Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Zalesňování plotem

(23.12.2004 17.06, Milan Košulič st.)

MÍCHALův výrok (1999) "Často se lze v lese přesvědčit, že pro jeho rychlou obnovu by stačilo hermetické oplocení (kontrolní oplůtky)", potvrzený mými více než 40letými poznatky, mne opět přiměl napsat příspěvek týkající se vlivu zvěře na les. V publikaci "Péče o chráněná území II. - Lesní společenstva" uvádí MÍCHAL (1999) dále: "Rozdíly vegetace oplocených a neoplocených ploch bývají při dnes běžných hustotách spárkaté zvěře zcela očividné, sotva však postihují všechny ekologické důsledky přezvěření: např. komplexní výzkum oplocených a neoplocených ploch v jeleních revírech skotských vřesovišť (BAINES et al. 1994) ukázal, že po dvou letech obývalo v oplocené části původních borů (ve srovnání s lesními částmi dostupnými zvěři) 4× více larev motýlů, 3× víc blanokřídlých, zejména mravenců lesních, a dvojnásobný počet brouků, pavouků, dvoukřídlých a pošvatek. Ve skotských poměrech tak jeleni významně omezují dostupnost potravy nejen pro lesní hmyzožravé ptáky, ale i pro tetřeva hlušce, jehož kuřata jsou z velké části odkázána na motýlí larvy, mravenčí kukly a listy borůvky (která navíc dosahuje na plochách spásaných jeleny poloviční výšku ve srovnání s oplocenými plochami).(...) Jak obrovské změny navozuje přezvěření i v prostředí s mimořádně vysokou úživností pro býložravce ukazuje snímek oplocenky v bohaté jedlové bučině: Zatímco uvnitř oplocenky spontánně odrůstají všechny dřeviny původní směsi, mimo ni dovoluje enormní pastevní tlak jelení zvěře přežívat jen okusovým formám buku a v bylinném patru nejen gradují lesní druhy, jež zvěř nespásá (zde šalvěj lepkavá), ale objevují se i druhy nelesní. Trvalá existence národní přírodní rezervace je za daných stavů jelení zvěře znemožněna (NPR Mionší, CHKO Beskydy)."

Z vlastních poznatků mohu doplnit: Z doby skutečného přezvěření jeleny v 50tých letech: při mém nástupu na polesí v podhůří Jeseníků jsem na jednom zalesněném bývalém zemědělském pozemku ("zetce") objevil asi 20arovou oplocenku s odrůstající, ale mezernatou borovou kulturou. Plocha byla v roce 1947 oplocena mým předchůdcem tyčkovým asi 120 cm vysokým plotem údajně jako řídká borová kultura, aby se zachránilo, co z ní po zalesnění a neúprosném okusu jelení zvěří zbylo. V době mého příchodu nejenže byla původní borovice plně zachráněna, tedy co do intenzivního přírůstu s jinak nekvalitními, větevnatými kmeny, ale navíc všechny mezery byly náletem doplněny z okolí všemi možnými dřevinami, ojedinělou jedli a buk nevyjímaje, a mimoto i hloučky o několika m2 s náletovou borovicí lesní; takže spontánně tam vznikl zárodek pěkného "nového" smíšeného lesa. Náletové borovici jsme při další výchově ovšemže dávali přednost a nahradili jí odstraňované netvárné předrosty původní borovice ze sadby, která se v důsledku předchozí mezernatosti kultury většinou zcela znehodnotila. Takže později tam díky oplocení vznikl zcela nový porost výhradně z přirozené obnovy.

Nedávno jsem opět viděl, jaký malý "zázrak" se odehrává na ploše lesa dlouhodoběji zcela zbavené vlivů zvěře. Na jednom bývalém zemědělském pozemku (opuštěném po odsunu Němců) vznikl po roce 1945 z náletu modřínový porost (podobně jako na stovkách ha jiných podobných parcel ve slezském pohraničí), dnes cca 50letý. Shodou náhod se pod ním přibližně před 15 roky celoplošně zmladil většinou čistý klen. Několik dalších let byl spárkatou zvěří (hlavně srnčí) silně okusován a spěl k zániku. Před necelými 10 roky byla v tomto porostu oplocena cca jednohektarová část. Dodnes je tamní oplocení celistvé a okus zvěří vyloučen nebo spíše výrazně omezen. Před několika roky tam byla podsázena jedle do javorové, jí skvěle vyhovující "krycí houštiny" (zakmenění modřínové etáže 0,4-0,5). Jedli se tam daří jedinečně. Javorový podrost má odpovídající hustotu, výšku 2-4 m, stopy po někdejším okusu se postupně zacelují, co do jakosti je pro budoucnost nadějný. Vedle plotu v neoplocené části je klen nadále okusován stejně jako ojedinělá náletová jedlička, po nadějnosti náletového podrostu je tam veta. Onen malý zázrak na oplocené ploše vykonal právě plot.

Podobné divy se odehrávají i na jiných místech zdejší oblasti, které jsou dlouhodoběji oplocené. Zmínit musím ještě jeden příklad. Celá kalamitní holina - okolo 25 ha - z doby před cca 10 roky v nadm. výšce mezi 900 až 1000 m pod hřebenovou částí jednoho bočního sedla v pradědské oblasti, zalesněná smrkem s malou příměsí modřínu, byla před 8 lety celá opocena velmi solidním, 2,5 m vysokým drátěným plotem, který není téměř po celém obvodu ohrožován náhodně padajícími stromy vysokého lesa. Ačkoliv plocha hned po svém vzniku začala zarůstat v oblasti obvyklými pasekovými bylinami a travami, nevyhynulo se jí ani sukcesní osídlení pionýrskými dřevinami, hlavně jívou, břízou a jeřábem a v malém rozsahu i smrkem, modřínem a klenem a j. Vývoj vegetace tam sleduji již několik let. Její současný stav, tj. po necelých 10 letech je vpravdě udivující a slibný. Kromě odrůstajících smrků ze sadby je plocha obsazena přibližně z 20-30 % hloučky, skupinkami i jednotlivými jedinci zmíněných náletových dřevin, u pionýrských druhů výšky 1-3 m. Za několik dalších let tam nesporně vzniknou místa s funkčními skupinami přípravného (ochranného) porostu pionýrských dřevin a pravděpodobně i dostatečná příměs ostatních cílových listnáčů (hlavně klenu), resp. ekologicky vhodná místa pro jejich doplnění. Na sousedních neoplocených částech bývalé holiny tvoří pohledový stav jejího zalesnění stále "přízemní" smrková kultura bez známek shora uvedené náletové příměsi rozmanitých horských dřevin, zejména pionýrů. Jelení zvěř tam stále vykonává své, ačkoliv nájemce honitby se údajně všemožně snaží její stavy redukovat. Přestože se v této oplocence občas vyskytnou 1-2 kusy jelení zvěře (bůhví kudy tam pronikají, když nikde není patrné poškozování plotu), buď za nějakou dobu opět odtud sama "zmizí" nebo je občasným procházením vypuzena, či v době lovu odlovena, aniž by tam okusem zanechala zjevné škody. Místními lesníky je toto oplocení považováno za úspěšné.

Milan Košulič st.,

Město Albrechtice.

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky Slevové kódy Sperky-image z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz