Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Diskuse - obecně k přírodě blízkému hospodaření

Obecná diskuse k přírodě blízkému hospodaření: vkládejte jen krátké příspěvky, které nejsou na článek.

Přidat příspěvek


druhové složení lesů čr

20.11.2013 17.27, Eliška Výborová

email: eliska (tečka) vyborova (zavináč) seznam (tečka) cz, url:

Ráda bych se zeptala, jestli byste mi neporadili, kde sehnat informace o druhovém složení lesa v jednotlivých krajích, vystačím s rozdělením na jehličnaté a listnaté stromy, nikde to nemohu najít.


htkjXpaQayjapODTz

28.12.2012 6.54, Javier

email: info (zavináč) trumbulltownhall (tečka) org, url: http://www.facebook.com/profile.php?id=100003407230320

This is getting a bit more subcvjtiee, but I much prefer the Zune Marketplace. The interface is colorful, has more flair, and some cool features like Mixview' that let you quickly see related albums, songs, or other users related to what you're listening to. Clicking on one of those will center on that item, and another set of neighbors will come into view, allowing you to navigate around exploring by similar artists, songs, or users. Speaking of users, the Zune Social is also great fun, letting you find others with shared tastes and becoming friends with them. You then can listen to a playlist created based on an amalgamation of what all your friends are listening to, which is also enjoyable. Those concerned with privacy will be relieved to know you can prevent the public from seeing your personal listening habits if you so choose.


Dub

1.11.2009 11.26, ing Hrubý-Hluk

email: Hrubý (tečka) Hluk (zavináč) seznam (tečka) cz, url:

Pane inženýre!Sadba db až na vyjímky je smrtelný hřích!Db by se měl zásadně set a nasypat ho tam aspo´5 žaludů do jamky,nebo lío do brázdy jeden vedle druhého!Ostatní dřevina pak dosadit a opět nejlíp do db řádků! dosadit!Přijděte se podívat!


Fotky z letošního pochodu

13.9.2007 15.07, Ivona Matějková

email: zamira-klub (zavináč) volny (tečka) cz, url: http://www.sos-sumava.cz

Na Vašich stránkách jsme poprvé a máme velkou radost z fotek pořízených na letošním pochodu Šumavou, kterého jsme se též účastnili, ale jen v jednom dni, na Modravsku.


Ponechávání dřeva v lese k zetlení

9.7.2007 11.00, Jaroslav Záruba

email: jaroslav (tečka) zaruba (zavináč) jablonexgroup (tečka) com, url:

Dobrý den, moc děkuji za zařazení příspěvku. Je to věc, která mě aktuálně pálí, protože jsem polomy a vývraty borovice z orkánu Kirill ponechal právě k zetlení (po odříznutí koláčů a odvětvení). Seznámil jsem se svým záměrem OLH (na místě) i orgán SSL (osobně), ale stejně se obávám, že budu vystaven tlaku orgánu OŽP abych provedl sanaci dle zákona a vyhlášky (i když situaci týdně monitoruji a zatím k přemnožení kůrovce nedošlo). Spíše než pochopení očekávám sankci - i když jde o orgán, který by právě takový přístup měl dle mého názoru podporovat a prosazovat. Dalším pozitivním důsledkem byla i změna tras migrace vysoké (horší průchodnost terénu) a naděje na záchranu části přirozené obnovy.


Dík

21.1.2007 22.16, Milan Košulič ml.

email: , url:

Dík za příspěvek a omlouvám se za chybné zobrazení "uvozovek". Snad se nám to podaří opravit.


Pohled

21.1.2007 14.32, Pavel Štěpán

email: stepanpavel (zavináč) seznam (tečka) cz, url:

Od tlustého dříví až ke zvěři - vše souvisí se vším. Pokud bych já byl vlastníkem lesa o hodně velké rozloze, určitě bych myslivcům řekl - ano, zvěř , ale já chci tady i rysa a vlka - les pro všechny. Přežije silnější, zdravější, geneticky disponovanější - to je přírodní výběr, stejně jako v přírodním lese - vyroste silnější, zdravější, geneticky vybavenější strom, který roste ne 80, 100, ale 150, 200 a více let. Asi se pořád většina nebo značná část lesnické i myslivecké veřejnosti dívá na les z pohledu jedné generace, Ale les je tady tisíce let. Neúspěch nebo rozmar přírody, který v lese způsobí škodu nebo změnu se "napravuje" stovky let - z pohledu lesa je to normální doba. Z našeho pohledu je to moc dlouhá doba a chceme nápravu co nejrychleji. Tlusté dřevo - ano, ale během našeho života můžeme akorát položit základy k jeho produkci a vše předat k pokračování následující generaci. Až ta buď ocení naši snahu (využívání přírodních procesů v lese a z toho plynoucí nízké nebo úplně minimální náklady na pěstování), anebo bude na nás "vzpomínat" v souvislosti se smrkovými "plantážemi" a pasoucími se stády spárkaté zvěře, pravidelně krmené a v té době již možná zdomestikované - kdoví. Dívejme se na les z pohledu budoucích generací a nepředávejme jim zfušovanou práci a neodsouvejme jim problémy, které můžeme začít řešit již dnes. A na závěr jedna poznámka: ať chceme nebo ne, stejně nám příroda nakonec ukáže, kdo je tady pánem - viz současné rozmary počasí - vichřice a orkány, kterými "vychovává" smrkové plantáže a provádí probírky v přírodních lesích nebo loňskou dlouhou zimu, kdy nahradila nevyskytujícící se predátory a provedla selekci spárkaté zvěře v rozsahu, který by myslivcům trval roky.


...

16.1.2007 12.53, Jiří

email: , url:

Ok...budu se věnovat již jen odborným tématům...


Návrh

15.1.2007 22.05, Milan Košulič ml.

email: , url:

Jirko, osobní útoky nejsou příliš zajímavé. Jestli máte co sdělit k odborným problémům, sem s tím, jinak navrhuji tuto diskusi ukončit.


Odpověd

15.1.2007 17.37, Jiří

email: , url:

Jsem rád, že jsem se dočkal odpovědi.Tak zaprvé bych chtěl zdůraznit, že bych si nedovolil být vulgární, jen jsem si dovolil něco málo podotknout. A úplně od tématu to zcela jistě nebylo. Pokud byste chtěl důkazi o lidvidačním působení, mohl bych Vám odcitovat pár návrhů v přesném znění i s datumi vydání, ale předpokládám, že je to zbytečné. Vaše příspěvky jsem si vytiskl a můžete si být jist, že se u nich "pobaví" i pár spřízněných duší!A abyste věděl s kým si píšete, dnes se i podepíšu. S pozdravem Lesu Zdar Jiří Sedláček ml.


nemusíte to číst

12.1.2007 19.42, Milan Košulič ml.

email: , url:

Pane Jiří, když se Vám to hnusí, tak to nečtěte. Váš příspěvek tady ponechávám jen proto, abych připomněl, že v Úvodním slově autorů jsem jasně napsal, že si vyhrazujeme právo mazat příspěvky, které nejsou k věci nebo jsou vulgární. Dokažte nám, že zvěř zlikvidoval, jsem na to zvědav.


Dobrý den

10.1.2007 21.21, Jiří

email: , url:

Dobrý den!Nemám nic proti přírodě blízkému hospodaření.Právě naopak, poněvadž patřím k nové generaci lesníků...Proto se mi ovsem hnusí, že zde píší lidé, jako je např. pan Metzl. Proslulý jesenický likvidátor, který se neproslavil ničím jiným než likvidací zvěře a názory, které zvedly ze židle nejednoho normálního lesáka...!Nechápu, že to tady vůbec prezentujete...


Tlusté dříví - odpověď 2

4.1.2006 17.55, milan

email: , url:

Nevím, z čeho vyplývá Váš názor o ochotě dřevařů platit více za tlusté dřevo. Dnes tomu tak není. Bavíme se o tloušťkách větších jak 40 cm stř.tl., což je limit např. u MM v Paskově. Zde křivka ceny se na straně silnějších sortimentů zplošťuje a někde dokonce klesá. Pokud se budeme bavit o I. a II. třídě ("loupačka"), tak podle mě je zatím větší problém v neschopnosti vlastníků lesů nabídnout rovnoměrně větší objemy takového kvalitního tlustého dříví, aby se zpracovatelům vyplatilo investovat do technologií. Tlusté dříví běžné kvality (III.tř. a silnější jak 50 cm) je zase o množství, které nabídneme. Pokud takové dříví bude v nabídce přibývat, dřív nebo později tuto nabídku využijí i velcí pilaři. Výroky v tomto smyslu jsem už v lesnickém tisku četl. Rozhodně ale jsem přesvědčen, že lesnictví u nás musí podstatně zlevnit, a to zejména snížením nákladů v pěstební činnosti. A sem se dostává politika (myslivost) a to je konec :-( Taky jeden důvod k odporu proti výběrnému hospodářství. Pokud naši lesníci podlehnou a budou se bránit pěstování tlustého dříví, a tím prodlužování zmlazovací doby, možnostem autoregulace atd., tak je to návrat k holosečím nebo alespoň zakonzervování krize smrčin.


Tlusté dříví - odpověď 1

4.1.2006 17.54, milan

email: , url:

Delší čas k vypěstování silnějšího dříví jako důvod k jeho vyšší ceně odběratele nezajímá. Je to trh jako každý jiný. Navíc nelze jednoznačně říci, podle mého názoru, že v tomto případě delší čas znamená vyšší náklady nebo ztrátu na výnosu. Pokud se současně využívá světlostní přírůst a přírůst na zmlazení a neklesá přírůstové procento porostu jako celku, tak ve spojení s nižšími jednotkovými náklady na těžbu a s odbouráním nákladů na umělou obnovu (a všechny další náklady s péčí o kultury spojené) naopak může jít pro vlastníka o přímé zvýšení zisku, i když zčásti "odloženého". To si určitě uvědomují i zpracovatelé. Více budou ochotni zaplatit jen za tlusté, ale současně špičkově kvalitní dřevo. Na běžnou pilařinu opravdu takové dřevo nepotřebují a naopak je na běžných pilách na obtíž. Nejsem ekonom a mohu se mýlit, ale napovídají mi to selský rozum a vyčtené zkušenosti z Reiningera, von Rotenhana a vůbec z výběrných lesů. Vždycky se podivuji, jak tyto selské rozumy dlouhodobě a úspěšně uplatňované v mnohých oblastech střední Evropy nechávají lesnické ekonomy v klidu. Když jsem před lety měl příležitost poslouchat Reiningerovu přednášku (už s předchozí znalostí jeho "Těžby cílových tlouštěk aneb výběr v lese věkových tříd"), napadla mě a dodnes ji mám v paměti tato myšlenka: on na nic nového nepřišel, jen selské principy převedl do vědecké řeči a důsledně je dlouhodobě uplatňoval. Možná právě pro tu jednoduchost a proto, že k takovému hospodaření nepotřebuje člověk žádné zvláštní vzdělání, natož ekonomické, se výběrnému hospodářství dnešní lesníci a i ekonomové tak brání.


Tlusté dříví

4.1.2006 17.52, Marek

email: , url:

Dobrý den, nejprve bych vám chtěl poděkovat za vaši snahu o propagaci "biologického" pěstování lesů, váš internetový časopis i elektronická publikace jsou velmi poučné a myslím, že konečně zaplňují mezeru v chápání genetiky, biologie a evoluce ve vztahu k pěstění lesů (kromě lesnického vzdělání mám i biologické, takže myslím, že k dané problematice mám co říci). A protože chceme našemu oboru co nejvíce prospět, je třeba o věcech diskutovat:-) Ve svém příspěvku "K soudobé ekonomizaci lesního hospodářství" z 11.9.2005 píšete, že vás nenapadá žádný podstatný důvod, proč by měly být ceny tlustších sortimentů dražší než ceny slabších sortimentů, když náklady na jejich výrobu jsou nižší. Já osobně bych nějaký ten důvod přecejenom našel... Za prvé je to časový faktor (jeden z hlavních znaků lesnické ekonomiky), tzn. že právě silnější sortimenty nám v lese narůstají mnohem delší dobu než sortimenty slabé a tento časový rozdíl (tj. rozdíl mezi smýcením v současné době slabého dříví nebo v budoucnu tlustého), je třeba zohlednit, a jak jinak než v ceně (rozdíl mezi příjmem teď a příjmem v budoucnosti). Další věc je ta, že dřevozpracující průmysl je očividně ochoten za silnější sortimenty platit více (a jistě má dobře spočítáno proč), tak by bylo "ztrátové" chovat se neekonomicky a nevyužívat trhu. Také mám strach, že v případě snížení cen silných sortimentů se v podstatě nevyplatí je pěstovat, což by dospělo k odklonu od přírodě blízkého obhospodařování lesů se všemi negativy. Každý hospodář si totiž spočítá, že je pro něj výhodnější těžit tenčí sortimenty teď, než těžbu odkládat a stejně potom dříví prodat za ceny téměř stejné. Přeji lesu zdar a doufám, že případná příští komunikace už proběhne na téma pěstební než ekonomické:-) Marek Tuma


Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: pbl.fri13.net

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.cartier replica

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

ASHRAE 62.1Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na Silvariu.

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa.

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz