Zalesňování zemědělských půd
(29.11.2004 19.02, Milan Košulič st.)
Vracím se k tématu zmíněnému již v listárně v LP 9/2003, a to po shlédnutí několika zalesněných ploch z poslední doby a dvou porostů založených těsně po roce 1945 na bývalých "zetkách" v oblasti někdejšího LZ M. Albrechtice.
Nedávno jsem viděl zalesnění z doby před 5-10 roky několika malých i velkých polních parcel většinou na vysoce úrodných (řepařských) půdách. Na vysoký obsah živin v půdě lze usuzovat i podle enormně vyspělé buřeně a růstu dnes často již vyspělých mlazin. Šlo o porosty většinou stejnověké, maloplošně (v pruzích či šachovnicovitě) smíšené ze sadby snad všech místních dřevin, jedli, buk, douglasku a různé plané ovocné dřeviny nevyjímaje, zpravidla obohacené javorem a menší částí jiných dřevin z náletu.
Při veškerém zaujetí proti způsobu zalesnění těchto pozemků, jak je dále uvedu, musím zcela objektivně konstatovat, že po technické stránce bylo naprosto perfektní, vysoce úspěšné a působilo dojmem totálního pokrytí každé dílčí plochy dřevinnou biomasou. Stejně nápadné však bylo to, co mne z hospodářského hlediska nejvíce zajímalo, tj. značný, až vysoký výskyt málo tvárných až vysloveně nejakostních, ač většinou bujně rostoucích jedinců, zejména buku, dubu a borovice, zatímco náletový javor byl naopak většinou velmi pěkný. Špatnou jakost velkého počtu jedinců tvořily vidlice u buku, tlusté větve u borovice, neforemné tvary koruny dubů (mráz, zvěř) a obecně vyšší větevnatost většiny jedinců. Podle mého názoru se zde pěstuje, budoucí palivo, a to ještě špatné. Podle BERGMANa (Eberswalde, 1994) "má bukový porost na holinách (nejinak na Z-půdách - moje pozn.) charakter 'potěmkinovy vesnice'" (až 60% jedinců je vidličnatých), podobně i u jiných cílových dřevin.
Mé osobní výhrady k zalesnění zemědělských půd přímo cílovými dřevinami spočívají dále v tom, že bioekologicky jde o zalesnění nepatřičné, odporující biologickým vlastnostem hlavních klimaxových dřevin. Tyto dřeviny (zejména jedle, buk a dub) sice snesou drsné podmínky holých ploch a prosadí se, tj. přežijí poměrně vysokým procentem tvrdé podmínky daného prostředí, ale za jakou cenu: za cenu výrazné jakostní a genetické újmy a v důsledku toho velmi pravděpodobně na úkor zdravotního stavu celé populace v jejím dalším vývoji. Ke zdůvodnění nevhodnosti kultivovat většinou velké holé plochy přímo klimaxovými dřevinami, dub nevyjímaje, odkazuji na svůj článek v LP 9/2003 na str. 54/502.
Na několika dalších zemědělských pozemcích určených k zalesnění, ale dosud administrativně k tomu účelu nepřevedených a tedy ještě nezalesněných, jsme viděli začátek jejich spontánní obnovy přirozenou sukcesí, začínající náletem břízy a zatím v buřeni skrytých některých dalších dřevin, hlavně javoru. Ovšemže zatím nešlo o vysloveně celoplošná a ekologicky plně hodnotná zmlazení tohoto úžasného pionýra - břízy, ale o začátek možného pokračování tohoto samovolného, nadále nadějného obnovního procesu. Je řada nuancí, jak by další obnova těchto ploch po jejich počátečním zmlazení převážně břízou, tj. první fázi sukcese, mohla dále pokračovat. Ty zde nemohu popisovat, ale zmínit mohu, že je nutné od samého počátku v různých podmínkách zkoušet, hledat příklady v literatuře a i na jiných místech v dané oblasti. Ale s tím základním, že přímá výsadba cílových dřevin na zemědělských půdách, je z odborného hlediska nesmysl, neznalost, neekonomický postup a omyl na úkor zejména bioekologických a genetických efektů pro příští generace vegetace i lidského rodu.
Dále se zmiňuji o dvou příkladech zalesnění nelesních půd, které jsem po řadě let opět viděl. Prvním je jedna z mnoha kdysi zemědělských parcel v moravském pohraničí, opuštěných po roce 1945. Stovky hektarů takových pozemků během následujících let lavinovitě nalétlo modřínem. Zpočátku v čistě modřínových porostech postupně přibývaly další náletové dřeviny, resp. někde z dodatečně podsázeného buku, jedle, příp. i jiných dřevin. Jedním z takových porostů je tento příklad, kde byla v roce 1996 oplocena 1-hektarová část předčasně zmlazená celoplošně javorem, soustavně okusovaným zvěří, a podsázená jedlí. Dnes (po 8 letech) je modřínová etáž se zakmeněním okolo 0,5 podrostlá 2-4 m vysokou mlazinou javoru a nádhernými cca 1-2 m vysokými jedlemi, zatímco za plotem jsou nadále javor a tu a tam z náletu se vyskytující jedličky okusem zvěří stále udržovány u země.
Druhým příkladem je bývalá Z-půda zalesněná v roce 1946 síjí javoru, jasanu a lípy do brázd. V dnešním cca 50letém porostu jsou kromě uvedených dřevin zastoupeny další druhy z dodatečného náletu v celkové účasti md 40, kl 35, lp 14, sm 5, bo 5, js 1 a na celé ploše se vyskytuje víceméně skupinovitě odrůstající zmlazení několika druhů listnáčů; vše z náletu, nic z umělé obnovy. Lípa ve vynikající kvalitě, ostatní dřeviny přinejmenším jakostně průměrné. Oba příklady mluví jasnou řečí o velkých možnostech využití přirozené činnosti přírody v daném typu obnovy.
V celém problému je důležitý ještě jeden, a to ekonomicko-sociální aspekt. Mám za to, že v trvale udržitelném LH mají všechny generace v něm působící, ta dnešní stejně jako ty budoucí, nárok na přibližně stejnou míru užitků z obhospodařování lesa. To by se mělo týkat i zalesňování nelesních půd: jak známo, tato činnost je státem dotována; tzn., že jejich uživateli (vlastníku) se tím poskytují prostředky pro zaměstnávání, alespoň sezónní, svých pracovníků a tudíž se do jisté míry snižuje nezaměstnanost v dané oblasti, a ta je zejména v severomoravském pohraničí vysoká. Využitím přírodních sil k obnově takových pozemků, pokud by se provádělo ve větším rozsahu, by se tyto možnosti snižovaly. Tato okolnost je pro využití přirozené obnovy nelesních půd pochopitelně demotivační. Podle mne je tudíž převaha jejich umělé obnovy z uvedeného hlediska "oprávněná". Pak by se ale měla provádět jinak: bioekologicky odpovídajícím způsobem, tj. přes přípravné porosty pionýrských dřevin, příp. modřínu či borovice (postup častý a osvědčený v zakarpatské části Polska zejména s borovicí s pozdější podsadbou hlavně jedlí). Především takový postup by měl být státem podporován a také dotován. Ale to už je jiné téma, které má mnoho společného s podobně žádoucím způsobem obnovy lesních holin.
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com