Přírodě blízké lesnictví

http://pbl.fri13.net/ – Alternativnč˝ lesnickč˝ ďasopis

Otevřený dopis Vědecké radě LF MZLU Brno

(3.9.2006 15.44, Jaroslav Veškrna)

Vážená Vědecká rado!

Dovolte mi, abych jako řadový lesník v důchodu, odchovanec fakulty, v jejímž čele stojíte, vyslovil několik námitek vůči Vašemu „Vyjádření ke Stanovisku vědců…“.

Čekal bych, že se Vy, lesničtí vědci, přidáte na stranu lidí, jimž není lhostejný současný a budoucí stav našich lesů, proto se rozhodli ukončit dlouhé mlčení a vyvolat veřejnou diskusi o svých starostech a obavách. A ještě spíš bych očekával, že jako učitelé nové generace lesníků budete první. Místo toho čtu hned v prvním odstavci uražená slova o „osvícených“ versus „technokratech“. Nejvíc mě překvapuje, že se opravdu stavíte na obranu právě toho technokratického, málo koncepčního lesnictví. Musí přece zvlášť Vám být zřejmé, že v době, kdy les z mnoha příčin není zdravý, v době, jíž vévodí zničující spirála honičky za hospodářským růstem až do vyčerpání všeho, nemůže už lesnictví dál zůstávat beze změny. A ta změna musí zasáhnout myšlení. Vy však ve své pro mě nepochopitelné obhajobě starého přehlížíte všechny varovné skutečnosti. I naší nedávné historie. Zatímco signatáři Stanoviska nám je připomínají, včetně citace zdrojů.

Co se Vám zdá zavádějící na tvrzení Stanoviska, že české lesnictví konzervativně trvá na hospodářském modelu stejnověkého lesa a paseky? Sami to potvrzujete, když vahou své instituce posvěcujete systém založený i do budoucna na stejnověkosti. Uspokojuje Vás dvaceti až čtyřicetiletá obnovní doba, již nazýváte zárukou budoucích věkově diferencovaných porostů. V tom se však mýlíte. Ani čtyřicet let nic neznamená, pokud se nezmění vnitřní struktura lesa. Řazení obnovních prvků plošně vedle sebe, jak se to samozřejmě děje, vede jen ke stejnověkosti. I odvážná obnova s dlouhou odnovní dobou dílčí nad podrostem skončí vždycky v osidlech pasečného lesa věkových tříd, a tím stejnověkosti, pokud musí být horní etáž v určený čas podle plánu zlikvidována. Dnes jen snad proti době před dvaceti až třiceti lety s tím rozdílem, že bude zpestřena příměsí. Avšak vzniklé věkové rozdíly se brzy setřou, zvlášť rychle pak působením obvyklé „výchovy“. Ale i tak se takto odvážná obnova málokde vyskytne. V praxi jsou ustálena pravidla, v jakém stáří nebo výšce podrostu se horní etáž definitivně odstraňuje. I čtyřicetiletá obnovní doba je tedy omezená, a to právě tím požadavkem, aby se les nevymkl ze soustavy věkových tříd, jinak řečeno z pasečného hospodářství. Pokud se někde přece jen poněkud vymkne, tak to jsou ty příklady, na něž se exkurze lesníků chodí dívat - a přiznejte, že mnozí obdivovat -, a je jich jako šafránu. Pro celý komplex důkazů pravdivosti Stanoviska včetně nezastupitelné úlohy pionýrských dřevin může také posloužit les, jemuž bylo umožněno vyvíjet se po dlouhé období bez lesnických zásahů a zvěře, takzvaně „za plotem“ okupačních vojsk.

Jinak to není ani se zárukou smíšených porostů, za niž vydáváte „legislativou zajištěný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin 20 až 30%“. Na záruku by to možná stačilo, kdyby se místo lživých mysliveckých výpočtů lovila zvěř podle škod. A také, kdyby v lesnících nebyl zakořeněný odpor proti podsadbám a nesázeli všechno, i jedli na holoseče. A když už kousek podsadby náhodou po někom zdědí, nespěchali ji zrušit. Ještě z jiného důvodu není radno takové záruce věřit. Byl jsem účastník semináře, kde se revírníkům vysvětlovalo, že druhým rokem po sadbě můžou MZD nahradit smrkem. Důvod - zákon mluví v § 24, odst. 2 o závazném minimálním podílu MZD při obnově porostu a ne už po ní. Navíc přidáno krédo, které maže všecko: „Smrk nás živí a živit bude“. Taková je u některých vlivných lesníků vůle po změně. Je možné věřit na záruky? Mají všichni právo cítit se dotčeni, když někdo prohlásí, že systém českého lesnictví k přírodě nesměřuje? Anebo se mám také přidat na stranu silnějších, protože bohatých, a prohlásit, že směřování k přírodě blízkému lesu nemá opodstatnění, že je to jenom politováníhodný výkřik jakýchsi „osvícených“?

Když se, vážená Rado, zabýváte velikostí holých sečí 1 ha, svůj postoj překvapivě vyjadřujete slovíčkem „pouze“. Jejich šířku pak obhajujete slovy „aby nové pokolení lesa odrůstalo pod ochranou obnovovaných porostů“. Škodlivost holosečí nepřipouštíte vůbec, v úvahu neberete žádný z protikladných argumentů. Jste Vědecká rada lesnické fakulty. Čekal bych dodatek, něco ve smyslu „výjimečně“, „občas“, či stanovit podíl holosečí z roční těžby nebo podobně. Ale Vy holoseče pouze hájíte a dodáváte, že jejich vyloučení je v současné době nesystémové, pokud budou existovat nepůvodní porosty s dominantním zastoupením smrku, resp. neproduktivní, zdravotně nevyhovující porosty. Takové porosty je tedy nutno obnovovat holosečně? Jaký je k tomu důvod? Vždyť kromě vyšších poloh hor se jedná o všechny smrkové porosty u nás a slova „pokud budou existovat“ můžou znamenat buď jen to, že tam po nich už smrk nebude, což lze vyloučit (dokud se o to nepostará podnebí samo), anebo tam bude smrk znovu nepůvodní, člověkem zavlečený. Tak opět účelově posvěcujete holoseče a stejnověký les pro další generaci. Je to logické, protože vše, co se blíží přírodě, je pro Vás „nesystémové“: přirozená druhová skladba, přípravné a pionýrské dřeviny, ponechávání mrtvého dřeva atd.

Nespravedlnost k nám všem, kteří platíme, je vžitý předsudek o nutnosti náhrad a kompenzací vlastníkům a správcům lesa za poskytování celospolečenských funkcí „na úkor jejich dřevní produkce“. Ty vzácné případy, kde se hospodaření přece jen vymklo z pasečných skrupulí, svědčí o tom, že jinak obhospodařované lesy jsou přinejmenším stejně produktivní jako pasečné a že pro vlastníka k žádné újmě nedochází. Je jen třeba začít, a to je mimo jiné věc výchovy nových lesníků. Legislativu už by si sami prosadili.

Komu záleží na budoucnosti lesů, měl by o argumentech a návrzích signatářů Stanoviska přemýšlet. Znám lesníky, kterým už dlouho nedělá potíže pracovat na bázi přírodě blízkého obhospodařování lesa, ale to není zásluha českého lesnictví, je to v nich samých a konají tak jemu navzdory. Vždycky takoví byli a utěšuju se, že jich bude přibývat.

Těší mě také, že ve Vědecké radě nejste jen Vy, naprostá většina,hublot replica ale také menšina, i kdyby to byl jeden člověk. Ale je tam, a to je také nadějné.


Jaroslav Veškrna,
Petrovice

Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com

Hlavní menu

Aktuality

PBL na nové adrese

(19.10.2008 21.15, milan)

Dne 20.10.2008 jsme na adrese Hermes Replica Handbags spustili internetový časopis Přírodě blízké lesnictví v novém vzhledu a s vylepšenými komentáři. Autorem grafiky a technickým redaktorem je Jaroslav Košulič.

Pro Silva Bohemica na LS Město Albrechtice

(14.10.2008 22.07, milan)

Fotky z poslední exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Cvilín LS Město Albrechtice

Úprava početních stavů zvěře a možnosti řešení

(14.10.2008 17.45, milan)

Termíny seminářů pořádaných MZe v rámci kampaně za snížení stavů zvěře najdete na

Vliv holosečného způsobu obnovy na mimoprodukční funkce lesa

(16.6.2008 17.04, milan)

AWS D1.1Velmi rozsáhlá rešerše doplněná dotazníkovým šetřením na téma

Národní lesnický program II

(1.3.2008 21.32, milan)

V sekci "odkazy" najdete expertní verzi NLP II předanou vloni v létě do mezirezortního projednávání.

Archiv

Počet přístupů:

NAVRCHOLU.cz