Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Ochrana lesních porostů před škodami zvěří způsobem tzv. „exobor“

(22.3.2008 21.27, Jan Metzl)

Po převzetí Lesní správy Karlovice jsem prvních čtrnáct dní chodil s mapou po svěřené správě za účelem získání povšechných informací o ní. První dojmy byly příjemné – vysoká lesnatost a atraktivita horské přírody pod Pradědem. Z lesnického hlediska jsem byl šokován. Rozsáhlé tzv. exhalátové a kalamitní holiny o velikosti několika desítek hektarů, na kterých kromě třtiny rostl jen skousávaný smrk a ojedinělý skousávaný buk z přirozené obnovy. Nikde nerostla bříza, jíva nebo jeřáb, dokonce ani malina nebo vrbovka. Pro většinu lesníků, včetně odborníků ze státní správy, škol a výzkumu, kteří poté navštívili lesní správu, byl tento stav zcela nepochopitelný, takový znali snad jen z Krušných hor. Zaujala mě malá desetiarová oplocenka z dřívější doby, kde rostl klen, buk, bříza, jíva, jeřáb a dokonce i malina a vrbovka. Naproti tomu neoplocené porosty ani v obnovní třídě neměly žádný podrost. Mlaziny až nastávající kmenoviny byly silně poškozeny ohryzem a loupáním v rozsahu 60-80 %, v některých porostech až 100 %, snad s cílem napěstovat našim vnukům palivo. Vysokohorské lesy v 9. LVS se vegetativně neobnovovaly, v jeřábových smrčinách rostl jeřáb toliko v areálu lyžařského střediska. Později, když správu navštívil jeden přední zástupce myslivců, ohodnotil zdejší lesy holou větou: „Hladomorna“. Do roku 1989 zcela „normální“ stav, na který jsme si skoro všichni zvykli a ani proti němu nemohli protestovat. Byly sledovány jiné zájmy v oficiálním „holosečném smrkovém hospodářství“ požadovaném i Lesním zákonem. Jako lesníci jsme zajišťovali rukavice, lana, plnění plánu a lov jelenů vyvoleným. Ale ani po roce 1989 se na zdejší lesy naši předchůdci nedívali jinak. A to se již nemuseli ohlížet na vrchnost. Zaslepeni sobeckým vztahem ke kamzíkům a jelenům neviděli les a dále hájili (a hájí) kamzíky a jelení. Sociální a pohlavní struktura populace jelení zvěře byla již tehdy narušena, ale dál se lovili jeleni a zašetřovala mladá zvěř a laně a stav lesa byl zcela ignorován.

A tak po převzetí lesní správy v euforii z možnosti konečně obhospodařovat les přírodě blízkým způsobem, kterým jsme byli ovlivněni na počátku své lesnické kariéry v šedesátých letech a v kterém jsme nemohli po roce 1970 pokračovat, jsme jako první krok k ozdravění lesa začali s redukčním odlovem. V prvním roce jsme na správě odlovili cca 40 ks/1000 ha, tj. 500 ks, z toho 95 % samičí a mladé zvěře. Druhým rokem, po nástupu nešťastné politiky pronajímání honiteb, se pokračovalo v další redukci, ale již méně razantně. Stav biotopů se nezlepšoval a ani přístup staronové myslivecké lobby k potřebné redukci zvěře nebyl vstřícný. Ba naopak. Do hry vstupovali různí intrikáři a také „pátá kolona“ z řad pracovníků LČR.

V této situaci, s ohledem na katastrofální stav lesa, jsme přijali opatření, které by zřetelně ukázalo na nepřiměřené myslivecké obhospodařování zvěře. Rozhodli jsme se v některých nejvíce ohrožených lokalitách vyzkoušet oplocení velkých ploch o rozlohách několika desítek hektarů. Tzv. „exobory“ měly mít charakter trvalého oplocení s vyloučením vlivu zvěře oborním plotem, tzn. s kovovými patkami a s dřevěnými sloupky, zpevněné tyčovinou v kombinaci s pletivem vysokým 2,20 m, s minimální životností 20 let. A samozřejmě s kontrolou stavu oplocení tak jako se kontroluje plot obor. Se stavbou těchto oplocenek jsme začali v roce 1994-95. Nyní, po 13 letech, se pokusím zhodnotit jejich stav.

