Modřín
Přidat příspěvek
GpCyySPu
27.12.2012 22.40, Wiliyam
email: dongxiongw (zavináč) 163 (tečka) com, url: http://www.facebook.com/profile.php?id=100003407211849
At last, smoonee comes up with the "right" answer!
NfHRKClsRtRky
22.8.2011 5.10, Savion
email: ram-l (zavináč) list (tečka) ru, url: http://www.facebook.com/
Short, sweet, to the point, FREE-exactly as information souhld be!
Modřín
20.11.2010 20.51, MF
email: mrs (tečka) mf (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je Modřín opadavý chráněný strom či ne. Předem Děkuji za odpověď.
brusinka
26.9.2007 21.39, PetrF
email: , url:
Ještě mě napadá, dobrým indikátorem původní borovice je výskyt brusinky Vaccinium vitis-idaea v bylinném patře. V horách to také indikuje horskou smrčinu, ale kde je v nižších polohách, mám s brusinkou zkušenost jako dobrého indikačního druhu na původní borovici. Dalším takovým tajgovým druhem je Trientalis europaea, pokud ten je v porostu, znamená to také výskyt původního smrku nebo borovice. Nevím jak je to u obou druhů s modřínem, v tom mi chybí zkušenosti.
Abies alba et A. nordmanniana
26.9.2007 21.35, PetrF
email: , url:
Díky za typ. On je problém, že na Kavkaze jsem nikdy nebyl a v našich lesích jsem viděl A. nordmanniana tak maximálně 40 let starou, neviděl jsem třeba 100 let starou. S těmi jehlicemi to je fakt, ale u Abies alba někdy také dovedou svrchu zakrývat větévky a to mě mátlo. Al teď jse se díval do literatury, člověk nesmí brát osluněné větévky svrchu koruny. A. nordmanniana o průměru kmene 30-40 cm má ještě často kůru hnědou jak smrk, zatímco A. alba už ji má v tomto věku spíše bělavou, ale za mlada může být taky hnědá. Problém je, že se setkávám většinou s vysázenýma tyčkovinama, kdy se člověk k jehlicím nemá šanci snadno dostat, neboť by musel vylézt na strom. Slyšel jsem, že ŠLP Křtiny nějaké hybridy jedlí vysazoval. Ono v posledních desetiletích většinou s tím přirozením zmlazením a odrůstáním jedle ze semenáčků, to byla bída, takže k nějaké genetické korozi asi dojít nemohlo. Nicméně, možná že dnes mezi těmi semenáčky už nějaký hybrid je, ale myslím si, že podle 20 cm vysokého stromku ho těžko poznám.
Autochtonní BO
26.9.2007 19.08, Milan Košulič ml.
email: , url:
Taky se mi zdá, že ta zmínka v poslední větě článku od Holuši o autochtonních borech je nepřesnost. Pokud vím, tak se jinak uvádí, že zde BO byla vždy v příměsi, nikdy čistá. A totéž platí o MD. Nepočítám bývalé zemědělské pozemky, které nalétly nebo byly zalesněny MD nebo BO po odsunu Němců.
Abies alba vs. nordmanniana
26.9.2007 10.26, Vladimír
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Křížení bělokoré a kavkazské jedle bych se také bál, i když nevím zatím o žádném konkrétním případě. Kavkazská jedle podle mě profituje ve srovnání s naší domácí jedlí ze své schopnosti lépe snášet klimatické extrémy, což už mnohokrát potvrdila i u nás. V řadě míst naší republiky, pokud chceme mít "na zahrádce pěknou jedličku", nemůžeme spoléhat na naši domácí jedli, ale nejlépe právě na kavkazskou nebo obrovskou.
Často jsem se spletl při jejich rozlišení i já, přestože se ochranou a záchranou jedle zabývám už od svých 11 let. Co mě vždy upoutá u kavkazské jedle na prvním místě, je to, že v daných podmínkách (suché, zakouřené, nijak nechráněné místo) je mnohem hustší a rychleji přirůstá, než bych čekal u jedle bělokoré. Podle mě kůra neprozradí nic, protože ani mladé jedle bělokoré (minimálně do cca 30 let věku) ji bílou či světle šedou často nemají.
Co je však podstatné a co mě zatím nikdy nezklamalo, je rozložení jehlic. Jedle bělokorá, s výjimkou partií v na samém vrcholu koruny, má na světle i ve stínu (tam ještě mnohem výrazněji) jehlice vždy pouze "v jedné rovině, tj. pod vzájemným úhlem ne nižším než takových 130 stupňů, zatímco kavkazská jedle má i v nižších partiích jehlice víceméně všemi směry. Nejmarkantnější je to u jedlí, jimž začnou větve z dříve holých částí kmene opětovně vyrůstat - kavkazská jedle působí i proto "hustším" dojmem.
Jinak považuji za zázrak (a obrovské štěstí), že se tato jedle po problémech s domácí jedlí nezačala v našich podmínkách v lesích více vysazovat. Myslím, že je to jedno z mála pozitiv smrkové mánie :-)
borovice a modřín
25.9.2007 22.16, PetrF
email: , url:
Je to zajímavý článek, nicméně pojednává pouze o borovici, ale to nevadí. Abych řekl pravdu,tak já co znám autochtonní borovici v jinak převážně území bučin, tak to jsou vždy nějaké skalky, skalnaté hřbítky či písky. Nemám zkušenosti s autochtonní borovicí na hlubokých živných půdách.
Článek je to dobrý,ale napadá mě tam několik slabin. 1.Nevěřím, že přežití borovice a modřínu v těchto územích mají na svědomí pouze požáry. Takových území se srážkovými stíny je hodně, přesto tam autochtonní modřín a borovice není. Je to asi 1 z faktorů, nicméně patrně jsou ještě další, třeba ten klimatický či areálový a další, které se musely spojit dohromady. 2. Palynologické metody jsou jistě spolehlivé dostatečně, takže lze říci, že borovice a modřín zde byly nepřetržitě po celý holocén. Já jen doufám, že faktory jako dálkový přenos pylu z Polska či že zrovna nad místem odběru bylo pár borovic a jinde nic (to ony toho pak naprášily, že to může vypadat jak bor), věřím že tyto průšvihy Opravil odstínil. Je však těžké prokázat, že zrovna v tomto určitém porostu přetrvala borovice souvisle. Mohla klidně přetrvat o 500 m vedle a na toto jisté místo se třeba dostala před 250 lety díky člověku. To byste musel znát přesné složení toho určitého porostu třeba v roce 1000, což neznáte.
3.Zarazila mě tam ta poslední věta, že je tento bor autochtonní, podle mě je autochtonní borovice, nikoliv bor. Borovice mohla přežít v těchto územích spíše jako příměs než jako majoritní dřevina. Jinak proti pěstování borovice a modřínu jako příměsi v těchto lesích nemám nic, ale nesmí to být borové či modřínové monokultury. Borovice a modřín na živných půdách mi velmi vadí v územích jako nižší flyšové moravské Kapraty, Moravský kras, jižní Morava aj., tam nemám rád ani minoritní příměs těchto dřevin.
BO, MD na živných stanovištích
25.9.2007 20.45, Milan Košulič ml.
email: , url:
Díky za mnoho podnětů. Víte prosím něco o podobných oblastech a přirozeném výskytu MD a BO? Mám na mysli srážkový stín, časté přísušky, bohatší stanoviště, souvislosti s požáry.
Pokus
25.9.2007 20.29, Milan Košulič ml.
email: , url:
Zkouším, zda se ztratí příspěvek po vložení špatného kódu. Nikoliv, zobrazí se požadavek na vložení správného kódu.
Příspěvky jsem nesmazal, BO a MD a požáry v deštném stínu
25.9.2007 20.23, Milan Košulič ml.
email: , url:
Vladimíre, zatím jsem nic nemazal. Za zmizení příspěvků se omlouvám, buď je to technický problém stránek, nevylučuji zatím ani důsledek vložení špatného kódu, některé znaky v té grafice jsou hůře čitelné. Prosím zkopírujte si vždy před uložením text do schránky, já to tak dělám na Silvariu, taky se mi tam občas příspěvek ztratil.
Modřín a borovice na Krnovsku na živných stanovištích terénně ani půdně nijak exponovaných je pravděpodobně důsledek častých požárů v silném deštném stínu Jeseníků: http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/4d735ff9c7e64b58c12569e7001a2d9c/29d48106e9fe8e9ac1256c370072c3cb?OpenDocument.
(dejte do google.com klíčová slova modřín Holuša). Borovice zde má tu zajímavou vlastnost, že se dokáže zmlazovat i podrostním způsobem. Požáry dnes ale musíme opravdu nahrazovat chemickou a mechanickou přípravou půdy (přece jen hasiči dnes umí:-). Moc bychom si přáli tady MD a BO v dobré příměsi zachovat, neboť na rozdíl od smrku v těchto podmínkách výborně prosperuje. Snad jim to vydrží.
nepůvodní dřeviny
25.9.2007 13.53, PetrF
email: , url:
Ono záleží také, jak je ten druh podobný či příbuzný. Platí také, že cizí jehličnany v listnatém lese nadělají většinou více škody než cizí listnáče v listnatém lese (snad kromě akátu). U blízce příbuzných druhů se také musí dávat pozor na genetickou korozi, kdy by mohlo nastat nekontrolovatelné křížení s domácím druhem. Jinak z tou douglaskou bych byl opatrný. Toho, že budou v ČR místo smrkových monokultur kultury douglaskové, bych se nerad dočkal. Rozhodně třeba v Moravském krasu se mi kultury douglasky nelíbí ani trochu, dost to degraduje, zase něco jiného to bude třeba v nějaké kyselé bučině. Píšete o Abies grandis, která se však dá od Abies laba dobře odlišit. Já mám dost problémy s Abies nordmandiana, která se pozná od Abies alba blbě, třeba znaky, které píše prof. Koblížek často neplatí. A. nordmandiana má většnou hnědší kmen, ale zse jeden kolega, co byl na Kavkaze tvrdí, že je bílá dost. Ale mám s tím problém a kdo ví, jestli zde nějaké to křížení nemůže nastat. Narážím i na smíšené kultury Abies alba a A. nordmandiana, jsou to většinou porosty tak kolem 40 let, tenkrát to byla nějaká móda, asi chtěli pomoct skomírající Abies alba. Kdyb měl někdo nějaký spolehlivý typ, jak A. nordmandiana a . alba spolehlivě odlišit, byl
bych rád. Právě takhle příbuzné druhy bych sem nezaváděl.
Modřín, klima
25.9.2007 13.43, PetrF
email: , url:
Máte pravdu, já jsem letos na jaře, už nevím zda v dubnu či květnu, zažil u Břeclavi, že tam v luzích zčernaly mrazem všechny narašené jasany a duby do výšky 2 m mimo oblasti s příznivějším mikroklimatem. Buk a jedle na sever od ČR končí s podhůřím Sudet a Karpat. Pak je několik set km bezbukového území (až na výjimky) a buk se zase hojně objevuje u Baltu, kde bučiny potkáme v nadmořských výškách i kolem 50 m a asi i níže. Na východ od Polonin buk taky končí. On nesnáší tu kontinentalitu, časné jaro kdy naraší a pak za 14 dní opět mrazy. On má raději chladnější oceaničtější oblasti, protože tam jaro začně déle a pak už je menší pravděpodobnost nějakých mrazů. Také buk nemá vůbec rád písky a mokřady, obojeho je v polských nížinách dost. S tím modřínem to je fakt, severní podhůří Jeseníků je z ČR nejvíce na ráně vpádům kontinentálního vzduchu a jak modřín v postglaciálu ustupoval, zřejmě jen tam se mu podařilo nějak jako relikt přetrvat. Musel bych však nastudovat literaturu a navštívit nějaké to reliktní místo. Podle mě se musí dávat bacha, protože on se mohl zachovat jen na specifikých místech, odkud se mohl v posledních staletích šířit díky člověku i do porostů, kde dříve nebyl.
K nepůvodním dřevinám
25.9.2007 11.07, Vladimír
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Myslím, že u nepůvodních dřevin je víceméně jedno, jedná-li se o smrk vzdálený 700 metrů nadmořské výšky nebo o jírovec vzdálený 1200 km po souši - pro krajinu jsou cizí oba a jediným kritériem by mělo být to, jak se dokážou sžít s ekosystémem, do něhož jsou vneseny, aniž by narušily jeho přirozené vazby. Druhy vyloženě invazivní je netřeba tolerovat, musejí být ničeny, zejména ty, které mají výrazný vliv na chemismus půdy (např. akát). na druhou stranu se nedomnívám, že by např. douglaska byla pro naše lesy horší než smrk, spíše naopak.
Dřeviny, u nichž je pravděpodobné, že by se k nám v rámci pokračujícího interglaciálu samy rozšířily (různé duby, kaštanovník), popř. o nichž víme, že tu za srovnatelných podmínek byly a dnes jim brání vysoká pohoří na jihu a umělé stepi severně od nich (kaštanovník, kaštan, ořešák), není nutno potlačovat, je je možné, dle mého názoru, i omezeně vysazovat, ale vždy daleko od oblastí chráněných území různého stupně, kde by mohly ovlivnit složení dřevin, které chráníme jako původní.
S vyloženými exoty je to složitější. Např. u douglasky už bylo vícekrát publikováno, že její vliv na půdu je podstatně mírnější než u smrku, a když jsem viděl např. bohaté douglaskové nálety poblíž NPR Pulčínské skály, nepůsobilo to na mě, s výjimkou toho, že šlo o oblast blízkou území s vysokým stupněm ochrany, negativně. Na druhou stranu takoví jedle obrovská, od níž si naši mamonářští lesničtí plánovači v 70. ltech slibovali, že nahradí tehdy chřadnoucí jedli bělokorou a navíc poskytne velkou masu rychle narostlého dřeva, je velkým zklamáním. Sledoval jsem prosperitu sazenic tohoto stromu a porovnával ji s prosperitou sazenic jedle bělokoré v oplocenkách, kam byly tyto stromy společně v 80. letech a první polovině let devadesátých často vysazovány. Zatímco úmrtnost domácí jedle byla až do zajištění porostu (cca 8-10 let) zhruba 10%, dosáhla úmrtnost jedle obrovské vyššího než 50% podílu, často zdánlivě bez příčiny, kdy přes zimu nebo v příznivém létě náhle zrazivěl stromek, který měl předtím výstavní jehličí a přirůstal metr za rok. Dodnes toto nechápu, zdá se, že i zde fungují mechanismy, které ještě neznáme.
Kdybych měl svůj názor shrnout, nejde ani tak o to, co a zda vůbec introdukovat, ale o to, PROČ to dělat, co od toho očekáváme a nakolik jsme schopní uhlídat věci, které to případně do stávajícího porostu přinese.
Modřín - klimatické vily
25.9.2007 10.46, Vladimír
email: pk001 (zavináč) seznam (tečka) cz, url:
Nejprve se chci zeptat Milana: včera jsem zde napsal dva příspěvky, podstatně krotší než na Silváriu, ovšem do dneška zmizely. Doufám, že nebyly vymazány, neuvědomuji si, že by mohly někoho pobouřit.
Na co v případě prosperity jesenického modřínu zapomínáme, je dle mého názoru, vliv klimatu. Nedokážu odhadnout, jak významnou roli může hrát, ale nabízím následující zkušenost:
V první dekádě května tohoto roku zasáhlo východní Moravu několik mrazivých rán, kdy po přední straně mohutné tlakové výše se středem nad západním Ruskem pronikl na naše území studený a suchý kontinentální vzduch od severovýchodu. Zatímco nejvyšší denní teploty se v západních Karpatech ve výškách kolem 500 m.n.m. pohybovaly okolo 12-14 st.C., v noci byl, navzdory už dlouhému dni a tím zkrácené době vyzařování tepla, zaznamenán mráz: při zemi cca -3 st. C, ve výšce 2 m nad zemí to bylo -1 st. C až nula. Tyto podmínky stačily k tomu, aby zmrzly téměř u všech bukových semenáčků v mých lesích letošní nárůsty, čerstvě vyrašené z poupat. Tyto nárůsty zcela zaschly a teprve v polovině června začaly buky opět rašit. Podobná situace byla před 2 lety u jedlí, které si však mezitím zřejmě toto nebezpečí "sdělily" mechanismem, který nám dosud není znám, takže letos byly poškozeny jen minimálně, zatímco buk odolal při srovnatelných teplotách tehdy a neodolal letos. Leto lokálně zmrzly i osmdesítileté buky, ve výšce až 10 m nad zemí!
Severní část Jeseníků bezprostředně sousedí s Polskem, v jehož rovinách a ledovcem vymodelovaných polozvlněných plošinách je modřín původní, zato je poměrně vzácný buk a jedle končí v horách na jižní polské hranici. Proč? Proto, že tato situace je v Polsku, otevřenému severovýchodním větrům, podstatně častější než v ČR, částečně chráněné od S a SV pohořími. Modřín, podobně jako smrk, je vůči pozdním i časným mrazům podstatně odolnější než buk nebo jedle. Tím tyto dřeviny v uvedených oblastech ztrácejí konkurenční schopnost. Zatímco v teplých a srážkově příznivých lesích návětrných západních Karpat může mladý buk ve dvou fázích za vhodných podmínek přirůstat až 1m ročně, severně od Karpat často jeho první výhony zmrznou. To se projeví i sekundárně, dočasným či trvalým poklesem jeho stinnosti, což opět nahraje např. modřínu.
Jak jsem naznačil, podobná situace je např. s jedlí a vysvětluje, proč se řada autorů shoduje na názoru, že nejvyšší prosperitu jedle vykazuje v sousedství teplých nížin, u nás má (i s pominutím vlivu srážek) takto mnohem lepší podmínky v záp. Karpatech než např. v záp. části Šumavy či Sudet obecně. Důvodem je zde silnější vliv severozápadního, chladného oceánského proudění, které často způsobí mrazíky i v červnu, zatímco při postupu na vých. Moravu se tento vzduch už zčásto ohřeje.
Je zkrátka třeba připustit, že nejen půdami a srážkami, ale i rozdělením a výkyvy teplot nabízí naše příroda rozmanité podmínky, byť na vzdálenosti několika set kilometrů, a že tyto podmínky mohou mít významný vliv na prosperitu konkrétních lesních dřevin.
geograficky nepůvodní dřeviny
25.9.2007 8.26, PetrF
email: , url:
Já rozhodně nejsem příznivcem obohacování našich lesů cizími elementy. Je pravda, že střední Evropa má mnohem méně druhů dřevin než Severní Amerika a východní Asie díky glaciálům, ale to nevadí. Vzpomeňte si, kolik takových exotů bylo vysázeno do lesů a jaký jsou s nimi teď problémy. Příklad: javor jasanolistý se masově šíří v jiohomoravských luzích, podobně se tam místy šíří jasan pensylvánský a ořešák černý. Na pískovcích u Děčína či na pískách východních Čech, jak se dnes masově šíří borovice vejmutovka atd. Nikdy dopředu nevíte, co ten který druh udělá, ael není to jen šíření samotné dřeviny, ale i následné změny bylinného patra. Ono kdyby teď člověk vypadl, tak ten exot tady přetrvá a za pár tisíců let si najde nějaký životní prostor a stabilizují se ekologické vztahy mezi rostlinami. Třeba buk lesní tady před 10000 lety taky nebyl, přišel jsem přirozeně jako exot a začal vytlačovat jiné lesní dřeviny ze svých stanovišť. Byla to taky vlasně taková invaze. Jenže člověk dnes tyto invaze nadměrně urychluje. Já rozhodně nejsem příznivcem zavádění exotů, myslím že si vystačíme s domácími druhy, exoty bych jen pěstoval v parcích a arboretech
modřín
25.9.2007 8.19, PetrF
email: , url:
Nevím odkud jste,ale si nikoliv z Moravy. Pokud jste někde z oblastí chudých substrátů hercynika, tak tam modřín tak degradační není jako na minerálně bohatých půdách Karpat. Zkuste se podívat do Moravského krasu (to teda nejsou Karpaty, ale to je jedno) a porovnejte si bylinné patro bučin s modřínem a bučin bez modřínu a uvidíte ten rozdíl.
V přirozených lesích s modřínem, v kontinentální tajze (ať už v Rusku nebo na Gross Glockneru) je bylinné patro velmi odlišné a ekologické vztahy velmi odlišné od třeba bylinného patra lesů Chřibů nebo Bílých Karpat, proto v těchto oblastech s původním modřínovým lesem ani dominantní postavení modřínu neznamená degradaci bylinného patra. Jak je to s modřínem v severních Jeseníkách, musím přiznat, že přesně nevím, na jakých stanovištích se tam reliktní modřín udržel. Jistě to nebylo někde v nivě nebo na vápenci, spíše bych typoval nějaké hřbety, kde 5% zastoupení modřínu tolik žádnou degradaci nezpůsobí. Musím si k tomu nastudovat literaturu nebo nám to objasní autoři těchto stránek.
5% zastoupení modřínu nevadí možná v těch kyselejších oblastech, ale jistě to vadí v nižších moravských Karpatech, na jižní Moravě, na bohatých půdách v Polabí aj.
modřín
25.9.2007 7.44, Máchal
email: , url:
Přestože se část debaty odehrála jinde (http://www.silvarium.cz/content/view/9100/#10478), napíši příspěvek sem, i když částečně reaguji i na příspěvek pana Vladimíra, který zde není, ale asi by nebylo vhodné sem předchozí část debaty celou kopírovat.
Podrůstání stávajících porostů s nevhodně vysokým zastoupením modřínu bukem a jedlí je asi ideální řešení, rozhodně lepší než se snažit veškerý modřín co nejrychleji z porostů odstranit. Mám ale pocit, že každý mluvíme o něčem jiném – neobhajuji pěstování prosvětlených porostů s podstatnějším zastoupením nebo převahou modřínu. Přes všechny Vaše argumenty se domnívám, že příměs 5 % „škodlivého modřínu“ nejen že podstatně neovlivní prosvětlení porostu, ale ani nezpůsobí výrazné změny půdy. Domnívám se, že „vymítání“ jednotlivé příměsi MD z takových porostů je spíše psychologická záležitost („to není původní, to tam nepatří“), než věc opravdu negativního dopadu.
Asi se shodneme na tom, že dlouhodobě bezpečného a vhodného hospodaření dosáhneme za použití dřevin přirozené dřevinné skladby pro dané stanoviště. Nejsem ale ani proti zpestření hospodářských porostů stanovištně vhodnou příměsí (včetně exotů), pokud bude stanoven vhodný limit a bude prokázáno, že dřevina při nízkém zastoupení nijak zvlášť ekosystém neohrožuje a přitom dosahuje lepších parametrů (a navíc např. i vyšší rezistenci proti běžným škodlivým faktorům) než dřeviny domácí. Přiznám se, že se s konzervativním a striktním trváním na „pouze původních“ dřevinách v řadě případů neztotožňuji. Pokud můžete, tak mi tuto zásadu prosím přesvědčivě zdůvodněte. Fakt, že např. dřevina sama nedokázala překonat velkou geografickou překážku (např. Atlantik) nemusí ještě znamenat, že bude (přimíšená v několika málo %) narušovat vztahy v našich lesích, naopak je může svým způsobem obohatit.
Při stavu velké části našich lesů je obava o stanovištní vhodnost nebo původnost dřevinné skladby ve vztahu k několika jedincům exotů na ha druhotná. Podstatnější je snaha o dostatečné zastoupení všech domácích původních dřevin na daném stanovišti, než vylučování několika jedinců nepůvodních z porostní směsi (pokud se samozřejmě nejedná o dřevinu s invazním chováním, výrazně ovlivňující půdu atd.).
Ještě jsem se chtěl zeptat, jak je to s degradací bylinného patra v oblastech, kde je modřín považován za původní. Bere se i tam složení bylinného patra, ovlivněné modřínem, jako negativní jev, nebo se na to pohlíží jinak?
modřín
25.9.2007 0.31, PetrF
email: , url:
Na interneu jsem našel toto: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/979/
Nicméně je pravda, že v minulosti se snažili lesníci dokázat autochtonnost modřínu i tam, kde modřín autochtonní nebyl, třeba Moravský kras. Jsem proto dosti skeptický k výskytu reliktního modřínu na Drahanské vrchovině, i když vyvrátit to nemohu. Kdysi jsem uvažoval, že reliktní modřín by mohl být i na hadcích u Raškova v Hanušovické vrchovině, tam bych tomu spíše věřil. Nicméně tuto problematiku jsem nestudoval podrobně a nemám proto žádný důkaz.
modřín v Jeseníkách
25.9.2007 0.21, PetrF
email: , url:
Abych řekl pravdu, tak v těchto oblastech jsem nikdy nebyl, takže bych nerad dělal nějaké kategorické závěry. Modřín zde asi přetrval jako relikt ze starších období holocénu, z nějakého důvodu se ho na některých stanovištích nepodařilo jiným dřevinám konkurenčně převálcovat, jak se stalo v jiných oblastech ČR. Ono i stanoviště uvedené oblasti nejsou homogenní. Neznám přesně z autopsie, na jakých stanovištích je konkrétně modřín původní na Krnovsku. Reliktní modřín jistě nerostl plošně ve všech porostech. Mohl se zachovat jen někde a později mohl být činností člověka rozšířen i do porostů, kde třeba v roce 1000 nebyl. Musel bych si na tohle prostudovat literaturu. Napadá mě, že nejsnadněji by se mohl původní modřín zachovat na nějakém skalnatém hřbetu, kde je konkurence buku snížena, stejné je to s borovicí. Mám z podobných stanovišť z jiných oblastí odpozorovánu možnost koexistence borovice a buku, což jinde není tak snadné. Pokud o původním modřínu Vaší oblasti víte více, rád se poučím.
Další
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com