
4
|
39 1)
|
324
|
120
|
420
|
147
|
794
|
118
|
|
5
|
5
|
5
|
42 (80-122)
|
21
|
7
|
7
|
38
|
306
|
113
|
354
|
124
|
840
|
125
|
|
6
|
6
|
5
|
30 (85-115)
|
10
|
5
|
7
|
37
|
289
|
107
|
387
|
135
|
823
|
122
|
|
7
|
7
|
4
|
42 (80-122)
|
21
|
7
|
7
|
35
|
254
|
94
|
354
|
124
|
838
|
125
|
Pokračování tabulky
|
číslo řádku
|
obnov. postup
|
PP + CT: realizovaná objemová produkce
|
SaP: celková objemová produkce do věku
140 let
|
CP: celkový a prům. přírůst mateř.
porostu za obnovní dobu
|
Pphp: prům. přírůst věkový
mateř.porostu (vztažen k věku por. na konci OD
|
SaPp: celkový prům. přírůst věkový
mateř. + nového por.
|
|
|
|
Sa
|
roční prům.
|
%
|
m3 s k.
|
%
|
Sa
|
roční prům.
|
%
|
m3 s k.
|
%
|
m3 s k.
|
%
|
|
|
|
m3 s k./ha
|
|
|
|
m3 s k./ha
|
|
|
|
|
|
|
1
|
2
|
15
|
16
|
17
|
18
|
19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
|
1
|
1
|
958
|
6,84
|
100
|
1728
|
100
|
641
|
9,15
|
100
|
8,36
|
100
|
12,34
|
100
|
|
2
|
2
|
1190
|
8,5
|
124
|
1549
|
90
|
164
|
5,46
|
60
|
6,98
|
93
|
11,06
|
90
|
|
3
|
3
|
1277
|
9,12
|
133
|
1583
|
92
|
317
|
7,92
|
87
|
7,69
|
92
|
11,3
|
92
|
|
4
|
4
|
1214
|
8,67
|
127
|
1538
|
89
|
126
|
6
|
66
|
7,15
|
86
|
10,98
|
89
|
|
5
|
5
|
1194
|
8,52
|
125
|
1500
|
87
|
234
|
5,57
|
61
|
6,88
|
82
|
10,71
|
87
|
|
6
|
6
|
1210
|
8,64
|
126
|
1499
|
87
|
184
|
6,13
|
67
|
7,15
|
86
|
10,7
|
87
|
|
7
|
7
|
1192
|
8,51
|
124
|
1446
|
84
|
232
|
5,52
|
60
|
6,86
|
82
|
10,33
|
84
|
Poznámky: 1) průměrný věk kultury
Zhodnocení výsledků
Rozdíly vypočínaných taxačních veličin mezi jednotlivými obnovnímu
postupy jsou uváděny v % hodnot obnovního postupu 1 –
celoplošné výběrné seče (TCT) = 100 %
Celkový průměrný přírůst věkový mateřského a
nového porostu (SaPp), sloupec 25+26 tabulky:
V tomto hlavním výnosovém ukazateli jsou rozdíly hodnot
mezi srovnávanými obnovnými postupy (OP) v rozmezí 12,34 –
10,33 plm/ha, tj. 100 – 84 %, tj. rozdíl 2,01 plm/ha nebo
16 %. 16ti procentní výnosový rozdíl v SaPp mezi uvedenými
OP v neprospěch OP-7 lze považovat za dost významný k tomu,
aby se jeho praktická použitelnost zpochybnila. S výjimkou OP-3
(92 %) je u všech ostatních OP hodnota tohoto ukazatele
buď rovna 10 % nebo je rozdíl nad 10 %, což je rozdíl
ekonomicky příznivý.
Nejvyšší hodnotu SaPp má OP 1-TCT (100 %), nejnižší
hodnotu OP-7 (84 %). Poněkud překvapivé je to, že nejméně
efektivní není okrajové seč holá (OP-4), jak by se mohlo
předpokládat. Od relativně nejvýnosnějšího OP-1 se liší 11 %,
tj. o méně než některé clonné seče. To je zřejmě způsobeno tím,
že obnova porostu je v tomto postupu zahájena poměrně pozdě (ve
věku porostu 90 let) a obnovní doba je situována přesně symetricky
kolem mýtního věku 100 let. To znamená, že využívá nejvyšších
růstových tabulkových hodnot. Mimoto se vyznačuje nejvyšší produkcí
předmýtního porostu (147 %) a druhou nevyšší potenciální
produkcí mladého porostu –
nárostu, kultury (120 %).
Realizovaná objemová produkce (těžba) za celou
produkční dobu 140 let (PP+CT), sloupec 15+16+17:
Jelikož obnovní těžba se u OP-1 realizuje nejnižší možnou
těžební intenzitou, nepřekvapuje, že hodnota ukazatele PP+CT je
nejnižší právě u OP-1 (100 % = 958, resp. 6,84); nejvyšší
hodnotu má u OP-3 (133 %) a OP-4 (127 %). Rozdíly
ostatních OP proti OP-1 jsou značně vyrovnané (124-126 %).
Potenciální produkce mladého porostu (PPo),
sloupec 9+10:
Její závislost na průměrném věku podrostu se promítá do nejnižší
hodnoty objemové produkce u podrostu s nejnižším průměrným
věkem. Ten byl vypočítán u OP 7 – 35 r. , OP 1 – 36
r. kdežto nejvyšší průměrný věk a tudíž i nejvyšší hodnota PPo
je u OP 2 – 41 r. Rozdíly potenciální produkce mladého
porostu se pohybují v rozmezí 38 % (94-132 %, když 100 %
je u OP-1) Jde tudíž o nejproměnlivější ukazatel.
V modelových kalkulacích byl uplatněn nevýše optimistický
předpoklad, tj. vznik přirozeného zmlazení na celé porostní ploše.
A navíc s poměrně včasným začátkem zmlazování po první
obnovní seči, většinou do 2-3 let. U holé seče, resp. kombinace
holé seče s clonným postupem, dochází ke vzniku kultury na holé
seči ihned po těžbě a nevyskytuje se žádné zdržení v jejím růstu
porostní clonou. Těmito okolnostmi jsou znevýhodněny clonné seče
s dlouhou zmlazovací a obnovní dobou, zejména u OP 1, 2 a
4.
Celkový a průměrný přírůst starého porostu během
obnovní doby (CP), sloupec 20+21+22:
Vyznačuje se značnými rozdíly dosažených přírůstových hodnot
mateřského porostu, a to v průměru na 1 rok v mezích od
100 % (9,15 plm/ha) u OP-1, přes 87 % u OP-3 do
60 % u OP-2 a 7; celkové rozpětí rozdílů činí 40 %;
OP-1 a OP-3 dosahují v tomto ukazateli nejvyšších přírůstových
hodnot v průměru za 1 rok (100, resp 87 %); to dokazuje, že
nejvyšší využívání individuální stromové přírůstavosti se dosahuje
při jednotlivém výběru na celé ploše porostu při dlouhé zmlazovací a
delší návratné době.
Závěr
Z hlediska objemové produkce je z hodnocených obnovních
postupů nejefektivnější obnovní postup č. 1 –
těžba cílových tlouštěk, protože:
má nejvyšší celkovou produkci za sledované období (140 let),
má nejvyšší průměrný přírůst věkový mateřského porostu,
má nejdelší obnovní a zmlazovací dobu s nejpomalejším
poklesem zakmenění během obnovní doby; tím je co nejdéle využíván
produkční potenciál porostu k efektivnímu přírůstu, přitom
s nejdelším uplatněním autoregulačních procesů, podmínek pro
produkci nejjakostnějších sortimentů a pro postupnou přirozenou
obnovu, tj. s vedlejšími efekty vysokých potenciáních
ekonomických přínosů,
jedinou výnosovou nevýhodou OP- 1 (TCT), a to podstatnou, je
skutečnost, že za sledovanou (v daném případě 140letou)
podstatnou část celkové produkční doby porostů takto
obhospodařovaných se výnos realizuje nejnižším zpeněžitelným objemem
dřevní hmoty využíváním nejméně intenzivních těžebních zásahů; těžba
v těchto porostech se realizuje postupně, vícegeneračními
užitky.
Modelové kalkulace objemové produkce sedmi vybraných obnovních
postupů včetně postupné maloplošné okrajkové holé seče víceméně
potvrzují v úvodu uvedené konstatování J. ČÍ?KA, že „hospodářské
a provozní způsoby se pravděpodobně jen málo navzájem liší množstvím
produkce...“ V celkovém průměrném přírůstu věkovém
starého a mladého porostu se totiž holá seč liší od zde
nejefektivnější výběrové seče na bázi těžby cílových tlouštěk „jen“
o 11 % nižší produkcí, ostatní obnovní postupy v rozpětí
10 až 16 %; ze střednědobého hlediska celkového i průměrného
výnosu objemového výnosu, tj. za jednou generací dohlédnutelnou délku
obnovní doby, jde však o rozdíly značné, jelikož rozdíly mezi
sledovanými obnovními postupy se v celkovém a průměrném
periodním přírůstu za obnovní dobu pohybují v rozmezí 40 %.
Modelové výnosové kalkulace poskytují další důvody pro
diferencovaný výběr obnovních sečí v rámci obnovních podmínek a
mnohem masívnější využívání i obnovního postupu na bázi těžby
cílových tlouštěk, tj. těžbu v podstatě výběrového charakteru
nízké těžební intenzity.
Únor, 2004
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com