1. Exobora Ludvíkov: Největší exobora. Délka oplocení 4,98 km s oplocenou plochou 159,61 ha. Převážně se jednalo o porosty v obnovní třídě, v té době ale bez podrostu, dokonce ani smrkového. Při mé poslední návštěvě počátkem r. 2008 je nadějně obnovený porost smrkem a bukem „odplocen“ a pomalu se stává „zvěřníkem“ pro jelení zvěř (zvěřník – starý název pro oboru, t.j. místo s velkou hustotou zvěře), bohatě zde přikrmovanou nesmyslnými hromadami řepy a kukuřicí asi s cílem stažení co největšího množství zvěře z okolí. Proč bylo oplocení zrušeno, nevím, mohu se jen domnívat, že to souvisí s odebráním honitby z režie Lesní správy a že to bylo nařízeno „z vyššího principu nemravního“ – zapracovala myslivecká lobby. Škoda vynaložených nákladů (550 tis. Kč) a naděje na tvorbu nového, přírodě blízkého zdravého lesa.

2. Exobora Sokol: Délka oplocení 3,99 km s oplocenou plochou 98,97 ha. Oplocenka na kamalitní holině vzniklé exhalátovými těžbami a následně větrem. Lokalita je situována do 7. a 8. LVS s extrémními klimatickými podmínkami, silně atakována jelení a kamzičí zvěří. Stav biotopů v době založení byl žalostný. Jen třtina a skousávaný smrk bez jediné břízy, jeřábu. Po pěti letech od postavení oplocenky byla na transektu vyhodnocena skladba dřevin. Neuvěřitelné! V přepočtu na 1 ha je zde okolo 5 tisíc kusů různých dřevin z přirozené obnovy (smrk, bříza, jíva, jeřáb, bez hroznatý). Bohužel, oplocená plocha byla někomu trnem v oku a tak jsme nestačili různě strhávaný a rozplétaný oborní plot spravovat a zvěř do oplocenky občas vnikala. Ale přesto účel plnila. Dnes, z mně neznámých důvodů, je plot odstraněn. I tak bude biodiverzita budoucího lesa bohatší než čistá smrčina.

3. Exobora Suchý vrch: Délka oplocení 2,88 km s oplocenou plochou 58,98 ha. Ve středu oplocenky přírodní rezervace s unikátním ekotypem náhorní borovice, která se přirozeně neobnovovala a i druhová přeměna okolních porostů se nedařila. Oplocení trpělo stejnými neduhy jako „Sokol“. Oplocení bylo strháváno, prostřihováno, brány nechávány otevřené a tak byla její funkčnost pro nepochopení a zlomyslnost lidí narušena. Dnes je i toto oplocení odstraněno. Škoda.

4. Exobora Karlovice Sever: Délka oplocení 2,25 km s oplocenou plochou 43,04 ha. Přírodní rezervace hercynské směsi spolu s jilmem, klenem a sudetským modřínem ve stadiu rozpadu. V době oplocení sporadické zmlazení buku. Oplocení i dnes plní svoji funkci, plocha je celoplošně zmlazená bukem, klenem, modřínem a jilmem a i když se občas do oplocení dostane srnčí i vysoká, vzniklé škody jsou zanedbatelné a odpovídají představě přirozeného zazvěření.

5. Exobora Výběrný les: Délka oplocení 1,63 km s oplocenou plochou 14,00 ha. Hlavním motivem k oplocení části dvou porostů bylo, že zde je jediný uznaný porost jedle bělokoré na lesní správě, i když jen se zastoupením jedle 5 a 8 %, s hlavní dřevinou smrkem a vtroušeným bukem a klenem. Druhým impulsem k oplocení byla zpráva lesníka, že pozoroval srnu, jak něco sbírá po jehličí, a tak ji ulovil. V trávníku ulovené srny našel jen nestrávené jedlové jehličí. Zmlazení jedle sloužilo doslova jako „zvěřník“. V době oplocení bylo na zemi pomístné zmlazení smrku a jedle jen v semenáčcích a sporadicky se vyskytující jedličky „s pérem“. V oplocené ploše byly vytyčeny dvě hektarové plochy s cílem zjistit tloušťkovou četnost stromů a případně se pokusit o převod na les výběrný nebo alespoň dvouetážový, pokud to nahodilá těžba umožní. Dnes, po 13 letech oplocení, je porost ze 2/3 zmlazený jedlí se smrkem a místy bukem ve stadiu nárostu a s počtem cca 50.000 ks jedle na hektar. I zde občas vnikne do oplocení zvěř, pokud se pozdě zjistí porušení plotu padlým stromem. Ale i zde je poškození tak malé, že odpovídá přirozenému zazvěření. Lze jen doufat, že oplocení bude funkční dalších 30 – 40 let, pokud se v dohledné době nepodaří docílit vyváženého vztahu mezi zvěří a lesem.

Fotky.

Na Lesní správě Karlovice, tak jako nakonec v celých Jeseníkách, byla do roku 1945 chována vysoká zvěř jen ve dvou oborách: Velké Pradědské oboře a Oboře Řádu německých rytířů. Tyto dvě obory zabíraly zhruba 1/3 dnešní výměry Lesní správy. Podle ústních sdělení pamětníků zde zvěř měla z dnešního pohledu až neuvěřitelnou denní péči. Přesto si tehdejší lesníci v kronice posteskli, že „smrku s jelenem nevypěstuješ, pokud krve nevypotíš“. Mimo tyto obory jelení zvěř nebyla trpěná. Během několika desítek let po válce se vysoká zvěř rozšířila po celých Jeseníkách včetně podhorských oblastí se známými důsledky – nedozírnými škodami na lesních porostech. A k tomu se ještě přidala zvěř kamzičí, jíž bylo do roku 1945 jen okolo 100 kusů.

Exobory, i když některé z různých důvodů již přestaly plnit náš původní záměr, prokázaly, že vyloučení zvěře z tak bolavých lesních ekosystémů, jaké jsou v Jeseníkách, pomůže v krátké době zahájit jejich revitalizaci. Umožní se tím zejména:

a) udržení horní hranice lesa v „řídkolesí“ (9. LVS), i po pomístném odstraňování kosodřeviny, a přirozená obnova zdejších akutně ohrožených jeřábových smrčin,

b) předčasná obnova (rekonstrukce) smrčin zničených ohryzem a loupáním a druhové a prostorové přeměny nepůvodních smrkových monokultur na převážné rozloze lesní správy ve všech LVS,

c) záchrana genofondu jedle.

Nic z toho se dosud v potřebném rozsahu neděje pro přetrvávající nepřiměřené myslivecké obhospodařování zvěře, a tak si místní lesníci mohou o přírodě blízkém hospodaření jen nechat zdát.

Cesty k nápravě:

a) rajonizace chovu jelení zvěře – v Jeseníkách by neměla být vyhlašována chovatelská oblast kvůli absenci vhodných biotopů – zdejší lesy jsou druhově chudé a poskytují relativně nízkou potravní nabídku pro spárkatou zvěř; chovatelské oblasti by měly být naopak v potravně nejpříznivějších oblastech,

b) k zachování genofondu zvěře zřídit záchovné obory pro jelení a kamzičí zvěř,

c) chov, lov a péči o srnčí zvěř plánovat podle stavu ekosystémů,

c) u jelení zvěře plánovat lov podle stavu ekosystémů,

d) zrušit pronájmy honiteb ve správě státu,

e) orgány státní správy lesů a myslivosti by měly mnohem výrazněji uplatnit zákonnou spoluodpovědnost za stav lesa.

Jan Metzl, lesní správce v. v., Chlum u Třeboně

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: pbl.fri13.net

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.cartier replica

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

ASHRAE 62.1Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na Silvariu.

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa.

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz