Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Ohlédnutí za těžbou cílových tlouštěk

(28.9.2004 11.02, Milan Košulič st.)

O existenci "těžby cílových tlouštěk" jsem byl poprvé poučen recenzí knihy H. Reiningera, v překladu "Těžba cílových tlouštěk nebo výběr v lese věkových tříd", z pera Ing. Prudiče ve Forestry 40, 1994 (455-456). Krátce nato jsem získal kopii originálu REININGERovy knihy samotné a prostudoval ji. Pak mně trvalo další 3 roky, než jsem tuto informaci "strávil", metodu pochopil, po osobní návštěvě v lesích kláštera Schlägl, tj. u jejího autora, a diskusi s ním se stal jejím stoupencem, napsal o ní informativní článek v LP 8/1997 a poté REININGERovu knížku také přeložil (1997).V září 1998 byly v Lesu zdar shrnuty v příloze k č.9 všechny diskusní články k tomuto námětu. Vlna diskusí o TCT nakonec vyústila v knížku prof. POLENA "Výběr jednotlivých stromů k obnovní těžbě v pasečném lese" (1999). Je vysoce hodna prostudování. V roce 2001 jsem ji replikoval úvahou "Ke kritice těžby cílových tlouštěk", zveřejněnou na Internetu.

Zmíněné období dovršuje letos 10leté "výročí". S trochou nadsázky mohu říci, že TCT v českém lesnictví vyvolala "bouři" názorů, možná více námitek a odporu, resp. varování než souhlasu, aspoň pokud se týče zveřejněných příspěvků. Pokud vím však vzbudila zájem českých lesníků na vlastní oči vidět konkrétní pěstební výsledky přímo v dějišti jejího vzniku a několik desetiletí úspěšného využívání v lesích kláštera Schlägl v Rakousku. Hodné pozornosti je i to, že sám prof. POLENO po mnoho let osobně organizoval a vedl letní závěrečné exkurze svých studentů právě do Schläglu. Ačkoliv jsem neprováděl žádný průzkum, jak dalece se v naší praxi "ujalo" REININGERovo pojetí pěstění lesa, snad "pár" lesníků zaujalo a dalo jim podnět "vyzkoušet TCT aspoň v malém".

Dovoluji si v tomto článku při této příležitosti jednak připomenout hlavní zásady těžby cílových tlouštěk, jednak zmínit v nedávné minulosti řečené výhrady některých lesníků k TCT a pokusit se oponovat jim. Tím tak trochu oživit zájem o tuto pozoruhodnou pěstební metodu, chce se mně říci přímo pěstební filosofii, a to přestože za poněkud pozměněných podmínek na trhu se dřevem, tj. při jistém poklesu zájmu o tlusté kmenové dříví jako produkční domény právě TCT.

O co H. REININGER těžbou cílových tlouštěk usiloval?

Tyto cíle zajišťuje TCT tímto pěstebním obsahem:

Z uvedeného je zřejmé, že TCT je pěstební algoritmus, na jehož počátku je samoobnova, resp. kombinovaná s umělou obnovou, navazuje autoregulace podrostu, pokračuje strukturní probírka s neustálou selekcí na vitalitu, jakost a přírůst, zakončená těžbou zralých stromů cílové tloušťky, u nichž se předpokládá vrchol nebo právě překročení přírůstové kulminace, kdy BP = průměrnému věkovému přírůstu těženého stromu.

TCT má výslovný charakter výběrné (výběrové) seče a spontánně směřuje k různověkému, výškově a tloušťkově diferencovanému, smíšenému víceetážovému či stupňovitému lesu výběrného charakteru. K postupu TCT REININGER dodává: "Chci těžit jenom přírůst. Tuto rovnováhu mezi těžbou a přírůstem považuji za nejdůležitější součást výběrného principu a tedy i těžby cílových tlouštěk. Zajišťuje totiž do budoucnosti trvalost nikoliv v rámci věkové třídy, ale v jednotlivých porostech. Cílová tloušťka musí být přizpůsobena růstovým podmínkám v každém porostu. Na chudších stanovištích bude nižší. Kriterium obnovní těžby je přírůstová kulminace, žádné omezení, co do horní i dolní tloušťkové meze tržními požadavky, pokud by mělo omezovat přírůstový potenciál většiny C-stromů."

Námitky vůči TCT

TCT a cílové stromy: C-stromy během dalšího vývoje porostu se mohou jakostně "zvrhnout" nebo dokonce "zmizet" (odumřít, vývraty, zlomy apod.). Jde skutečně o zásadní připomínku. I ASSMANN uvádí, že brzy vybraná "zázračná dítka" ne vždy přinášejí trvale nejlepší výkon. Podobně i SCHÄDELIN (1936) konstatuje..."Naše rozhodnutí nejsou vždy "přímou trefou", zčásti pro kolísání růstu a vývoje stromů. To v okamžiku rozhodování, tj. během vyznačování, nemůžeme rozpoznat a zohlednit...". V diskusi jsem H. Reiningerovi připomenul totéž. U smrku to nepovažoval za podstatné, protože k jeho pozdější jakostní "přestavbě" dochází málokdy a jiné výpadky jedinců, ostatně u úrovňových, elitních a zpravidla i tlustších C-stromů spíše malé četnosti a při rezervě dalších 200-300 C2-stromů nejsou příliš významné. U listnáčů, kde je riziko samovolné jakostní "přestavby" C-stromů větší, se tomu lze dobře vyhnout, ostatně stejně jako i u jehličnanů; a to tím, že výběr C-stromů se provádí až v době, kdy morfologická změna růstu elitních stromů, příp. jejich výpadek, již nebývá častý, tj. ve věku porostu okolo poloviny doby obmýtní, ve věku 50-60ti let, tedy nikoliv příliš brzy, ve věku kolem 30 let; do té doby se porosty pěstují jakostní úrovňovou probírkou, tj. v podstatně týmž postupem jako při strukturní probírce, ale bez označování C-stromů.

TCT a porostní výchova: Výchova mladých smrkových porostů prováděná dle metody TCT odstraněním silných stromů v porostu bude mít obecně negativní vliv na jeho vývoj, zejména produkci a stabilitu. Nic takového se při TCT pochopitelně neděje. Nejenže relativně tlustý strom v předmýtním porostu není z hlediska přírůstu zralý a tudíž se principiálně netěží, pokud ovšem není vysloveně "špatný". Mimoto strukturní probírka jako součást šířeji pojaté TCT má za úkol stupňovat tloušťkovou a výškovou diferenciaci porostu jako celku a C-stromů zvláště v intenci záměru těžit zralé C-stromy co nejdříve a pak co nejdéle. Přednostně při výchově těžit tlusté stromy by proto byl kontraproduktivní nesmysl, kterému je strukturní probírka na hony vzdálena, protože těžba zralých, "tlustých" C-stromů by se jen oddalovala a nad to s přírůstovými ztrátami. Kladný směr a jakostní obsah strukturní probírky je zaměřen v první řadě na podporu nejlepších, relativně nejtlustších a středně tlustých stromů v úrovni, tj. úrovňovou výchovou a tím nepřímo i dalších stromů v podúrovni, zčásti budoucích C2-stromů. Vyskytnou-li se tlusté C-stromy s dosaženou cílovou tloušťkou v ještě relativně mladých porostech (okolo 70 r.), mohou se již těžit (jsou přece zralé), ale je přitom vhodná těžební umírněnost, aby v porostu setrvala jejich jistá část (pro stabilizaci a rozměrovou diverzitu stromů, podporující i diverzitu biologickou).

TCT a objemová produkce: Přednostní těžbou nejvyšších a tlustých stromů se předčasně likvidují nejproduktivnější, nejvíce přirůstající složky zásoby. Kritika TCT v této věci vchází do "otevřených dveří",Audemars Piguet Replica přestože se opírá o známý objektivní fakt, který vyjádřil prof. POLENO (1999) takto: "Jakkoliv vývoj tloušťkového přírůstu vypadá u některých sledovaných tenkých stromů velice nadějně, je třeba si uvědomit, že tloušťkový přírůst sám o sobě je málo přesvědčivá veličina, poněvadž velkou roli hraje tloušťka stromu, na které se tento přírůst realizuje." Toto tvrzení pak autor dokládá tabulkou stejného přírůstu na výčetní základně, tj. se stejnou šířkou letokruhů při zvětšující se tloušťce; přitom je absolutní přírůst tím větší, čím větší je tloušťka stromu, na které se ukládá. Tabulka však postrádá ještě jeden důležitý, ba nejdůležitější údaj, a to přírůstové procento (p% jako velikost běžného přírůstu - letokruhů - vyjádřena v procentech veličiny, na které se ukládá - např. výčetní základny, tj. přírůst relativní); totiž: lepšími nositeli přírůstu a tedy výnosově efektivnější jsou stromy s větším p%, což je logické. Proto je důležitá všeobecná znalost, jaké tendence se v tomto ukazateli uplatňují u stromů v závislosti na tloušťce, věku a postavení stromu v porostu (stromové třídě). K tomu uvádí POLENO (1969, 1970, 1999): "Posuzujeme-li p% podle tloušťkových stupňů u každé stromové třídy, zjišťujeme zpravidla pokles směrem k nejtlustším stromům ve třídě." A dále: "Za nejspolehlivější složky produkující zásoby během dílčí obnovní doby můžeme tedy z hlediska kvantity produkce považovat stromy středních tloušťkových stupňů..." (ČÍ?EK, 1969). REININGER se v zásadě opírá o dvojí pokles p%: jednak s přibývající věkovou třídou, jednak s přibývající výčetní tloušťkou (v zásadě to platí, ale ne vždy a všude).

A právě proto má p% rozhodující vypovídací hodnotu pro průběh přírůstových ztrát po těžbě stejného objemu hmoty v závislosti na jejím průměrném p%. Tvrzené lépe pochopíme z příkladu těžby dvou skupin stromů sice stejného těženého objemu, ale odlišného průměrného p% s následným 5ti letým přírůstovým vlivem na redukovanou porostní zásobu:

K obnovní těžbě jsou potenciálně vhodné stromy s průměrnou hmotnatostí jednak 1,0 m3 s průměrným p%=2,5, jednak 1,5 m3 s průměrným p%=2,0. Objem těžby 100 m3 představuje buď 100 stromů s prům. hmotnatostí 1,0 m3 s přírůstovou ztrátou na redukované zásobě za následujících 5 let 12,5 m3 (100×0,025×5) nebo 67 stromů s prům. hmotnatostí 1,5 m3 a s přírůstovou ztrátou na redukované zásobě 10,0 m3 (100×0,02×5), tj. rozdíl 2,5 m3 v neprospěch těžby slabších stromů s vyšším p%. Při jiné relaci p% mezi oběma skupinami těžených stromů tomu pochopitelně bude jinak.

Je jasné, že při TCT se rozhoduje o výběru C-stromů k těžbě podle tloušťky jako předpokladu dosažení mýtní zralosti až po vyčerpání všech ostatních přednostních těžebních kriterií (jakosti a zdravotního stavu aj.); tzn., že se rozhoduje o stromech téže stromové třídy (úrovňové a předrůstavé lze pro daný účel sloučit). U nich lze jako náhradního kriteria, místo nereálného měření šířky letokruhů a vyhodnocení p% u každého jedince, o němž se rozhoduje, využít přírůstové tendence, jak jsou shora uvedené (POLENO, ČÍ?EK), především tu podle prof. POLENA. Těžební výběr zaměřený na tlustý (tlustší) strom, když dosáhl dimenze předpokládající již sestupnost BP, je tudíž principiálně správný, ačkoliv naprosto nikoliv vždy zcela přesný (bez náročného měření přesný být nemůže). Z hlediska objemové produkce porostu jako celku platí nekompromisní zásada: celková produkce je tím vyšší, čím pomaleji se snižuje porostní zásoba a déle přežívá, samozřejmě po jisté meze. Tzn., že TCT výnosově prakticky vždy převyšuje standardní obnovní těžbu běžného podrostního způsobu dle těžebních procent s krátkou až střední obnovní dobou, protože zásoba porostu po TCT klesá podstatně pomaleji a přežívá výrazně déle.

TCT a úbytek nejplodnějších úrovňových stromů pro hodnotnou přirozenou obnovu: Přednostní těžba nejlepších úrovňových stromů ochuzuje přirozenou obnovu o geneticky a morfologicky nejjakostnější porostní složky a tím ohrožuje i genetickou hodnotu a jakost příští generace. Jde o nevěcnou námitku. TCT se vyznačuje zásadní metodickou vlastností: do krajností sníženým tempem těžebního postupu jako klasická výběrná seč (těží se BP). To vyúsťuje v dlouhou obnovní a zmlazovací dobu (viz nahoře), během které se desítky stromů na ha mohou podílet nejen na procesu postupného zmlazování, ale i na dalším přírůstu do ještě tlustších stromů. Z modelové kalkulace vyplývá, že: z počáteční zásoby 300 ks/ha C-stromů smrku a při decenální těžbě 80 m3/ha se za 50 let po zahájení TCT vytěží 179 ks/ha s výčetní tloušťkou 42 až 49 cm a v porostu zůstává ještě 121 C-stromů (= 40%) k dalšímu růstu do dimenzí nad 50 cm a k hojné plodivosti, a to třeba dalších 30-50 let, zatímco při standardní podrostní obnově je porost "dávno" celý smýcen.

TCT a stabilita porostu: Podle MOSANDLA může špatně provedená těžba cílových tlouštěk destabilizovat porostní strukturu tak, že je třeba se obávat rozvrácení systému bořivými větry. Jde o kardinální problém každé obnovní těžby, TCT nevyjímaje. Špatná TCT však není žádná TCT. Pak je to "normální" podrostní těžba. Tou se zakmenění obnovních prvků snižuje mnohem rychleji a je proto destabilizujícím postupem podstatně větším. Autor námitky mluví "o riziku nepředstavitelně velkoplošného prořeďování smrčin". Podsouvat toto TCT je výmysl. Totiž: ještě po 50ti letech od zahájení TCT v 8. věkovém stupni při zakmenění porostu 0,9 klesne tato veličina v modelovém příkladu s trvalou těžbou ve výši BP na hodnotu 0,74, kdežto při clonné seči dle těžebních procent je porostní zásoba v téže době většinou již nulová. Přitom se z výzkumu v této věci dovídáme toto: "Pokud intenzita těžby za 6 leté období nepřesáhla 50 m3/ha, byly ve většině porostů (96%) škody větrem jen málo významné." (VICENA-PAŘEZ-KONOPKA, 1979). V této věci REININGER dodává: "... intenzivní porostní péčí rozvolněný stav starých smrkových porostů nepřinesl žádné zvýšení polomů, takže nyní zřetelně klesly nahodilé těžby." Prořeďování starších smrkových porostů skutečně zvyšuje riziko narušování jejich další stability. To však neplatí pro každý individuální těžební výběr. Těžba nízké intenzity (ve výši cca BP), prováděná v mýtních porostech s C-stromy postupně plně uvolněnými, porost větrem významně nijak neohrožuje (mj. i vlivem návykového efektu). Běžné clonné seče, často redukující zakmenění prvním zásahem na 0,5, to činí mnohem radikálněji.

TCT a hodnotová produkce: Prodlužování obnovní doby, jako výrazný fenomén TCT, zvyšuje riziko jednak stupňování negativního přírůstu (v zásadě hnilob), jednak produkci přesílených, dnes špatně prodejných kmenů, pokud jde o pilařský sortiment. Ano, taková "nebezpečí" skutečně u TCT existují, uvážíme-li komplexní možné efekty TCT při dlouhé obnovní době: jednak úplné využití přírůstového potenciálu C-stromů, a to včetně C2-stromů, až do kulminace jejich BP (která u nemalé části C-stromů značně převyšuje běžná obmýtí), jednak spolupůsobení mateřského porostu jeho clonou při autoregulačních pochodech v podrostu nové generace porostu. Zachovat dlouhou obnovní a zmlazovací dobu s omezováním výskytu hnilob i přesíleného dřeva je u TCT v podstatě možné; avšak nikoliv prodlužováním věku C-stromů, ale na bázi jejich výrazné tloušťkové diferenciace, kdy slabší a slabé C1 a zejména pak C2-stromy budou (mohou) dorůstat i do snížené cílové tloušťky po relativně dlouhou dobu; a to s jistým zachováním i clonného vlivu mateřského porostu na podrost, ale, bohužel, s výnosovou újmou v podobě nevyužití plného přírůstu jednotlivých C-stromů (při požadované nižší cílové tloušťce). To však většinou vyžaduje předchozí dlouhodobou přípravu porostní diferenciace takto usměrněnou výchovou. Kde to ve stávajících porostech možné není a mimoto skladba porostní zásoby naznačuje větší výskyt hnilob i budoucí vývoj k nim, tam ovšem "normální" metoda TCT vhodná není. Jinak je však třeba konstatovat, že TCT jako komplexní pěstební metoda by se měla přednostně využívat tam, kde je přímo účelné pěstovat tlusté stromy s výskytem vysokého podílu kmenového dříví nejvyšší jakosti a současně usilovat o přirozenou obnovu směřující k typu lesa blízkému lesu výběrnému.

Závěr

Ekologické pěstění lesa obsahuje požadavek zajistit i rozmanitost ekotopů v krajině. Vedle škály standardních obnovních postupů se na tom může efektivně podílet i metoda TCT. Nemohu jinak, než zde opakovat závěr ze svého článku ve shora zmíněné diskusi na stránkách Lesu zdar v r. 1998: "...zdaleka nenabádám k masovému zavádění TCT. Ať to postupně, po hektarech dělá ten, kdo tomu věří a chce se tomu poctivě a s mimořádným osobním zájmem věnovat. Jinak je zde nebezpečí: každou dobrou myšlenku lze jednak zneužít, jednak z nepochopení realizovat chybně a nakonec při zavádění z donucení kazit úmyslně."

Srpen, 2004

Vyšlo v Lesu zdar 11/2005

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese Hermes Replica Handbags spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz