Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Zamyšlení nad „lesem klimatických změn“

(2.5.2008 22.37, Milan Košulič st.)

Začínám známými jevy: záplavy, oheň, vichřice a jiné katastrofy ničí svět včetně lesů. Lesům se předpovídá „zlá budoucnost“, např. oteplení atmosféry až o 4 st. C. Z různých prognostických scénářů víme „dost dopředu“, co lesy mohou ve svém složení a struktuře očekávat. Proto vzniká otázka, co se v lesích ČR, resp. v LH koná, aby na tyto změny byly u nás lesy připraveny. To je obsahem tohoto článku.

O jaké změny jde?

Zvýšení teploty o cca 4 st.C v období 1990-2100 není mnoho, ale dost na to, aby se složení lesů v jejich výškové a horizontální struktuře výrazně změnilo, jak na to upozorňují prognózy. To můžeme posuzovat:

a) Konstatováním,


b) Poznatky o lesních společenstvech za jednotlivých klimatických období v postglaciálu.

Jsou očekávané klimatické změny součástí postglaciálního vývoje klimatu?

Je možné že půjde o „epochální klimatické změny“ v rámci změn klimatu v poledové době. Ty očekávané teplotní změny asi nebudou tak velké jako tehdy mezi jednotlivými klimatickými obdobími (5-7 st.C), ale co není, může být. V postglaciálu (holocénu), u nás začínajícím asi od roku 8500 př. Kr. (před cca 10500 lety), se lesní společenstva měnila po 2000 až 4000 letech. Mezi posledním subatlantikem a subboreálem to bylo asi 500 let př. Kr. Toto období (asi 2500 let) lze zařadit do uvedeného rozpětí. Je proto možné, že očekávané klimatické změny jsou skutečně součástí epochálních klimatických změn po ledové době.

Vývoj vegetace v postglaciálu a vznik původních dřevin

Druhové změny vegetace byly v postglaciálu výsledkem teplotních a vlhkostních změn a vývoje půd. Z  pohledu očekávání klimatických změn je pro nás „zajímavé“ boreální klimatické období, v době mezi cca 6000 a 8000 př. Kr. Mělo to být „suché a teplé kontinentální klima“ v podstatě s xerothermní vegetací, pravděpodobně přibližně předpovídající podnebí po klimatických změnách. V něm měly výraz zpočátku březoborové lesy s vrbou a hojnou lískou, ke konci období smíšené doubravy s jilmem, lípou a olší, se šířením smrku. Za původní dřeviny můžeme považovat ty, jejichž účast se ve střední Evropě ustálila ve starším subatlantiku (asi 800-500 roků př.Kr.). Teprve historický průzkum blíže určil rozšíření dřevin i podle výškových pásem. To v podstatě znamená, že původními dřevinami jsou všechny dnes existující druhy (snad) mimo modřín, o němž je jen malá zmínka. Pro období po klimatických změnách jsou pro nás tudíž nejzajímavější dřeviny, které v postglaciálu převládaly a adaptovaly se v době, která byla podobná té, kterou očekáváme, asi v boreálu. Tu dobu bychom mohli považovat za jisté paradigma pro dobu po klimatických změnách.

Ocenění pionýrských dřevin pro „lesy klimatických změn“

Velké rozšíření břízy a osiky, a to téměř ve všech výškových pásmech, vznikající hned počátkem postglaciálu a dále přežívající v podobě nesčetných klimatypů, se prakticky udrželo po celou dobu jejich historického vývoje. S ohledem na pravděpodobnost, že vlivy stanoviště se zakotví do genomu podle Kaňáka nejméně za půl milionů let, si uvedené dřeviny patrně dodnes zachovaly své původní vlastnosti získané dávno v minulosti za glaciálu a ještě před ním, takže asi budou dobře vyhovovat i po klimatických změnách. Měly by lépe snášet teplo a sucho, jako základ převážně slunných společenstev. Proto by se mělo dostat pionýrským dřevinám a borovici vyššího ocenění než dosud, u pionýrů snad dokonce rovného klasickým MZD, buku a jedli. A to i díky možnostem jejich dlouhého setrvávání ve vícepatrových porostech se stinnými dřevinami v podúrovni nebo na malých plochách „vedle sebe“. Mohly by totiž pozitivně zasáhnout do dalšího vývoje středoevropských lesů s ohledem na klimatické změny. K tomu dospějeme i přes jejich jiné dobré vlastnosti „pro zlé časy“:

Dnešní ekologické a ekonomické dřeviny v „lesích klimatických změn“

Zdá se mně, že na dnešní rozdělení dřevin na ekologické a ekonomické bychom měli změnit názor. To nevyplývá jen z toho, že nadále nebude lze považovat za hlavní ekonomickou dřevinu smrk, kterého bude ubývat, ale mnohem více borovici, modřín a z listnáčů především pionýry. Ale hlavně, že se změní význam lesů – bude méně polyfunkční, více ekologický. Ekonomika LH se může ubírat jinou cestou. Třeba zaměřením na všechny jiné dřeviny na základě zásadních technologických změn nebo na smrk ze Sibiř apod. Pohled na hospodářský význam dřevin se „musí“ změnit.

Dřeviny „ z boreálu“ (borovice, bříza atd.) mohou mít po klimatických změnách větší zastoupení než dosud, protože asi budou přizpůsobivější. Takže závěrem stručně doporučuji, aby se změnilo funkční zaměření lesů, méně polyfunkčnosti, více ekologického významu. Polyfunkční chápání významu lesů dává podle mne jasnou přednost jejich ekonomickému využívání, ačkoliv víceméně skrytě, a to ztratí na svém skoro výsadním postavení. Neříkejme, že ne, když příznaků je mnoho,

Druhová skladba „klimatických změn“

Klimatické změny změní druhovou skladbu asi takto:

Borovice a přimíšený či vtroušený smrk se uplatní až podle podmínek během vývoje sledů MZD. Časově diferencovaná posloupnost dřevin v jednotlivých sledech MZD jasně směřuje k různověkosti. Proto je potenciálně s to výrazně zajistit jak ekologickou tak statickou odolnost nových porostů jako dosud nikdy. K usnadnění účasti MZD v uvedených sledech je třeba:

Závěr

Klimatické změny vytvoří jiné podnebí. Na ně musí být lesy lépe připravené. Vzory pro to poskytnou změny v rozšíření LVS a šíření dřevin v poledové době. Význam pionýrských dřevin, borovice, dubu a lípy vzroste. Buk a jedle poněkud ustoupí do pozadí. Nadále půjde hlavně o ekologické poslání lesů, polyfunkce bude mít menší význam. Ekonomika lesní produkce se musí řešit technologickými změnami, orientací na dovoz smrku ze Sibiře příp. odjinud apod. Les klimatických změn musí být jiný. To musí lesníci jasně vidět a začít o tom otevřeně mluvit - a jednat.

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: pbl.fri13.net

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.cartier replica

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

ASHRAE 62.1Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na Silvariu.

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa.

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz