Může cena dřeva ovlivnit náklady na pěstební činnost?
(4.1.2005 21.03, M. Košulič st.)
Může. Pokusím se o vysvětlení. Každý ví, že: 1) při výrobě spotřebních statků výrobce usiluje o co nejnižší výrobní náklady, aby také cena jeho výrobků byla co nejnižší, lákala kupující a prodalo se jich co nejvíce, 2) cena se odvíjí od výrobních nákladů; cenová křivka v podstatě kopíruje křivku nákladu. Ne tak v lesním hospodářství. Porovnáme-li výrobní náklady na kmenové sortimenty podle hmotnatosti (v podstatě tloušťkových tříd) s cenami sortimentů podle téhož kriteria, zjišťujeme,že výrobní náklady klesají od nejnižší hmotnatosti k nejvyšší, ale cena má opačný trend, s vyšší hmotnatostí cena vzrůstá, tlusté kmenové sortimenty jsou (resp. byly) nejdražší. Přitom dopěstování stromů (porostů) do vyšších dimenzí během obnovní doby není spojeno v podstatě s žádnými zvýšenými pěstebními náklady, které by byly důvodem k výše uvedenému cenovému trendu. Není k tomu důvodem snad ani to, že tlusté dřevo má, spíše mělo, vyšší užitnou hodnotu, mimo technologické přednosti co do jeho pořezu i na základě jeho někdejšího efektivnějšího využití co do výtěžnosti řeziva.
Snad jedním z důvodů neoblíbenosti tlustého dřeva ze strany zpracovatelů je kromě technologicky a tedy i ekonomicky výhodnějšího zpracovávání slabší kulatiny i vyšší nákupní cena tlustého sortimentu. Přitom je většině lesníků známo, že efektivní pěstění lesa, zejména směřující k přírodě blízké variantě, nutně potřebuje pěstovat z biologických, ekologických i pěstebních důvodů tlusté kmenové dříví. Je zcela jasné, že s touto okolností není jeho cena v souladu. Nemůže-li lesní hospodářství z principiálních důvodů zásadně ustoupit od pěstování tlustého dřeva, může a mělo by řešit tento rozpor cenovými změnami. Zkrátka - tlustou kulatinu nabízet levněji. A tak konečně sladit cenové diference podle hmotnatosti s vývojem výrobních nákladů, cenovými uzancemi obvyklými ve všech ostatních výrobních odvětvích, tzn. aby byly skutečným odrazem výrobních nákladů. Přitom by pokles ceny tlustého pilařského dříví měl by být tak velký, aby přibližně pokryl vzrůst nákladů na jeho technologicky náročnější zpracování na řezivo, pokud tomu tak skutečně je. A tím zvýšil jeho zajímavost pro pilařský průmysl.
Pokles ceny tlustého kmenového dříví v objemech, k nimž bude nutně docházet při racionálním pěstění lesa, je potenciálně možné kompenzovat poklesem nákladů na pěstební činnost. Takový předpoklad je reálný, budou-li lesníci skutečně přecházet k ekologické správě lesů a k určitým, z toho plynoucím pěstebním zásadám: to znamená plně využívat automatickou biologickou racionalizaci na základě vnitřních spontánních sil ekosystému. Nechat přírodu konat, čeho je skutečně sama schopna.
Jen pro velmi přibližnou orientaci k jakýmže úsporám by přitom mohlo docházet, uvádím Reiningerovu (1992) tabulku takových úspor z biologické racionalizace při využívání metody těžby cílových tlouštěk v rakouských poměrech (a tedy vyjádřenou v tamější měně - šilincích).
| opatření - účinek | původní náklady/výnosy (ÖS/ha) | stupeň účinku (%) | možné úspory (ÖS/ha) |
| A. Stupňování výnosů | | | |
| Zisk ze stupňování tlouštěk: 15% netto-tržeb (500 m3, ÖS 295,-/m3) | 22 125 | 80 | 17 700 |
| Snižování rizika: porostní a cenová | 14 700 | 80 | 11 800 |
| B. Pokles nákladů | | | |
| Zalesňování: 3000 ks sazenic na ha | 20 000 | 80 | 16 000 |
| Péče o kultury: 40-52 hod/ha, 46×ÖS 100 = ÖS 4 600, 2 zásahy | 9 200 | 80 | 7 360 |
| Prořezávky: 30-60hod/ha, 45×ÖS 150 = ÖS 6 750 | 6 750 | 60 | 4 050 |
| 1. probírka: 30 m3 × ÖS 180 | 5 400 | 50 | 2 700 |
| 2. probírka: 40 m3 × ÖS 40 | 1 600 | 50 | 800 |
| Racionalizační výsledek (ÖS/1ha) | | | 60 410 |
Poznámka: v tabulce kalkulované údaje (stav r. 1981) pocházejí ze situace, kdy náklady na těžební činnost v dané době měly klesající trend od tl. třídy 1a - 1313 ÖS/m3 po tl. tř. 3b - 841 ÖS/m3, zatímco ceny měly trend opačný: od 560 ÖS/m3 za tl. tř. 1a po 1270 ÖS/m3 za tl. tř. 3b.
Návrh cenových úprav má jeden háček: vyšší cena středně tlustých a slabých sortimentů by mohla některé vlastníky lesů zlákat k jejich přednostní těžbě a k okamžitému zúročení této části porostní zásoby bez ohledu na potenciální ztráty, k nimž by mohlo dojít někdy v budoucnosti, a to mj. pod dojmem známého přísloví, že "lepší je vrabec v hrsti než holub na střeše". To by ovšem bylo "likvidací slepic snášejících zlatá vejce" a tedy dost neprozíravé. V celém rozsáhlém problému považuji za důležité to, aby v hlubokém zájmu celého našeho obrovského přírodního bohatství, které v lesích máme, postupně došlo mezi vlastníky lesů a zpracovateli ke shodě. Ke shodě, která by učinila neplatným výrok Ing. Valného a Ing. Štípla z ředitelství LČR, s.p., uvedený ve Sborníku "Využití přesíleného dřeva" z 19. října 2004: "Mnohdy nevybíravý tlak na navyšování produkce středně silného dříví na úkor silné hmoty lze také vnímat jako negativní postoj zpracovatelského sektoru vůči přírodě blízkému lesnímu hospodářství." Za zvláště potěšující pak považuji fakt, že z pera těchto autorů pochází i názor, který snad lze považovat za stanovisko největšího vlastníka českých lesů, totiž že existuje objektivní nutnost pěstovat i silné dříví jako neoddělitelnou součást přírodě blízkého obhospodařování našich lesů, a tedy i úmysl ze strany LČR skutečně tak postupovat. Příklad to pro všechny ostatní vlastníky nenechat si upírat právo, ba povinnost pěstovat i tlusté dříví, jak při racionální správě jejich lesů objektivně napadne. A tedy i pro všechny výkonné lesníky, kteří tyto lesy fakticky spravují. Přitom mne napadá, že by snad věci prospělo i to, kdyby se "ochota" zpracovatelského průmyslu akceptovat jisté podíly tlustého dřeva promítla i do certifikačního procesu.
Milan Košulič st.
Listopad 2004
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com